Mezinárodní výstava psů Praha 8.11.2009

     V sobotu jsme měli s mojí paničkou výročí, byl tomu přesně rok, co si pro mě přijela a já prožil báječný rok. A protože výročí se musí také oslavit, tak jsme si v neděli zajeli do Prahy na Mezinárodní výstavu psů.

     Na výstavu bylo přihlášeno celkem 22 tibísků a posoudit nás přijel pan rozhodčí Antoan Hlebarov z Bulharska, který prý tibísky v Česku posuzoval poprvé. Jak už je u pražské výstavy zvykem, tibeťáčci měli celé dopoledne volno, protože před námi se muselo ohodnotit cca 60 pejsků pěti plemen. Paničky to pojaly jako báječnou příležitost si letos naposledy pořádně poklábosit, páníčkové se trošku nudili, někteří si dokonce luštili křížovky  a my chlupáčci jsme to více či méně prospali. Stejně jsme museli všichni brzy ráno vstávat, tak jsme dospávali. Venku byla  zima, že by tibeťáka nevyhnal a v prostorné hale, kde bylo spoustu místa bylo příjemně.

     Posuzování tibísků zahájili dva kluci ve třídě mladých a CAJCe si vysloužil Orin Perla mahagon, druhý za ním s V2 skončil Cairo Bohemianby Birth, který měl v této třídě svou premiéru. Já jsem byl přihlášený do mezitřídy, žádný kolega nedorazil, pan rozhodčí si mě pořádně prohlédnul a zadal V1. a mého prvního CACe, který mi otevírá cestičku ke splnění podmínek k získání titulu  Český champion v příštím roce. Ve třídě otevřené se prezentoval také pouze jeden tibísek a nejsilněi obsazenou třídou u chlapů byla třída šampiónů, kde bylo přihlášen pět mužských, ale nastoupili pouze čtyři. Myslím, že rozhodování neměl pan rozhodčí jednoduché, protože kluci byli jeden hezčí než druhý a docela dlouho trvalo, než se rozhodnul, kdo si odnese trofeje. Jako první skončil  Groll Bohemia Maestro, druhým šampiónem v pořadí se umístil Bonifác ze Soví zahrady. Bonýskovi k získání r. CACe v takovéto konkurenci ostřílených šampiónů moc gratuluju, jako třetí se umístil můj polobráška Vulkanus Perla mahagon a čtvrtý v pořadí stál taťka Bélos Perla mahagon. Já jsem se v kruhu prošel ještě jednou a to s vítěznými kluky z ostatních tříd o tituly CACIB a r. CACIB, ale jako nejmladší jsem na ně neměl.  Přehlídku tibísčích dívek a dam otevřela maličká Romance Perla mahagon a získáním známky VN1 si začíná budovat slibnou výstavní kariéru. Ve třídě mladých se nám ukázalo pět slečen. Zvítězila a CAJCe si do kapsičky schovala Alisa Blondella, čímž tak vyrovnala skore se svojí sestřičkou Alby, která si ho přivezla z Budějovic. Alisa se pak ještě pokusila získat titul Junior BOB, ale toho jí vyfoukl Orin Perla mahagon. V mezitřídě se opět potkaly dvě výstavní souputnice  Kassiopea Perla mahagon a Alice Zlatá Ina. Štěstí tentokrát přálo Keysince a já jí k získání prvního a tak důležitého CACe moc moc gratuluji. R. CACIB pak byl pro Keysi sladký bombonek nakonec. V otevřené třídě jsme viděli jednu holčinu, v šampiónkách zvítězila Wirgo Perla mahagon před Adélkou Honzíkova cesta a jako poslední se kruhem krásně prošla veteránka Sagarmatha Modrá písnička. My jsme byli ještě s paničkou napnutí při sledování boje o BOB. kde jsme drželi palečky a drápky Orinkovi, ale ani on neměl v konkurenci starších tibbi štěstí.

     Tato výstava byla pro mě letos úplně ta poslední, teď budeme celou zimu jen odpočívat, protože co také jiného, když nás teplo a sluníčko na dlouhé měsíce opustilo. Teď mě napadlo, že asi půjdu už pomalu napsat Ježíškovi o nějaký ten dáreček, myslím, že si ho za celý ten rok plný úspěchů zasloužím. Mějte se všichni moc krásně a nezlobte svoje páníčky, abyste jste také pod stromečkem našli nějaké to překvapeníčko. S pořádným tibeťáckým pozdravem vás zdraví Kim.

Kompletní výsledky :

Mezinárodní výstava psů České Budějovice 25.10.2009

     Máme tady podzim a my jsme se poslední říjnový víkend vypravili na Mezinárodní výstavu psů do Českých Budějovic. Trošku jsme se báli, jaké bude počasí, protože minulý týden už u nás na horách padal sníh a vypadalo to, že Vánoce přijdou o něco dřív. Ale příroda se umoudřila, zjistila, že všechno chce svůj čas a tato sobota a neděle se chlubily nádhernými podzimními barvami. My jsme se vydali na výlet už v sobotu a jako mezipřistání jsme si udělali zastávku s přenocováním u kamarádů v Lažanech, kde to dobře znám, protože jsme tu byli v létě na táboře.

     V neděli ráno jsme trošku zmatení právě nově přehozeným časem z letního na zimní  za pěkně husté mlhy vyrazili do metropole jižních Čech. Cesta byla docela náročná, za okny auta mlha jako mléko a tak jsem jí raději prospal. Ale s příjezdem do Budějovic se mlha rozplynula a kolem nás zářilo na modré obloze sluníčko. Lepší počasí jsme si v tomto ročním období nemohli ani přát. Prostě nádhera.

     Na  výstavu bylo přihlášeno celkem 31 tibeťáčků, což je oproti NV v Brně, která se konala minulý týden, opravdu hodně. Takže konkurence veliká a těch holek krásných co tam zase bylo, až mi oči přecházely. Tibísky přijel posoudit pan rozhodčí Primož Peer ze Slovinska. Na posuzování jsme si tentokrát museli počkat dost dlouho, ale protože tu bylo spoustu příjemných lidiček a milých tibbikámošů, tak nám to celkem uteklo a taky panu rozhodčímu to šlo pěkně od ruky.

     Jako první šli na řadu tři kluci ve třídě mladých, kterou vyhrál Orin Perla mahagon a získáním svého třetího CAJCe splnil podmínky pro udělení titulu Český junior champion. Takže Orinku, moc gratulujeme!!!!!!  Pak už jsme nastoupil do kruhu já, tentrokrát zase po dlouhé době se Šárkou Hájkovou a se dvěma chlapci, které jsem vůbec neznal. Ještě jsem neměl tu čest se s nimi v kruhu potkat. Pan rozhočí posuzoval odborně, rychle a s přehledem. Po statickém posouzení se dlouho nemohl rozhodnout, který z kluků v mezitřídě si odnese titul CAC a tak jsem musel chodit pořád tam a zpátky a zase dokola a zase si mě prohlížel zblízka, až se nakonec  rozhodl pro černého Chaviera Bohemia Maestro a já získal ocenění V2 a r.CAC. Na to, že jsem byl v mezitřídě poprvé a že oba moji kolegové byli o dost starší než já, se mi to docela povedlo a pan rozhodčí mi napsal posudek plný superlativů, za který děkuji a jsem na něj patřičně hrdý. Ve třídě otevřené se představili také tři chlapci, protože čtvrtý Faunus Perla mahagon nedorazil a já se přitom na Fauníka tolik těšil. Opět vyhrál černý pejsek a že má pan rozhodčí slabost pro černé nebo černobíle zbarvené tibeťáčky, jsme se přesvědčovali až do konce výstavy. V šampiónech se nám ukázali čtyři sobolí pánové a jako vítěz z kruhu odešel můj taťka Bélos Perla mahagon. který si zároveň odnesl i CACIBa. No a pak už jsem se mohl koukat na to, co zajímalo mě, no přece na holky. Abych vám řekl úplnou pravdu, tak nám se s paničkou nejvíc z celé výstavy líbila úžasná malinká čtyřměsíční Romance Perla mahagon, která byla na své první výstavě a chovala se znamenitě. V kruhu si to vyšlapovala jako nějaká profesionálka a bylo vidět, že si se svojí mladou paničkou, která ji vystavovala,  moc rozumí. Po maličké Romanci nastoupilo do kruhu šest mladých slečen a všechny obdržely známku Výborná, svého prvního CAJCe si odnesla černobílá Alby Blondella. V mezitřídě se utkaly dvě fenky, moje sestřička Keysinka a Alice Zlatá Ina a úspěšnější byla Alice, moc gratulujeme.. Do třídy otevřené a třídy šampionek nedorazilo spoustu přihlášených dam a tak tam měl pan rozhodčí usnadněné rozhodování. Nakonec se v kruhu představila Sagarmatha Modrá písnička, jako nejlepší veteránka. Titul Junior BOB získal Orin Perla mahagon a BOB černá fenka Dolma Modrá písnička.  Všem vítězům gratulujeme a všem ostatním vzkazuji, nevěšte hlavu.

     Byli jsme docela rádi, že posuzování skončilo celkem brzy, protože byla před námi čtyřhodinová jízda domů. Jelo se parádně, až na posledních cca 20 km, kdy nás opět přepadla mlha,tma a nepříjemný déšť. To i mě bylo jasné, že jsme zase u nás v horách  a na sluníčkový jih můžeme jenom vzpomínat. Hlavně budeme doufat, že nám nenapadne sníh osmého listopadu, kdy se chystáme na naší letošní poslední výstavu do Prahy.Mě je to tedy celkem jedno, jaké je počasí, já na výstavy jezdím rád, ale páníčkové jsou z toho pak nějak nervózní. No však jsou to taky jen lidi. Mějte se všichni báječně a až začnou paničky péct vánoční cukroví, tak pěkně hlídejte pod linkou a pod stolem, drobečky vždycky padají na podlahu, já to moc dobře vím. Zdraví Vás Kim.

Kompletní výsledky :

Speciální výstava tibetských španělů Mladá Boleslav 19.9.2009

      Ta moje panička fakt někdy nemá rozum. Dneska mě vzbudila ráno o půl čtvrté a že prý vstávej, jedeme na výstavu. A já jsem se divil, že mě zase včera koupala, sušila, fénovala a kartáčovala. Měl jsem to tušit, že se zase něco děje. Ale co, s paničkou já jedu kamkoliv a rád. A tak jsme pěkně za tmy naskákali do auta a frčeli již po třetí za sebou do Mladé Boleslavi. No a Krásná louka nás přivítala sice pěkně studeným ránem, ale modrou oblohou a hřejivým sluníčkem. A my jsem měli před sebou krásný den.

     Tentokrát jsme nejeli na žádnou obr výstavu, ale na Speciální výstavu tibetských španělů, kterou náš klub uspořádal spolu se Speciální a krajskou výstavou Klubu chovatelů málopočetných plemen. A bylo to vážně super. Měli jsme kruh zase v hale, ale místa tam bylo tentokrát habaděj, žádné tlačenice a žádná psí hlava na hlavě. A tak jsme se mohli mi tibískové při čekání na posuzování pěkně procházet, seznamovat se s novými přáteli a pohrát si i s kamarády, co už se známe. Já nevím, jak ostatní, ale já si to opravdu moc užíval. Dokonce jsem zapomněl být nervozní z toho, že se budu vystavovat.

      Nás tibísky přijel posuzovat pan rozhodčí Ing. Róbert Kanás ze Slovenska. Řeknu vám, že se teda tvářil strašně přísně, ale jeho posuzování bylo velice profesionální, hodně podrobné, ale příjemné. Všechny nás pěkně prohmatal, prohlédl v postoji i v pohybu. Měli jsme trošku strach, protože u plemene, které posuzoval před námi, zadával spoustu ne moc pěkných známek a tituly byly přiděleny opravdu vyjímečně. Ale my tibískové jsme se mu líbili, protože téměř všichni si odnesli výborné ocenění a tituly byly zadány skoro ve všech třídách. Posuzování tibeťáčků jsem zahájil já  a Orin Perla mahagon ve třídě mladých. Dneska jsem se fakt snažil a z kruhu jsem odcházel s oceněním Výborný 1. a s titulem CAJC. Pak nastoupili k posuzování tři kluci v mezitřídě a jeden ve třídě otevřené. Já jsem byl hlavně zvědavý na třídu vítězů, do které nastoupili čtyři pánové šampióni. Můj taťka Bélos, můj velký kamarád Bonifác ze Soví zahrady, krásný Cartoon Color of Lollipop, který je zase taťkou Bonifáce a Groll Bohemia Maestro. Až mě drápky bolely, jak jsem klukům držel palce a vyplatilo se. Z kruhu vítězně odcházel Bélos, za ním se umístili Groll, Bonýsek a Toníček. Belísek se pak také stal nejlepším psem SV, když porazil Olafa z Janovického zámku. Mladých slečen bylo tentrokrát přihlášeno devět, ale přijelo jich pouze osm. Nejkrásnější mladou fenkou se stala sestřička Kassiopea Perla mahagon, se kterou jsem se pak utkal o titul Junior BOB a protože Keysinka si tentokrát nechala kožíšek doma, tak jsem jí porazil. Já jsem si šel schrupnout a panička sledovala vystavování ostatních tibísčích děvčat. Na konci celého posuzování jsem se ještě pokusil o titul BOB, ale ti dospěláci jsou přeci jen krásnější a BOBa si odnesl Bélos Perla mahagon. Panička měla ze mně velikánskou radost a kromě pusinek a masíčka, které jsem dostal, mi šla koupit krásného plyšového pštrosa, který má ty bezva provázkové nožky. Jo a taky jsem si domů odvážel svůj první pohár. Konečně se na mě náš Orča přestane vytahovat, že on poháry má a já jenom medaile.

     Na závěrečné soutěže jsem čekal společně s páníčkem, protože panička šla na Výroční schůzi Klubu chovatelů tibetských španělů. Do závěreček se mnou šla Šárka Hájková, ale panu rozhodčímu jsem do oka nepadl. Tak jsem si šel vyzvednout paničku na schůzi, kde panovala velmi živá debata o nás tibeťáčcích. Musel jsem paničce připomenout, že nás čeká moc dlouhá cesta domů, ale hlavně nemocná Vendulka, která potřebuje dostat svou pravidelnou dávku léků. Jinak by tam ta moje panička schůzovala do večera. Tak se ještě jednou za paničku omlouvám, že jsme museli odejet dříve, než schůze skončila.

     Tato výstava byla mojí poslední prezentací v třídě mladých tibbís a na příští výstavu už jsem povýšil do mezitřídy. Už tam budu skoro za chlapy a to mě těší.

     Na závěr bych chtěl popřát všem tibeťáčkům, kteří se chystají na Světovou výstavu do Bratislavy hodně štěstí, fůru titulů a hlavně šťastnou cestu. Já se s vámi kamarádi uvidím na MVP v Českých Budějovicích. Mějte se krásně, užívejte babí léto a vyražte na houby, protože  v lese je moc krásně. Zdraví Vás Kim

Kompletní výsledky :

Mezinárodní výstava psů Mladá Boleslav 30.8.2009

     Poslední prázdninový víkend jsme prožili na Mezinárodní výstavě psů v Mladé Boleslavi. Do Boleslavi jsme se vypravili už v sobotu a Krásná louka nás přivítala sluníčkem a modrou oblohou a toto nádherné počasí nám vydrželo po oba dva dny. Byla to úplně jiná Mladá Boleslav než ta upršená v červenci. kdy se konala Národní výstava. Jelikož jsme měli v sobotu volníčko, tak jsme si to s páníčkama náramně užívali. Nejvíc se nám líbily závěrečné soutěže, které měli pořadatelé opravdu připravené na jedničku s hvězdičkou a nádherné počasí už jen dodávalo soutěžím ten potřebný lesk a dobrou náladu. Večer jsme si zašli na dobré papáníčko a zakutali se do peřin ve skvělém penzionu, kde bydlelo spoustu pejsků, kteří se v přijeli v neděli také vystavovat. Náš obdiv patřil výpravě z Ruska, která dorazila po dvoudenní cestě až z Moskvy a spolu s páníčkama do Boleslavi přicestovali i čtyři bílí pudlové, dva šarpejové a dvě nádherné akita inu. No nevim nevim, jestli bych se chtěl harcovat přes půlku Evropy, asi ne.

     Neděle patřila jako tradičně společenským plemenům a teda i nám tibeťáčkům. Musím si tady trošku postěžovat, protože tentokrát nás pořadatelé nacpali do haly, kde opravdu nebylo k hnutí a u našeho kruhu bylo tak málo místa, že by tam už ani klícka malinká nevlezla. Hlavně mi bylo líto majitelů tibísků, kteří přijeli trošku později a museli své pejsky nechat venku mimo halu a nemohli tak pořádně sledovat, co se v kruhu děje. Nebylo to ani tak tím, že nás tibísků bylo hodně, ale tím, že u našeho kruhu se ubytovalo spoustu majitelů jiných plemen, kteří se ke svým kruhům už prostě nevešli. Myslím, že by měli pořadatelé toto napravit a pak by nemohlo docházet ke konfliktům, jakých jsme byli svědky, že se majitelé dvou různých plemen téměř poperou o místo pro své pejsky a k tomu ještě u kruhu, kam nepatří. Ale to byla opravdu jen malá černá skvrnka na jinak vzorně připravené výstavě.

      Na výstavu nás bylo přihlášeno 30 pejsků a z toho bylo v katalogu 12 mladých feneček. Tibísky posuzoval český rozhodčí pan Josef Němec a jeho vlídný a přátelský přístup k nám pejskům i k našim páníčkům byl obdivuhodný. Celé posuzování v našem kruhu začínali  mladí tibetští kluci a nastoupilo nás pět. Pěkně jsme se nejdřív proběhli v kruhu a pak nás pan rozhodčí prohlédl na stolečku. Já se tentokrát snažil  a tak mě pan rozhodčí pochválil a mimo jiné pěkné věty mi do posudku napsal, že jsem se moc hezky předváděl. Tak to měla panička velkou radost a ani nebyla smutná, že jsem skončil jako V3. Jako druhý se umístil můj bráška Kikó Perla mahagon a první místo a CAJCe si domů odvezl Orin Perla mahagon, který byl na své první výstavě a moc se mu povedla. Orinku gratuluji i k titulu BOB Junior. V mezitřídě i ve třídě otevřené se utkali vždy dva pejskové a ve třídě šampionů jsem držel palce svému taťkovi Bélosovi a taky mojemu kamarádovi Bonifácovi ze Soví zahrady. Bélos své kolegy ve třídě porazil a odnesl si V1,CAC,CACIB a následně i BOBa. Bonýsek, který se vystavoval ve třídě šampionů poprvně si vysloužil krásné ocenění V4. a já mu moc gratuluji. No a pak už nastoupila početná skupina 11 psích slečen /kluci, to budeme mít nevěst na výběr co?/, bylo jich přihlášeno dokonce 12, ale jedno děvče nedorazilo. Posuzování třídy mladých feneček trvala opravdu dlouho, ale dočkali jsme se a V1 a CAJCe si do baťůžku na cestů domů  přibalila moje sestřička Kassiopea. Keysi gratuluji, jsi opravdu skvělá a já jsem hrdý na to, že jsem tvůj brácha. V mezitřídě se nám ukázala pouze jedna slečna, ale za to moc krásná Chrisaoris Perla mahagon, která dostala V1, CAC a res. CACIB. Naše gratulace letí do chovatelské stanice Duhový kamínek paní Radky Cimbůrkové nejen k úspěchu Chrisinky, ale i k úspěchu Faunuse a jeho CAC v mezitřídě. Ale hlavně teď všem u Cimbůrků přejeme, aby se jim narodila krásná a zdravá štěňátka, která mají přijít na svět během září a Fauník se tak stane tatínkem. No tak jsem se trošku zakecal a teď už se vrátím k dalšímu posuzování. Ve třídě otevřené fen nenastoupila žádná psí dáma a šampionky se nám ukázali dvě a pak ještě krásná Sagarmatha Modrá písnička, jako nejkrásnější veteránka. Takže tituly i ocenění byly rozdány a my se pomalu mohli chystat domů. Ale protože bylo krásně, tak jsme se ještě přesunuli ven k bernským salašnickým psům. Tam na mě totiž čekal Bonýsek a jeho Černí baroni, kteří se zde vystavovali. Trošku jsme s Bonýskem pokecali, trošku jsem pootravoval Cedrika a polaškoval s Ketynkou, páníček nám udělal pár společných foteček na památku, hezky jsme se rozloučili a vydali se k domovu. Tentokrát jsme nebloudili a cesta nám pěkně uběhla. Doma jsem se jen rychle přivítal s tou mojí milovanou smečkou, nafutroval si hladové bříško a usnul jako špalek.

     No a to je všechno a my se už jen budeme teď všichni těšit, že se za tři týdny na Krásné Louce v Mladé Boleslavi zase potkáme, tentorkát na Speciální výstavě tibetských španělů.  Ještě se mrkněte na kompletní výsledky a pár fotek a mějte se všichni náramně, protože já se náramně mám. Ahoj Váš Kim.

Kompletní výsledky :

Krajská výstava psů všech plemen Karlovy Vary 22.8.2009

      Je skoro konec prázdnin a my jsme se vydali na Karlovarskou krajskou výstavu psů do Karlových Varů, kam to máme, co by kamenem dohodil. Trošku jsme se báli, jaké bude počasí, protože předpověď nebyla moc příznivá a výstava se koná pouze venku, ale naštěstí se vypršelo už v pátek a dnes bylo pěkně. Dopoledne bylo  pod mrakem, což nám pejskům úplně vyhovovalo a po obědě už se na nás usmívalo sluníčko.

      Těšil jsem se, že tu potkám aspoň pár tibísků, ale bohužel nikdo nedorazil a tak jsem tibetské španěly zastupoval pouze já. Posuzovala mě paní Olga Dolejšová, která byla velmi příjemná a opravdu důkladně si mě prohlédla. Panička měla radost, že si konečně může s paní rozhodčí popovídat, protože až do dneška mě posuzovali pouze rozhodčí ze zahraničí. Paní rozhodčí jsem se líbil, ona se zase líbila mě a zadala mi známku Výborný 1. Vítěz třídy mladých. Pěkně jsme s paničkou poděkovali a šli si vyzvednout medaili a podívat se na ostatní pejsky. Odpoledne už jsme sledovali závěřečné soutěže, mě se moc líbily malinké dětičky v soutěži Dítě a pes, které předváděli své pejsky. Já jsem nastupoval do soutěže o Nejkrásnějšího mladého psa, kterou posuzoval pan rozhodčí pan  Otakar Vondrouš. Do kruhu nastoupilo tolik mlaďásků, že jsme se tam sotva vešli. Byla tam všechna plemena na výstavě zastoupená, takže řadě psíků vévodili velcí lovečtí psi, rotvajler,boxer a jiní a my prckové se zařadili nakonec. Pan rozhodčí měl hodně těžké rozhodování, koho vybere do užšího výběru. Nejdřív vybral z velkých plemen a když se dostal k nám prďolkům, tak vybral mě, yorkšírka a šitzu. Takže jsem jsem se ještě s nimi předvedl divákům a tím to pro mě skončilo. Panička byla ráda, že se tibeťáček, kterých je v našem kraji jako šafránu, na výstavě neztratil a divákům naše plemeno trošku přiblížil.

     Ale jednoho tibíska jsme tam přeci jen potkali. Jako doprovodný program výstavy pořadatelé  uspořádali závody v agility a jako jedinný zástupce tibísků tam startoval Yunos Perla mahagon, který je vlastně můj polobráška, protože máme stejnou maminku. Paničky si o nás pěkně popovídaly, já se od Rikiho /tak panička Yunosovi říká/ dozvěděl něco o závodění a pak už jsme si navzájem drželi palce. Yunosovo panička mi slíbila, že kluka přihlásí na nějakou výstavu a že se určitě ještě potkáme. Tak se na něj budu těšit, protože je to prima kluk.

      Výstava v Karlových Varech se koná každoročně na dostihovém závodišti a má svojí zvláštní atmosféru. Možná to dělá krásná starobylá dřevěná tribuna, možná to dělají koně, kteří pobíhají kousek za výstavními kruhy. Nevím, ale každopádně tam bylo moc hezky a příští rok se tam už jako dospělák určitě zase vypravím. Ale teď už budu odpočívat, protože jsem pěkně unavený nejen z výstavy, ale doma jsem ještě musel provětrat faldy Vendulce, která ještě hárá a já jí fakt nedám pokoj. Panička už se modlí aby to skončilo, protože se mnou prý není k vydržení. Jenže milá paničko, příroda je příroda a láska je mocná čarodějka, co naděláš. No a teď už vážně končím a budu se chystat na příští víkend na MVP do Mladé Boleslavi, kde nás tibísků je přihlášeno požehnaně a já už se na ty svoje chlupaté kamarády moc těším. Tak se mějte krásně a za týden nashledanou v Mladé Boleslavi. Zdraví Vás Váš Kim.

Česká národní výstava psů Mladá Boleslav 19.7.2009

      I když jsou prázdniny a dovolené v plném proudu, vydali jsme se na Českou národní výstavu psů do Mladé Boleslavi. Jeli jsme tam poprvé a byli jsme hodně zvědaví, protože boleslavské výstavy každý chválí. A zklamáni jsme nebyli, akorát Svatý Petr nám nepopřál vychutnat si výstavu plnými doušky. Ačkoli jsme byli my tibeťáčci vystavováni až v neděli, přijeli jsme do Boleslavi už v sobotu, abychom se podívali na ostatní pejsky. Nejdřív jsme se s páníčkama ubytovali v pěkném penzionu a mazali na výstaviště. Bohužel, jen jsme dorazili, tak začalo pršet a nepřestalo až do večera. Tak jsme s paničkou proběhli výstaviště, které se nám opravdu moc líbilo a pak jsme schovaní pod střechou sledovali posuzování belgických a australských ovčáků, které hodnotila moje paní chovatelka Evička Hájková. A protože jsme měli času habaděj, byli jsme ještě fandit pejskům v závěrečných soutěžích, které byly pro nepřízeň počasí přesunuty z krásného venkovního kruhu pod obrovský stan. I tak závěrečky stály za podívání a my jsme odcházeli plní dojmů. Teda hlavně já, protože vidět tolik krásných psíků, to je moc i na tibeťáka.

    V neděli ráno jsme se vzbudili s očima upřenýma k obloze, jakéže to počasí nám bylo nachystáno. No přálelé, řeknu vám, nic pěkného. Obloha černá, zatažená a k zemi zase padala voda. Tak jsme sebrali všechno odvahu a přesunuli jsme se v tom dešti na výstaviště. Panička dělala, co mohla, abych nebyl za vodníka, protože díky rozmáčenému parkovišti hned u výstaviště jsme museli auto nechat o několik ulic dál.  Našli jsme místo pod střechou u kruhu, zaparkovali klec a židličky a přestalo pršet. Hlasatel z věže hlásil, že se nemáme bát, že za hodinu a půl vyjde slunce a světe div se, opravdu, po deváté hodině se obloha rozjasnila a téměř celý den se na nás usmívalo sluníčko. Až po poledni přišla přeháňka a tak se závěrečné soutěže pro jistotu přestěhovaly zase do krytých prostor. Ale sluníčko se vrátilo a byla krásně až do našeho odjezdu. A organizátoři výstavy mají náš obdiv, za to, že i v tak nevlídném počasí dokázali všechno zvládnout na jedničku s hvězdičkou.

     Nás tibeťáčků bylo přihlášeno úctyhodných 29 a pro posouzení si přijelo 26 tibísků. Vždyť jen do třídy mladých fen nastoupilo 11 psích slečen. Posuzování začalo třídou mladých pejsků, kam patřím i já. Tentokrát mě panička svěřila do rukou povolaných, protože když něco dělá odborník, tak je to na výsledku znát. A myslím, že nám to se Šárkou Hájkovou opravdu klapalo. Nejdřív jsme si vyběhali pořadí V1 a dostal jsem svého  třetího CAJCe a tím jsem splnil podmínky pro přiznání titulu Český Junior Champion. Pak jsem držel drápky taťkovi Bélosovi, který si vybojoval V1, CACe a Národního vítěze, sestřičce Kassiopee, která zvítězila v obrovské konkurenci 11 mladých krásných slečen a odnesla si V1 a svého již 11. CAJCe a nakonec mamince Nefince, která odešla s V1, CACem a stala se Národní vítězkou. V soutěži o titul Junior BOB jsem se již potřetí utkal se sestrou Kassiopeou , kde Šárka porazila maminku Evičku a já sestřičku. A tak se stalo, že o titul BOB jsme nastoupila celá rodina. Já, taťka Bélos a mamka Nefinka a pak ještě nejlepší veteránka Sagarmatha Modrá písnička. Vyhrál Bélos Perla mahagon a já šel tatínkovi potřást k tomu úspěchu tlapkou. Já mám totiž taťku hodně šikovného, protože sbírá úspěchy nejen ve výstavním kruhu, ale i v Junior Handlingu. Byl jsem se podívat,jak v neděli se Šárkou vybojovali krásné 2. místo a moc jim to slušelo. Mojí poslední prezentací na této výstavě bylo předvedení se v závěrečných soutěžích o titul Nejlepší mladý pes, kde jsme se Šárkou postoupili v IX. FCI skupině jako 4. Junior BIG a tím pro nás výstava skončila. Já jsem si to krásně užil a panička nemohla radostí ani mluvit. Chtěli bychom s paničkou ještě jednou Šárce moc poděkovat, za to, že mě tak krásně předvedla, měla se mnou trpělivost, hlavně v závěrečkách, kde už jsem jí trošku zlobil a budu se těšit, že si spolu ještě někdy zasoutěžíme. Ta Šárka Hájků je totiž moc prímové děvče, abyste věděli.

     A protože byla neděle pozdě odpoledne, dlouhá cesta před námi a  doma na nás čekali hladoví ovčáci, tak jsme ani nečekali na konec závěrečných soutěží, rozloučili se a uháněli k domovu. A že cesta byla tentokrát opradu dlouhá, za to děkujeme těm, kteří provádějí značení na našich silnicích, protože díky špatnému značení na křižovatkách jsme přijeli domů o hodinu později, než jsme měli. Oni asi neví, že my tibeťáčci zas tak rádi necestujeme. No všechno dobře dopadlo, domů jsem dorazil unavený a hladový, ale šťasný, že jsem doma, nafutroval si bříško a zalezl do peřin a chrněl spánkem spravelivých až do rána.  Teď už jen budeme s paničkou balit, protože v pátek odjíždíme na prázdniny a až se vrátíme, tak zase vyrazíme na nějakou výstavu. Ta nejbližší je Krajská výstava v Karlových Varech 22.8.2009 a to mám kousíček, co by kamenem dohodil. Takže se mějte všichni moc krásně, užívejte prázdnin a já vám příště napíšu, jak jsem se měl na táboře. S tibeťáckým Haf Váš Kim.

Kompletní výsledky :

Národní výstava psů Klatovy 14.6.2009 

     Přeji všem krásný den a běžím za vámi s novými zážitky. Dne 14.6.2009 jsme navštívili Národní výstavu psů v Klatovech. Zase jsme si to trošinku prodloužili a spojili jsme výstavu se sobotní návštěvou přátel v Lažanech u Horažďovic. Bylo krásně, takže jsme si sobotu prožili v nádherné přírodě předhůří Šumavy.

     V neděli ráno jsme se přesunuli jen asi do 30 km vzdálených Klatov, takže jsem se nemusel před výstavou trmácet dlouho autem, za což jsem byl rád, protože jízdu autem zrovna nemiluju. Znám příjemnější zábavu, co si budeme povídat. V Klatovech nás čekala příkladně připravená výstava, pro nás tibeťáčky v areálu zimního stadionu. Ráno tam bylo sice chladno, ale jak venku přibývaly stupínky na teploměru, tak jsme byli čím dál víc raději, že jsme schovaní, protože kolegové na atletickém i sokolském stadionu se na sluníčku pěkně potili. My jsme kruhy, které byly venku, obhlídli pěkně po ránu, zastavili jsme se jednoho stánečku, kde jsem si koupil krásný uzlík z provázků. Teda já si ho vybral a vyndal z krabice a panička ho zaplatila. Ještě že jí mám.

     Posuzování nás tibísků začalo opět až po poledni, jak už bývá zvykem. Pan rozhodčí z Gruzie se na nás tvářil mile a přátelsky a my se snažili, co jsme mohli. První jsme nastupovali ve třídě mladých já s Albertem Ka-Anup-Ré, který minulý týden zvítězil na Klubové výstavě v Lysé nad Labem a získal titul Klubového vítěze ve třídě mladých.  Takže jsem se musel hodně snažit, abych ho porazil. Panu rozhodčímu jsem se líbil o krapátek víc, takže jsem získal V1, ale bez zadání titulu CAJC, z čehož jsem byl malinko smutný, protože mi o psí chloupek unikl titul Junioršampiona. Albert byl výborný 2. Pak už jsem jenom držel drápky ostatním tibískům, hlavně sestřičce Keysince, která už je Junioršampionkou a opět třídu mladých ve velké konkurenci 5 feneček vyhrála. Taťka Bélos obsadil krásné druhé místo za nádherným Toníčkem - Cartoon Color of Lillipop, maminka Nefinka byla ve třídě šampionů sama a vysloužila si krásné tituly CAC, Národní vítězka a BOB. Taky jsem držel drápky Faunusovi Perla mahagon, který dopadl stejně jako já, V1, ale bez titulu CAC a Bonifácovi ze Soví zahrady, kterého považuji za svého kamaráda. Ten si z Klatov odvezl V1 a CACe. Bonýskovi musím poděkovat, že mě nechal pít vodičku ze své misky, protože jí měl lepší než já a taky za to, že mě nevyhnal ze své boudičky, kde si mi moc líbilo. A hlavně už se těším, že se s Bonýskem uvidím o prázninách, protože kousek od Bonýskova bydliště budeme trávit dovolenou na psím táboře. Slíbil mi, že vezme berňáky a přijedou se za námi podívat.

     V Klatovech se nám moc líbilo a určitě se tam za rok zase vrátíme. Domů jsme dorazili docela brzy, takže jsem si ještě stačil na zahradě pohrát s mojí smečkou, ale hlavně jsem jim zase musel všechno vyprávět. Venda je vždycky strašně zvědavá, tak jsem jí slíbil, že jí někdy vezmu sebou. Tak a teď jdu po náročném víkendu odpočívat a budu doufat, že se se všemi tibísky potkám za měsíc na NVP v Mladé Boleslavi. Přeji všem krásné a prosluněné léto.

Kompletní výsledky :

Mezinárodní výstava psů Litoměřice 24.5.2009

     Zdravím všechny příznivce tibísků a přicházím s dalšími zážitky. Panička mě přihlásila na MVP do Litoměřic a protože to byla výstava dvoudenní, předpověď počasí hlásila krásný víkend, tak se moji páníčkové rozhodli, že si tentokrát uděláme výlet na oba dva dny. Vyrazili jsme v sobotu ráno za krásného počasí a už v deset hodin jsme se mohli kochat nádhernou výstavou. Celý sobotní výstavní den jsme se jen tak procházeli, pozorovali klání mnoha pejsků, páníčkové nejvíce času strávili u kruhu s německými ovčáky, ale mě se nejvíc líbily kolie a australští ovčáci. Výstavní areál v Litoměřicích nabízí krásné prostory jak v halách, ale hlavně venku, kde je spousta laviček, prima zákoutí, stánků a také kulturní program. Zastavili jsme se u skupiny indiánů, kteří tam hráli jejich pěknou muziku, páníčkům se to tak líbilo, že jsme tam vydrželi asi hodinku a já si mězitím pěkně schrupnul pod lavičkou. Protože jsme nikam nespěchali, tak jsme se mohli podívat i na závěrečné soutěže, které se konaly na krásném podiu, byly super okomentované, hlavně pro diváky. Vítězové obdrželi nádherné poháry a pytle plné papáníčka. Po skončení jsme se přesunuli do penzionu, který se nacházel na kopci v lese nad Litoměřicemi. Panička opravdu vybrala bydleníčko přesně pro mě, velká zahrádka, kde si páníčkové dávali dlabanec a hlavně les, kde jsem se ještě mohl pěkně vyřádit.

     V neděli ráno jsme se bez nějakého spěchání a dlouhého cestování přemístili na výstaviště, kde na tibísky čekala nejhezčí hala, kde byla klimatizace, spoustu místa a hlavně pohoda. Mám vyřídit od páníčků pochvalu organizátorům výstavy, za tak příjemné prostředí. Jinak já byl teda ve svém živlu. Kámoši, kam jsme se podíval. Setkal jsme se s přáteli, které už jsem znal, taky jsem tam měl zase celou rodinu. Poznal jse Ozyho /Iásona Perla mahagon/, s kterým jsme si fakt padli do oka a moc hezky jsem si taky popovídal s Bonifácem ze Soví zahrady a jeho berňákem Cedrikem Černý baron. Myslim, že i paničky si padly do oka, protože spolu klábosily pěkně dlouho.

     Samotné posuzování tentokrát moc na chlubení není, teda co se mě týče. Posuzovala nás paní rozhodčí z Polska, výměnou za jiného pana rozhodčího, který onemocněl. Byli jsme ve třídě mladých tři a já skončil poslední, přestože jsem se paní rozhodčí  líbil, ale připadal jsem jí moc velký. No žádný mrňous nejsem, to je pravda,  jsem přece pořádnej kus chlapa né? Ale rozhodčí a maminka mají vždycky pravdu, takže třeba nám to vyjde někdy jindy. Nám se stejně v Litoměřicíh moc líbilo, pěkně jsme si to užili a určitě tam zase příští rok pojedeme zase.

Výsledky z výstavy : 

Mezinárodní výstava psů Praha 3.5.2009



     Halo halo, tak jsem tady zase, abych vám povyprávěl o výstavě v Praze. Ráno mě vzbudili o půl čtvrté, teda vůbec jsem neměl dosníno a než jsem se nadál, už jsem seděl v autě a frčeli jsme směrem k matce měst. Páníčkové sice parkrát pěkně zabloudili, ale nakonec jsme výstaviště našli. No to byl zase nářez, tolika psů. Malí, velcí, chlupaťí, nahatí, tady by si vybral to svoje plemeno každý milovník psů.

      Našli jsme svoji halu a kruh, kde mě budou posuzovat a nezbylo nám než čekat, až na nás přijde řada. Naštěstí tam byla segra Keysinka a mamča Nefinka, tak nám to docela uteklo.  Nastupoval jsem jako první tibeťáček a byl jsem ve třídě mladých sám. Posuzoval nás pan rozhodčí z Řecka, zase mluvil nějakou divnou řečí, které jsem nerozumněl. Taky jsem se ho trochu polekal, když mi chtěl prohlídnout zoubky a hlavičku, tak jsem se radši schoval paničce pod ruku, abych na něj nemusel koukat. Pan rozhodčí se naštěstí na mě nezlobil, ale napsal mi do posudku, že musím ještě trochu trénovat, abych se pěkně ukazoval. No nevim, nevim, moc se mi to nezdá, ale co bych pro pamičku neudělal, aby se za mě nemusela stydět. Pak už jsem ale pěkně chodil v kruhu a panička říkala, že jsem i hezky stál v postoji a za to nám pan rozhodčí pogratuloval a dal mi Výbornou 1. a CAJCe. Jů, to jsem zase dostal pusinek. Ale byl jsem strašně unavený, tak jsem byl rád, že si můžu jít zdřímnout do klece. Panička se pak koukala na další posuzování tibísků. V mladých fenkách vyhrála zase moje sestřička Kassiopea a tak jsme šli zase spole bojovat o titul nejhezčího mladého psa. Tentokrát zvítězila sestřička a já jsem jí to přál, protože ona na rozdíl ode mě na stolečku hezky stála a nechala se prohlédnout. Pak už jsem jenom držel palce mamince Nefince, která soutěžila za holky šampionky a vyhrála svoji třídu a odvážela si domů  CACe, CACIBa a nakonec i BOBa za nejkrásnějšího tibeťáčka. Tak jsem holkám pogratuloval, panička mi vyzvedla krásnou medaili a jeli jsme domů. Tam je mi stejně nejlíp, na zahradě už na mě čekali ti mí milovaní ovčáci a to jsem vám ještě neřekl, že tam mám novýho kamaráda. Paničky syn Míša si přivezl dvouměsičního ovčáčka Bodieho, je celý černý a pěkně drzý. Ale docela dobrej parťák na lumpárny. Takže jsem si po příjezdu z Prahy ještě pohrál na zahradě s Boďasem, nafutroval bříško a šel jsem zaslouženě odpočívat, stejně jako mí utahaní páníčkové. Dolů vám ještě napíšu výsledky z výstavy a panička prý najde pár foteček. No a já jdu zase odpočívat, abych nabral síly na další zážitky. Páček hafáček a zase někdy příště.

Kompletní výsledky :

Mezinárodní výstava psů České Budějovice  26.4.2009

     Tak Vám povím, moji milí přátelé, že jsem konečně zjistil, co je to výstava psů. V neděli 26.4.2009 jsme s paničkou a páníčkem dorazili do Českých Budějovic na naši první výstavu a ještě k tomu Mezinárodní. Byl jsem vykulenej jako brok ještě dřív, než jsme zaparkovali. Tolik psů jsem v životě neviděl. Pak jsme po delším hledání našli halu a kruh, kde se posuzovali tibetští španělé. Teda tam byl šrumec. Chvíli jsem se z toho třásl jako osika, ale po chvilce jsem se oklepal a šel se přivítat s mojí paní chovatelkou a hlavně tam byla maminka Nefinka, taťka Belísek, sestřička Kassiopea a děda Norbu Pul-i-Khumri. No celá rodinka pohromadě. A taky tam byl polobráška po mamince Faunus Perla mahagon. Jinak Perliček tam bylo docela hodně a myslím, že jsme naší chovatelce Evičce ostudu neudělal nikdo. 

      Celé dopoledne jsem mohl pozorovat cvrkot v kruzích, vyzkoušel jsem si nanečisto chůzi po koberci a po obědě to vypuklo. Nejdřív nastoupili dva mlaďoši v dorostu a pak my puberťáci ve třídě mladých. Byli jsme čtyři, já chodil na konci řady a docela se mi to líbilo. Pak mě dala panička na stoleček, aby si mě ta příjemná paní rozhodčí mohla prohlídnout zblízka. Asi jsem se jí líbil, protože pak už jsem nechodil čtvrtý, ale první a to znamená, že jsem vyhrál. Panička měla takovou radost, že mě skoro upusinkovala. Dala mě pak do mé nové výstavní klece, kde jsem okamžitě usnul jako špalek. Jenže za hoďku mě vzbudila a šel jsem soupeřit se svojí sestřičkou o titul Nejlepší mladý pes plemene. Byla to trošku komedie, protože nejdřív jsem nechtěl chodit já před Keysinkou, chtěl jsem si s ní pohrát, přeci jen jsme se dlouho neviděli, tak nás paní rozhodčí prohodila a to zase chtěla počkat Keysinka na mě a nechodila ona. Nicméně Keysinku jsem porazil, i když jako chlapovi mi to bylo trošku proti srsti. Ale jen chvilinku, protože jsem zase dostal od paničky fůru pusinek, pochval a taky nějakou tu masíčkovou dobrůtku. Ani jsem si nestačil odfrknout a už jsem stál v kruhu znovu v soutěži o BOB - nejhezčí jedinec plemene. V kruhu jsem stál první, za mnou taťka Bélos, který porazil všechny dospěláky psy a za ním krásná Yantanee Perla mahagon, která je vlastně taky moje polosestřička a byla nejhežčí z ženských. Tuto soutěž zaslouženě vyhrál taťka Bélos Perla mahagon. Kam já se na ně ještě hrabu na dospěláky. No a tak jsme začali balit, jako že jedeme domů, jenže moje paní chovatelka Evička nás vyvedla z omylu, že se domů ještě nejede, že musim ještě do závěrečných soutěží. Tak jsme se přesunuli do krásně vyzdobené haly, kde byli hafani všech možných ras. Soutěžilo se snad ve všem - o nejkrásnější pár psů, nejlepší chovatelskou skupinu, nejhezčího veterána a pak o nejhezčího psa jednotlivých skupin FCI a nejkrásnějšího psa dne  a psa výstavy. Já jsem nastupoval v soutěži o nejkrásnějšího mladého psa IX.  FCI skupiny. Prostě najednou jsem byl v kruhu s pudly, bišonky,brabantíky a nevím s kým ještě. Byla jich fakt spousta. Paní rozhodčí nás okoukla a jako nejlepšího mladého psa vybrala černého toy pudla. Tak a tím pro nás výstava opravdu skončila a my mohli frčet domů.  Byl jsem tak strašně unavený, že mi ani nevadilo, že musím sedět pět hodin v autě, teda páníček mi stavěl na čůrání a provětrání kožíšku. Domů jsme dorazili za tmy. Zbaštil jsem pozdní večeři, zalezl k paničce do postýlky a spal jako dudek až do rána. 

     Musím vám říct, že se mi to vystavování docela líbilo a už se těším na neděli, to jedeme na MVP do Prahy. A zase tam bude sestřička, tak kdo by se netěšil.  Ještě vám tady dolů napíšu kompletní výsledky z výstavy /pokud jsem někde udělal chybu, tak se omlouvám, nebylo to úmyslně/  a dám tam pár foteček. Zatím se mějte  krásně a za týden vám napíšu, jak jsem se měl v Praze.  Papapapa.

Kompletní výsledky :