Krajská výstava psů Karlovy Vary 14.9.2013

      Na Krajskou výstavu psů do Karlových Varů jezdíme moc rádi. Pokud se vydaří počasí je prostředí dostihové závodiště prostě úchvatné a atmosféra výstavy je taková nějaká jiná, než na všech ostatních velkých výstavách, na které jsme zvyklí jezdit. Snad je to i tím, že jsme vlastně doma.  Letos jsme měli o počasí velikánské obavy, protože celý týden před konáním výstavy pršelo, ale sobotní ráno nás přivítalo krásně modrou oblohou a sluníčko už se na nás usmívalo při cestě za novými zážitky . Krásně vydrželo po celý den a nádherné byly i chvíle, které jsme v Karlových Varech prožili. Ale pěkně popořádku.

     Jak už bývá tradicí, na Krajskou výstavu se tibeťáčci moc nehrnou a tak jedinými představiteli naší tibetí společnosti  byli naši dva mladí kluci Andrej Kežur a Ámos Kežur a Tabinka (Tabea Perla mahagon). Já jsem jel jenom jako doprovod a ochránce té mé malé rodinky. Krajského vítěze již ve své sbírce mám a  tak co bych tam strašil, ne?

     Na samotné posouzení jsme si museli počkat až do poobědních hodin, ale nám to vůbec nevadilo. Měli jsme kolem sebe ty nejlepší přátele, přijela se na nás podívat i páníčků dvě vnoučátka s rodinami, pokochali jsme se na závodech Agility a docela dost jsme budili pozornost i u návštěvníků výstavy. Zejména rodiny s malými dětmi se u naší skupinky často zastavily a tak páníčkové stále dokola odpovídali na otázky o nás, tibeťáčcích. Samozřejmě moc rádi, protože o nás se přece dá hovořit stále a já jsme jen dozoroval, jestli nás moc nepomlouvají. No a taky jsme jim předvedl, jaký jsem společenský a mám smysl pro humor. Moje Prosim prosim, vyvolalo úsměvy na tvářích  široké veřejnosti a já byl rád.

     Posoudit ty naše tři adepty přijel pan rozhodčí Zdeněk Kliment a my byli zvědaví, jak se budou líbit. Na svoji úplně první výstavu s námi přijel i můj druhý synek Ámos, alias Chárlie, který poctivě doma s naší paničkou trénoval chůzi na šňůrce, ukazování zoubků a jak se má slušně vychovaný pejsek  na výstavě chovat. V kruhu se statečně předvedl, ale bohužel nebyl typ líbivý oku pana rozhodčího a odnesl si známku Velmi dobrý 1. I tak Chárlíkovi moc gratulujeme k jeho výstavní premiéře a děkujeme mu, že přijel naši chovatelskou stanici podpořit a jeho páníčkům patří obrovské díky za to, že se o našeho synáčka tak vzorně a s nesmírnou láskou starají. Vždyť co může být pro chovatele tou největší odměnou a radostí, než to, že jeho štěňátko našlo tu nejbáječnější rodinu na světě a ještě k tomu vzniklo krásné přátelství mezi oběma našimi rodinami. Díky moc, kamarádi.

     Jako druhý běžel do kruhu Andýsek v dospělácké otevřené třídě a ten už se mooooc líbil, hezčí výstavní posudek snad ještě nikdy nedostal a okamžitě si vysloužil tituly Vítěz třídy a Krajský vítěz. Se stejným oceněním odcházela z kruhu i Tabinka, naše princezna zlatá.  Moc jsem jim oběma pogratuloval a už pěkně v klídku jsme čekali na závěrečné soutěže, kde jsme měli tři želízka v ohýnku.

     Panička totiž přihlásila Andýska a Tabinku poprvé do soutěže párů a moc jim to oběma slušelo, krásně spolu pochodovali a i když nebyli mezi oceněnými, já byl na ně pyšný. Po chvilce oddychu se ve slavnostním kruhu předvedla i Tabinka ale i ona unikla pozornosti paní rozhodčí Olgy Dolejšové, která posuzovala soutěž o Nejkrásnější fenku výstavy. Pak už zbývalo jen předvedení Andýska v soutěži o Nejkrásnějšího psa výstavy. Netuším, kolik bylo celkově  Krajských vítězů ze 105 přihlášených plemen, ale účast v kruhu byla opravdu vysoká, zejména se  ve velké převaze  prezentovali kluci  z velkých plemen. Andýsek statečně oběhl kruh zařazen mezi velkým kníračem a basenjim, zapózoval v klidu panu rozhodčímu a k našemu velkému potěšení byl vybrán do užšího výběru. A tak další promenáda tam a zpět a kolečko a čekáme na vyhlášení vítěze. Jako třetí si šel pro pohár krásný hasky, jako druhý byl vybrán český fousek a jako první, hádejte kdo, náš Andýsek ! Panička mále omdlela, my jsme se mohli utleskat, ale po předání cen a pózování pro všudypřítomné fotografy  ještě na Andýska čekalo superfinále. Soutěž o absolutního vítěze výstavy, do které Andýsek nastupoval s Nejkrásnější fenkou výstavy border teriérkou Borou  Soběšické lesy pana Bohuslava Šedy. Dali si spolu jedno velké kolečko, pak pěkně jeden po druhém tam a zpátky k panu rozhodčímu, pěkný výstavní postoj a bylo rozhodnuto. Naše celá malá společnost u kruhu ani nedýchala a my máme s Tabinkou umačkané drápky ještě dneska, ale neskutečné se stalo skutečným. Náš Andýsek se stal ve svých 16ti měsících absulutní jedničkou a právem mu náleží titul Vítěz Karlovy Vary 2013.  Nádhera, jedním slovem nádhera. Co na to říct, radost byla převeliká, ukáply i nějaké ty slzičky štěstíčka a my byli a jsme  na toho našeho mrňouse v kožíšku pidi bernardýnka strašně moc pyšní. Někdo by řekl, no jo nějaká prťavá Krajská výstava, ale pro nás je tento úspěch zážitkem na celý život.

     Co závěrem dodat. Jo už vím. Chtěli bychom opravdu moc poděkovat hlavnímu sponzorovi Krajské výstavy psů v Karlových Varech a také zároveň našemu výhradnímu dodavateli psího papáníčka, firmě Happy Dog za krásné ceny, které do soutěže věnovala a jmenovitě paní Lucii Mrázkové, která přišla po ukončení výstavy Andýskovi osobně pogratulovat a předat ještě spoustu krásných hodnotných dárků. Moc děkujeme a moc si vzájemné báječné spolupráce s firmou Euroben Teplice, která krmivo Happy Dog do našich mističek dodává, vážíme.

     Tak a je to. My se s Tabinkou budeme teď pár týdnů pěkně poflakovat, Andýska čeká koncem září výlet do polské Wroclawi a pak se už všichni budeme těšit do Českých Budějovic.

     Kluci a holky, rostou houby, tak šupem do lesa a nezapomeňte si vzít pláštěnky, páč alespoň u nás zase stále prší.

                                                                                                                                                 Pa Váš Kim s rodinou

Národní výstava psů Mladá Boleslav 25.8.2013

Tak nám ty prázdniny nějak rychle utekly. Byly krásné a slunečné a plné krásných zážitků a milých setkání. Ale jeden prázdninový výlet byl ještě před námi. V neděli 25.8.2013 se konala Národní výstava v Mladé Boleslavi a na té jsme nemohli chybět. Odjížděli jsme s jedním jediným přáním a to získání posledního třetího CAJCe pro Andýska, aby si mohl splnit český juniorský šampionát.  A jak to dopadlo ? Věru moc dobře, ten kluk nám prostě dělá jen samou radost.

     Přihlášen byl celkem rekordní počet tibetských španělů v podobě 20ti kluků a holek. Posuzovat nás přijela moc milá dáma, paní Libuše Ubrová, jejíž milý a přátelský přístup k nám hafanům je pověstný. Navíc jsme se jí všichni moc líbili. Vždyť z 20ti posouzených tibísků pouze jen jedna mladá fenka obdržela ocenění Velmi dobrá a to jen proto, že se jí ten den moc předvádět nechtělo. Všichni ostatní jsme získali ocenění Výborný.

     Náš Andýsek nastupoval ve třídě mladých v konkurenci dvou moc hezkých kluků a tak jsme mu s Tabčou fandili, aby to klaplo. A ono to klaplo, ten náš klučina byl moc šikovný a ziskem třejího CAJCe si splnil podmínky pro udělení titulu Český junior šampión. A my měli velkou radost. Po předvedení pejsků v mezitřídě a třídě otevřené jsem nastupoval já spolu s importovaným šampiónem Rockym a tentokrát jsme si pořadí vyměnili a zvítězil Rocky, který se následně stal i Národním vítězem.

     Po posouzení děvčat ve třídě mladých si šel Andýsek zaběhat s Cecilkou Barja o titul Junior BOB a opět se mu zadařilo a rychle si již svůj čtvrtý BOJ odnesl do kenelky. Moje milá Tabinka si zaběhala ve třídě vítězů se svou příbuznou Galaxy Perla mahgon a skončila jako já, na druhém místě. Nevadí, pro nás byl v tento den nejdůležitější Andýsek.

     A máme tu finále, za mladé nastupuje Andy, za veterány jeho praděda Norbu Pul-i-Khumri, za Národní vítěze Bergrabben´s Zhaman Rocky a Galaxy Perla mahagon. Jedno kolečko, druhé kolečko a teď se pěkně postavit. Šlo jim to všem moc hezky a my jsme s Tabi ani nedutali. Paní rozhodčí pokukuje po Rockym, ale rozhodne jinak. Vítězem a nejlepším tibískem dnešní výstavy se stal náš Andy ! Měli jsme obrovskou radost a spěchali jsme mrňouse opusinkovat a pogratulovat mu k tak obrovskému úspěchu. A třešničkou na dortu  k tomuto vítězství bylo zjištění, že si Andýsek splnil podmínky i pro titul u tibísků nejprestižnější a to Klubový šampión. Prostě super den našeho bernardýnka s rozesmátou bílou tlamičkou.

     Na výstavišti jsme setrvali až do závěrečných soutěží, počasí se hodně pokazilo, ale nám to nevadilo. Andýsek si krásně dvakrát zaběhal v závěrečném kruhu, sice bez větší pozornosti úřadujících rozhodčích, ale za to si domů odvážel další krásný pohár.

     Domů jsme dorazili unavení, ale spokojení. Panička nám dala moooc dobrou večeři, přichystala pelíšky a nám nezbylo nic jiného, než se pěkně zakutat do peřin a nechat si zdát nějaký ten tibetí sen (mě se nezdálo o medajlích, ale o hezké nevěstě, ale neříkejte to, prosím,  před Tabinkou) .

     Dáme si trošku volníčka a uprostřed září se vypravíme do Karlových Varů na Krajskou výstavu, kde bychom rádi představili i našeho druhého synka Ámose, alias Charlieho, tak se těšíme, jak si to kluci spolu užijí.

    Všem, kdo jdou do školy, přejeme šťastné vykročení a všem ostatním krásné a pohodové dny.

     Zdraví Kim s rodinou

Kompletní výsledky :

DUODANUBE Bratislava 17. a 18. 8. 2013

        Tak mi tuhle naši říkali, že bych se měl vydat do světa na zkušenou. Že když už mi bylo tento týden 15 měsíců, že je nemusím mít pořád za ocáskem a že mám jet sám. Teda sám bych nejel v žádném případě, paničku jsem přibral samozřejmě sebou.

     No a tak jsme se vypravili na dalekou cestu do Bratislavy a věřte, že zážitků mám nespočet. Nejdříve jsme cestovali autobusem do Prahy. Panička mi zakoupila sedadlo, které jsem měl celé pro sebe, tak jsem pěkně pozoroval, jak nám cesta hezky utíká, až mě to zmohlo a já blaženě usnul. Vzbudil jsem se právě,  když bus zastavil na letišti a ten mumraj venku se mi moc nelíbil a tak jsem tam na ty venku pořádně zaštěkal. Bohužel spoustu spolucestujících podřimovalo a vůbec nevědělo, že s nima jede taky pejsek, ovšem po mém hlasitém hlášení už o mě věděli všichni a většina nedobrovolně probudivších se  jen mile rozespale  usmívala. Na konečné už na nás čekal strejda Honza Krček a dovezl nás k nim  domů, kde na mě čekalo hned pět kamarádek. Nejdřív mě krapet vyděsily, ale za chvilku už jsme řádili na zahradě, až nás museli za tmy zahnat do pelechů,  jako že se musíme s Catalinou pořádně vyspat, že ráno pokračujeme v cestě. Ráno jsme sbalili svých hodně švestek, přizvali do auta i kluky Papíkovic, kteří sebou vezli krásnou roztomilou Karkulku, zamávali Honzovi a vydali se za dobrodružstvím. Cestou jsme ještě přibrali kamarádku Martinu a odpoledne už jsme vybalovali v pěkném penzionu v Bratislavě a těšili se na dvě výstavy, které nás tam čekaly.

     Celé výstavní klání se konalo v nádherném areálu dostihového závodiště pod širým nebem za krásného slunečného počasí a jen teplíčko mohlo o být o malinko menší. Nic méně se nám tam moc líbilo. Organizace výstavy byla perfektní, jídla, pítí dostatek a dobré nálady snad ze všeho nejvíce.

     V sobotu se u kruhu sešlo deset tibeťáčků, z toho bylo osm z Čech a dva ze Slovenska. Posuzovat nás měl slovenský rozhodčí pan Jaroslav Matyáš, ale až při začátku posuzování prvního plemene jsme zjistili, že rozhodčím pro tento den bude pan Iuza Beradze z Čech, kterého jsem již viděl loni v Praze. Přehlídku začali kluci ve třídě mladých, kde se nám ukázali dva importovaní pejsci, oba z Dánska , jeden do  Čech a druhý  na Slovensko.  Zvítězil Alpha Holm Hansen a splnil si tak podmínky pro titul Slovenský junior šampión. Já jsem měl svoji premiéru v mezitřídě a tím jsem se poprvé zařadil mezi dospěláky. Byl jsem zde sám, moc jsem se snažil a za to jsem obdržel svůj první dospělácký CAC. Ve třídě otevřené se proběhl Harmon Zlatý Kondike a ziskem potřebného CACe se stal Slovenský šampiónem. Ve třídě šampiónů jsem držel drápky kámošovi Kenymu (Can-Rig Lotosový kvet Tibetu), který si také splnil další šampionát a stal se Slovenským grand šampiónem. No s těmito dvěma krasavci jsem šel bojovat o čekatelství CACIB.  Bylo mi přesně pět dní 15 měsíců a vůbec jsem si v takového konkurenci nedělal žádné naděje na úspěch. No a pak nám s paničkou málem vypadly oči z důlků, když pan rozhodčí gratuloval  k prvnímu místu nám. Takže nejen, že jsem si na této výstavě započal plnění titulu Slovenský šampión, ale i titulu nejprestižnějšího a to Interšampión. V kruhu už ale začala promenáda holek, ve třídě mladých zaslouženě získala svůj první CAJC Karkulka Zlatý Klondike, ve třídě otevřené si další CAC a posléze CACIB vyběhala Isvari Bedigebu, ve třídě šampiónů si doběhala svého  Slovenského grand šampióna  Catalina Honzíkova cesta a ve třídě veteránů si další vítězství na konto připsala Adélka Honzíkova cesta. Ve finálovém kole se proběhlo celkem pět tibísků, titul BOB získala Isvari Bedigebu a já jsem si ještě do své dnešní bohaté sbírky přidal titul BOS. Radost jsme měli s paničkou obrovskou. Večer jsme to všichni oslavili pořádnou večeří, paničky si dali pívko a zmrzku (se divim, že neběhaly až do rána ) a šli jsme chrnět, aby jsme se vyspali na nedělní přehlídku tibetí krásy.

     V neděli jsme se sešli téměř ve stejném obsazení, jen místo Ivy Zlatý Klondike dorazil šampión Mistic Perla mahago, který je vlastně taky můj příbuzný a bydlí v Rakousku. Posuzováním byl pověřen pan Miroslav Guniš ze Slovenska. A výsledky ? Mladí kluci dopadli stejně jako v sobotu, já jsem získal už druhého CACe, kterým jsem pro tento den skončil (je pravda, že se mi už o CACIBa moc běhat a předvádět nechtělo, ale pochopte, měl jsem toho od čtvrtka v tom vedru opravdu plné tlapky), Harmon opět CAC, CAC ve třídě šampiónů dostal Misic a splnil si tak Slovenského šampióna a Keny byl druhý. Karkulka obdržela druhého CAJCíka, Isvari pro tento den nenastoupila, Catalina ziskem CACIBa splnila podmínky pro titul Interšampión a Adélka si k V1 ze třídy šampiónů přidala BOB. Prostě krásné výsledky.

     Myslím, že téměř pro všechny vystavované tibeťáčky to byla úspěšná mise, z deseti vystavovaných tibísků si jeden odvezl Slovenského junior šampióna, dva Slovenského šampióna. dva Slovenského grand šampióna, jeden Interšampióna, jeden rozdělal Slovenského junior šampiona a já započal plnění Slovenského a Interšampióna.

     Posuzování skončilo, výstavy jsou za námi a my jsme se opět naskládali se všemi těmi batohy, kenelkami, slunečníky a deštníky, co si na slunečníky hrály do auta a vydali se směrem ku Praze. Navečír jsme už zase řádili s holkama Krčků na zahradě a vyprávěli jim svoje zážitky. Ráno jsme se i my s paničkou vydali konečně domů. Už jsem se na tu moji opravdovou rodinu fakt těšil. Ještě jsem však musel absolvovat cestu metrem (se mi to asi moc nelíbilo) a pak autobusem a ještě kousíčkem autem a uuuuuž jsem doma u mámy a táty a taky na mě čekal můj milovaný bráška Chárlie, kterému se prý mooooc stýskalo. Přivezl jsem mu krásný šáteček se slovenskou vlajkou, tak mi hned zase odpustil.

     Nejen krásné výsledky činí výstavu úspěšnou. Ale i setkání lidí, kteří si rozumí, kteří mají smysl pro humor a kterým není líto času a peněz, aby trávili celý víkend daleko od domova v příjemné společnosti celé té naší tibetské rodiny. Děkujeme všem, kteří nás na tento zahraniční výlet doprovázeli a všem, se kterými jsme se na závodišti setkali,  za super víkend. Bylo nám ctí s Vámi pobýt.

     Velké díky patří panu Martinu Papíkovi a jeho synovi Ondrovi za krásné fotky. Snad se budou líbit i Vám.

     Omlouvám se, že jsem tentokrát zasedl k počítači místo taťky Kima, ale on mi to opravdu dovolil.

     Příští neděli už jedeme celá rodina a tak se na Vás v Bolce budeme těšit.

                                                                                                                Andýsek

Kompletní výsledky :

17.8.2013 :

    18.8.2013 :

Mezinárodní výstava psů Mladá Boleslav 21.7.2013

     Na výstavy do Mladé Boleslavi jezdíme moc rádi, protože je tam prostě krásně. Vyráželi jsme hodně brzy ráno a to nejen proto, že si panička na internetu přečetla, že na hlavní silnici k výstavišti je omezený provoz a my jsme se v horku báli kolon uprostřed města, ale také proto, že jsme se neočekávaně vystavovali jako první. Světe div se, tibeťáčci zahajovali posuzování ve svém kruhu a ne, že jako všude a vždy, posuzování kruhu uzavírali. Za to patří organizátorům naše velikánské díky, protože v rozpálené hale bylo nedýchatelno už v těch 9 hodin ráno. Bohužel, ranní posuzování tibísků uniklo některým našim přátelům, kteří se přijei jen podívat a dorazili s křížkem po funuse. Však i někteří naši kolegové v kruhu měli co dělat, aby své posouzení stihli.

     Čtrnáct přihlášených tibeťáků, všichni dorazili a ocenit je přijela paní RNDr. Jaroslava Ovesná. Do Bolky jsme jeli hlavně s nadějí, že si Andýsek odveze tolik potřebného druhého CAJCE a my se s Tabinkou jen tak proběhneme, protože já jsem měl konkurenci v podobě dvou úspěšných importovaných kluků a Tabinka se vyfikla do plavek místo do kožíšku a byla krapet nahatá.

     Přehlídku zahájili ve třídě mladých Andýsek s moc hezkým Denisem Hyrkános, který je synem mého kolegy ze třídy šampiónů Bergrabben´s Zhaman Rockyho. Andýskovi se ale po ránu běhání moc líbilo a krom moc hezkého posudku  CAJCe dostal. V mezitřídě si poprvé v dospělácích vyběhal svůj první CAC importovaný pejsek z Dánska Alpha Holm-Hansen. Ve třídě šampiónů jsem se šel ukázat já a výše zmíněný Rocky. Paní rozhodčí jsem se moc líbil, napsalala mi krásný posudek a k němu přidala CAC. Hned na to jsem se poprvé setkal v kruhu s Alphou, aby jsme se podělili o CACIBa a tím o čekatelství na titul Výstavní šampión ČMKU. A jupíííí,  obě čekatelství jsem mohl předat paničce já.

     Následovala třída mladých děvčat, kde si svůj třetí CAJC vybojovala moc hezká fenečka Aischa Jampel a splnila si tak podmínky pro přiznání titulu Český junior šampión, ke kterému jí dodatečně gratulujeme. Andýsek už čekal na startovní čáře a šel si zaběhat s Aischou o titul Junior BOB neboli Nejlepší mladý plemene. Po jednom kolečku bylo rozhodnuto, vítězství je Andýskovo.  V mezitřídě měla svou výstavní premiéru fenečka Damiána z Vikiluxu a líbila se nejen nám, ale i paní rozhodčí a z výstavy odjížděla se svým prvním CACem a r. CACIBem. Ve třídě otevřené se podlouhém rozhodování na první stupínek postavila Bailen Perla mahagon před druhou Francis Honzíkova cesta. Ve třídě šampiónů jsme měli Tabinku, která měla hned dvě konkurentky. Paní rozhodčí se líbila a líbila se jí i Evelína Honzíkova cesta a tak nastalo dilema, která z holek vyhraje. Znovu musely běžet tam a zpátky a znovu se je obě vedle sebe postavila na stůl.  Rozhodnuto, Evelínka první a Tabinka druhá. Nevadí, Evelínka je moc hezká červená holka, která je vlastně moje ségra, máme stejného taťku, takže tituly zůstali v rodině.  Evelínce jsme pogratulovali a nejen k prvnímu CACovi v šampiónkách, ale i k následnému CACIBovi.

     A máme tu finále a panička malinký problém, do kruhu musí Andýsek i já. Jenže my máme skvělé kamarády a já jsme moc rád, že jsem se mohl ve finálovém kruhu proběhnout s  Danou Karlovou, které tímto ještě jednou moc za předvedené mé maličkosti děkuji. Snad mi Bonýsek odpustil, , že jsem si na chvilku půjčil jeho paničku.  Takže sestava do finále : Andýsek s paničkou , já s tetou Bonýskovou a Evelínka s Míšou Krčkovou. Jedno kolečko a na jeho konci podává ruku a gratuluje paní rozhodčí naší paničce. Hurááááá, Andýsek vyhrál a ve svý 14 měsících získává svůj první BOB !!! Máme obrovskou radost z toho našeho synka. Mamka Tabinka se dmula pýchou a já jsem klukovi musel pořádně poklepat na rameno, jakej je pašák.

    Posuzování skončilo někdy kolem půl desáte a my jsme se mohli sebrat, zmizet  a být tak brzy doma, ale rozhodli jsme se, že zůstaneme na závěrečky. A bylo to super, čekání nám zpříjemnila milá společnost kamarádů a přátel tibeťáčků a myslím, že na tuto krásnou sluneční neděli budeme dlouho s úsměvem na tváři vzpomínat.

     Do závěreček nastupoval Andýsek hned dvakrát, jednou za juniory a po druhé už za dospěláky, kteří získali ve svých plemenech titul BOB.  Konkurence v obou soutěžích byla obrovská a tak nás ani nepřekvapilo, že tibeťáček mezi vyvolené nepatřil. Ale i tak si Andýsek své vítezství užil a domů si odvážel krásný pohár.

     Měli jsme sebou i ovčáka Grega, který se výstavního klání nezúčastnil, ale neděli si s páníčkem užili na procházkách kolem řeky Jizery a byl celý šťastný, když zjistil, že umí plavat a koupání v řece si pořádně vychutnal.

     Na cestu domů jsme se vypravili sice utahaní, ale šťastní z dosažených výsledků a tak jsme uvelebili v kenelkách a cestu pěkně prochrupali. Máme teď s paničkou prázdniny a už se těšíme, jak si ty dny volna pořádně užijeme. My s Tabčou se chystáme až na Národní výstavu opět do Bolky, ale Andýsek s paničkou nás na pár dní v srpnu opustí a pojedou zkusit štěstí do světa, na Duodanube do Bratislavy.

     A my Vám všem přejeme krásné prázniny, hodně sluníčka a pohody a spoustu pořádných letních lumpáren. Kim s rodinou.

Kompletní výsledky :

Národní výstava psů Klatovy 16.6.2013

     Na Národní výstavě v Klatovech jsme byli naposledy před třemi roky, ne proto že bychom tam jet nechtěli, ale prostě nám to nevyšlo. Jeden rok se Klatovy kryly s výstavami v Senci a Nitře a loni jsme měli štěňátka, takže pro nás výstavní sezona tak nějak neexistovala. Letos jsme se rozhodli do Klatov jet, i když jsme pošilhávali po Mezinárodní výstavě v německém Erfurtu. A dobře jsme udělali. Konečně první letošní česká výstava, kdy bylo krásně a nepršelo nebo nepadal sníh. Naopak, venku vedro, že by jeden padl, až jsme byli rádi, že jsme schovaní na zimním stadionu, kde bylo příjemně. 

     A příjemně bylo i u kruhu tibeťáčků, kde se sešla parta kamarádů a ne rivalů a tak to má podle mě být. Vždyť výstava je svátek a ne boj a závod o život. Je milé. když se nám na výstavách daří, ale když méně, tak se nám z toho kožíšky taky nezapotí. No i když, někdy záleží na náladě a přístupu každého jednoho rozhodčího. Náladu nám dokáží zkazit rozhodčí, kteří se celý den mračí, jsou na nás necitlivý a v podstatě se s námi vůbec nebaví. Vždyť horší hodnocení se dá zadat i s úsměvem a grácií a ne, tady máš posudek a mazej z kruhu. I toto se nám bohužel  už stalo.

     Ale každopádně nám toto nehrozilo v Klatovech. Čekal na nás příjemný a usměvavný pan Robert Kubeš, který všechny pejsky posuzoval velmi citlivě, i ty, kteří se zrovna moc prohlížet nenechají. No ale pěkně popořádku.

     Jako první nastupovali mladí kluci a v konkurenci dalších tří mlaďásků i náš Andýsek. A dneska byl jeho den. krásně a elegantně běhal, na stolečku hrdě postál a vysloužil si krásný posudek. Ve finále svou třídu mladých vyhrál a konečně získal svůj první český CAJC. Po posouzení mladých holek si šel zaběhat s moc pěknou fenkou Aischou Jampel o titul Junior BOB a k velké radosti naší paničky ho získal. Po pejscích v mezitřídě a třídě otevřené jsem se sám prošel ve třídě vítězů a přidal tím do sbírky svůj další CAC. Měl jsem velký zálusk na titul Národního vítěze, který mi  v mé jinak bohaté sbírce stále chybí, ale zaslouženě si ho domů odvezl krásný z Finska dovezený pejsek Ziestan Ladislav, nebo-li Láďa. Moc gratulujeme. Tabinka skončila jako druhá ve třídě vítězů za budoucí Národní vítězkou Florance Honzíkova cesta a odnesla si r. CACe. Takže super výsledky, byli jsme moc spokojeni, ale rozhodli jsme se, že přeci jen počkáme na závěrečky, které bývají v Klatovech vždy moc hezky zorganizované. A dobře jsme udělali. Závěrečky byli super, moc jsme si bavili a čekali, až přijde řada na Andýska, který šel reprezentovat tibetské španěly mezi mladé jedince 9. FCI skupiny, tedy se předvede se spoustou mladých pejsků a feneček ze všech společenských plemen. Nástup do krásně vyzdobeného závěrečného kruhu byl vždy slavnostní, za zvuku krásných melodidi prošel celý zástup mrňousů vyzdobenou branou a všichni udělali čestné  kolečko na půlce plochy zimního stadionu. No a pak pan rozhodčí Antonín Mudra začal vybírat nejkrásnější mladíky a mladice do užšího výběru. Prvního vybral šit-zu, jako druhý se do prostřed kruhu postavil čínský chocholatý pes a čekalo se, kdo bude třetí. My jsme měli s Tabčou umačkané všechny drápky, když se pan rozhodčí zastavil u Andýska a s úsměvem na tváři si ho prohlížel. A hurá, šup, mávl rukou a my věděli, že Andýsek bude na bedně. Všichni tři vybraní udělali ještě jedno malé kolečko a už se vyhlašovalo pořadí. Jako třetí chocholáček , jako druhý Andýsek a zvítězil krásný mladý šit-zu. Měli jsme obrovskou radost. Úspěch jako Brno, vždyť v závěrečkách jsou tibísci většinou rozhodčích víceméně přehlíženi, ještě tak v menší konkurenci u veteránů se sem tam tibískovi zadaří. O to víc si Andýskova úspěchu ceníme. Je to náš šikula, i když někdy teda fakt strašně moc zlobí .)))), ale my ho stejně všichni milujeme. I já, je to přece můj synek.

     Z Klatov jsme domů dorazili utahaní, ale spokojení až večer, nabaštili jsme si pupíky a ještě před spaním jsme si vyprávěli, jaký to byl dnes krásný den. Sluníčkový a plný dobré nálady.

    A my Vám taky přejeme krásné, sluníčkové a usměvavé prázdniny a v červenci v Bolce......   Pa Kim s rodinkou

Kompletní výsledky :

Mezinárodní výstava psů Nitra 1.6.2013 a 2.6.2013

Celostátní výstava psů  Senec 31.5.2013

    Na jarní výstavní víkend na Slovensku jsme se strašně moc těšili. Po únorové návštěvě Nitry, kdy řádily sněhové bouře a bílá kalamita, jsme doufali, že konečně pocestujeme se sluníčkem nad hlavou. Ale nám asi není přáno. Celou cestu pršelo a počasí se umoudřilo až v Senci, kam jsme dorazili v pátek dopoledne. Z domova k nám přicházely hrůzostrašné zprávy o deštích a záplavách po celém Česku, ale nám počasí nakonec přálo a celý víkend bylo teplíčko a sluníčko. A přálo nám nejen počasí, ale i štěstíčko v podobě krásných výsledků ze tří víkendových výstav.

     V pátek se konala v Senci Národní výstava psů, která se pořádá v nádherném areálu v kempu u Slunečních jezer. Žádná uzavřená hala, ale celý den jsme byli pěkně venku, v přírodě, mezi kamarády a bylo to vážně moc fajn. Tibísky posuzoval pan Vladimír Javorčík a velikánskou radost nám udělal Andýsek, který si vysloužil svůj třetí slovenský CAJC a hned druhý den v Nitře se tak stal Slovenským junior šampiónem a my mu s Tabinkou k tomu úplně prvnímu a doufejme, že ne poslednímu šampionátu moooc gratulujeme.  Já i Tabinka jsme obsadili druhá místa, ale nám to vůbec nevadilo. My jsme totiž měli ještě jedno želízko v ohýnku a to našeho ovčáka Grega, který si vyběhal svůj první CAJC a tak udělal našemu páníčkovi velikánskou radost.

     První výstavní den v Nitře po nás moc úspěšný nebyl. Posuzovala finská paní rozhodčí a byla fakt strašně přísná a tak mnoho z nás odcházelo z kruhu se známkami VD a D. Bohužel jsme mezi ně patřili i my tři a jediný výborný pro tento den byl Greeg, který si vyběhal V2. Taky se na nás celou sobotu pěkně vytahoval, holomek :))))))

     V neděli se vše k dobrému obrátilo a už jsme se zase líbili, i když Tabinka a její předkus zas tak moc ne a vyfasovala opět VDčko. Za to Andýsek rakouskému panu rozhodčímu Andreasu Schemelovi padl do oka, dokonce se s paničkou nasmáli na téma, co to máte za bernardýna, a po statickém posouzení a promenádě v v pohybu zvítězil nad z Dánska do Čech importovaným pejskem a získal další CAJC. Od tohoto velmi uznávaného pana rozhdčího si krásného umístění i posudku velice vážíme. Já jsem měl ve třídě otevřené také jednoho konkurenta, panu rozhodčímu jsem se také líbil, jen bych prý měl být menší, no. Ale přesto jsem CAC od něj dostal, díky moc.

     Největším úspěchem se opět mohl pochlubit Greg, který od slovenského rozhodčího, pana Tibora Havelky získal nejen krásný posudek, okomentované posouzení pro diváky, ale všechny tituly, které mohl získat.  A že jich byla pěkná sbírka : V1, CAJC, Junior BOB a BOB. K tomu krásný diplom za titul Derby Winner 2013 . Třešničkou na dortu pro oba naše mlaďásky Andýska a Grega bylo získání Crufs´t 2014 Qulafication. Prostě to byl super den a my jsme si ho parádně užili. Odpoledne jsme ještě dvakrát drželi drápky Gregovi v závěrečkách, ale tam už mu štěstí nepřálo, ale účast stála za to, protože si domů odvážel moc hezké kokardy.

     Byli jsme všichni moc rádi, že jsme se ještě mohli v Nitře pěkně prospat a domů jsme se vydali až v pondělí ráno. Stále nás provázelo sluníčku, které se však na slovenskočeské hranici něčeho vyděsilo a zmizelo. A nad námi až do Kraslic visela těžká černá mračna, déšť a každým kilometrem k domovu se ochlazovalo. A z rádia se na nás valily zprávy o povodních a uzávěrách na silnicích, až jsme měli strach, jestli vůbec budeme mít kudy dojet domů. Naštěstí nás nic zlého nepotkalo a k večeru už jsme si lebedili s plnými bříšky v posteli a zaslouženě odpočívali.  Máme na odpočinek 14 dní a pak zas hurá na výstavu, tentokrát do Klatov, kde už jsme dlouho nebyli a kde je vždy tak krásně. Doufám, že také dorazíte, už se na Vás moc těšíme. Páček Kim s rodinou

Kompletní výsledky :

Mezinárodní výstava psů Litoměřice 26.5.2013

     Na výstavy do Litoměřic, do mého a Tabinčina rodného kraje, jezdíme moc rádi a tak jsme letos opět nemohli chybět. Počasí nám sice vůbec nepřálo, Litomky tentokrát šíleně propršeli, ale nám to náladu nezkazilo a my jsme si výstavu v kruhu kamarádů pěkně užili.

    Posoudit 11 tibísků přijela opět ze Slovenska paní Linda Voláriková, kterou jsme poznali již před dvěma roky v Senci. Je to velmi milá a pečlivá rozhodčí a my jí děkujeme jak za pěkná umístění, tak i za krásné posudky. Z naší rodinné trojice si tentokráte nejlépe vedla Tabinka a my jsme jí s Andýskem pořádně pogratulovali a dali obrovké hubičky.

    Tak teď si pár dní odpočineme a už v pátek v noci vyrazíme na velikánský výlet na Slovensko, kam se strašně moc těšíme a kde nás čekají hned tři výstavy najednou. Vy se tu zatím mějte parádně a držte nám drápky. Díky.  Kim s rodinou

Kompletní výsledky :

Mezinárodní výstava Psů Praha 5.5.2013

     Hned druhý den po Klubové výstavě se v Praze Letňanech konala Mezinárodní výstava, kterou, když už jsme v té Praze byli, jsme si nemohli nechat ujít. A my tibísci jsme si výlet náramně užili, protože jsme nocovali u Krčků a sešlo se nás tam celkem 11 kámošů a kámošek a nevím, jak naši páníčkové , ale my jsme byli navýsost spokojení.

     Na výstavu se přihlásilo 21 tibetských španělů a posuzovat nás přijela ze Slovenska velmi milá a usměvavá paní MVDr. Gabriela Ridarčíková. Posuzování proběhlo v klidné a příjemné atmosféře a naše trojka, aby jsme se prý nehádali, obsadila samá druhá místa. Sice jsme Andýskovi s Tabinkou přáli, aby už konečně prolomil českou smůlu a dostal svého prvního českého CAJCe, ale nezdařilo se a my se s ním holt vydáme zase na nějakou příští výstavu. Hlavně, že se pěkně kluk předvádí a nedělá nám ostudu. A i kdyby stejně nakrásně žádný titul nikdy nezískal, pořád to bude náše malé milované princátko s ksichtíkem malého bernardýnka, který si nás všechny už dávno omotal kolem svých paciček.

     Málem bych zapomněl i na našeho mladého Grega, který se poprvé vystavoval mezi německými ovčáky ve třídě mladých. Bohužel se panu rozhodčímu nějak netrefil do noty a vysloužil si známku VD2. Neboj Gregu, ty si to vynahradíš jinde :)

     Z výstavy jsme odjížděli spokojení, utahaní po náročném víkendu a těšili se domů do našich pelíšků a na zahrádku. Stejně víme, že nás za chvilku zase začnou pálit tlapičky a znovu vyrazíme někam do světa.

     Tak se zatím mějte. Váš Kim s rodinou

Kompletní výsledky :

Klubová výstava tibetských španělů Praha 4.5.2013

Na Klubovou výstavu do Prahy jsme se moc těšili. Konala se zde poprvé a byl na ní přihlášen rekordní počet 41 tibísků. Také posuzování paní rozhodčí Ing. Aleny Košťálové máme rádi. Je to velice příjemná dáma, která každému zdůvodní, jak jeho přednosti, tak i jeho nedostatky. Prostě posuzování, jak má být. Atmosféra na výstavišti byla perfektní. Přijelo se na nás podívat i plno kamarádů a společné foto myslím, vypovídá o tom, že jsme taková velká tibetská rodina.

My jsme si s Andýskem a Tabinkou sice žádné tituly a čekatelství neodvezli, ale všichni tři jsme stáli na pomyslné bedně a posudky od paní rozhodčí byly perfektní.  Moc děkujeme, nejen paní rozhodčí, ale i našemu štědrému sponzorovi firmě Euroben, která nám dodává granulky Happy Dog a na klubovku nám darovala horu dárků.

O výsledcích se rozepisovat nebudu, vy si je určitě rádi přečtete v přiložené tabulce. Jen pogratulujeme všem vítězům a poděkujeme všem za skvělý den. A hned zítra se sejdeme na stejném místě na Mezinárodní výstavě. Tak nezaspěte ! Pa Váš Kim s rodinou

ZDE    najdete spoustu další fotek z Klubové výstavy. Děkujeme paní Dáše Čechové za tu spoustu krásných obrázků.

Kompletní výsledky :

Mezinárodní výstava psů České Budějovice 31.3.2013

Tyto letošní Velikonoce opravdu stály za prd. Počasí, že by psa nevyhnal, natož odvezl na výstavu do Českých Budějovic.  Sníh, mráz, břečka, kam jsme se podívali. Byli jsme opravdu moc rádi, že jsme se do Budějek doklouzali.

A přímo na výstavišti další šoky. V hale zima, jakou jsme nikdy nikde nezažili. Novou krásnou halu nestačily za celý den zadýchat ani stovky přihlášených psů a jejích páníčků. No hrůza. A posuzování tibetských španělů byla další katastrofa těchto svátečních dní.

U kruhu se sešlo 18 z 19 přihlášených tibeťáčků a místo v propozicích avizovaného rozhodčího pana Iuzy Beradzeho je přijela posuzovat paní Anna Redlická z Polska. Já už jsem to dvakrát psal, že na rozhodčí z Polska nemám štěstí, ale tentokrát to byl docela vrchol. Paní rozhodčí s nepříjemným vystupováním, zamračeným pohledem nejenže necitlivě a téměř hrubě, hlavně pro mladé psíky, prohlížela všechny na stolku, ale i výsledné známky zněly skoro neuvěřitelně.  Náš Andýsek si z této výstavy odvezl pěkné trauma ze statické prohlídky a bude mu chvíli trvat, než zase získá ztracenou důvěru k rozhodčímu, který na něj bude chtít sahat. My s Tabinkou už jsme zvyklí na prohlídky celého těla, ale i nám to bylo velice nepříjemné.

O výsledcích už si, prosím, udělejte  názor sami, k tomu už se fakt nemíním nijak vyjadřovat, ale je mi z toho smutno. Výstavní poplatek není žádný malý pakatel, cesta na výstavu také něco stojí a když už mi někdo chce dát hnusnou známku, tak, prosím, s úsměvem a odůvodněním, proč mi ji vlastně dává. Nemusíme se líbit každému, máme své vady, jako každý, ale abychom odjížděli z výstavy s pocitem, že jsme vlastně paní rozhodčí obtěžovali svou přítomností, pardon, ať si dotyčná sedí doma a  možná bude v pohodě a my taky.

Ještě že se vždy u kruhu sejde parta super lidiček, kteří jsou naladěni na stejnou veselou notičku. Díky moc. A my už se pomalu začínáme těšit na Klubovku a mezinárodku do Prahy, tam bude určitě suprově. Váš Kim s rodinou

Kompletní výsledky :

DUO CACIB Nitra 23. a 24. 2. 2013

    Únor bílý, pole sílí ....  I když je jaro stále ještě v nedohlednu, tak my jsme se ho pokusili přivolat tím, že se přihlásíme na naše oblíbené Mezinárodní výstavy do Nitry. Výstavy se sice konaly, ale jaro nikoliv. Spíše naopak. Když jsme se v pátek ráno vydávali na cestu, tak jsme se hrozili šílené předpovědi počasí, která slibovala mráz, sníh, vítr a všeobecnou slotu. A všechno se do puntíku splnilo. My jsme naštěstí do Nitry dorazili ještě včas, než vypukla  v celých Čechách a i na Slonesku sněhová bouře spojená s pořádnou kalamitou, ale bylo nám líto i všech ostatních vystavovatelů, kteří se do Nitry probojovávali zasněženou dálnicí a bílou tmou. Snad všichni dorazili v pořádku.

     Nevím, jak je to možné, ale v Nitře byl v pátek pouze sněhový poprašek a sobotní ráno nás už přivítalo zataženou oblouhou a deštěm, který teda bohužel vydržel celý den. I v neděli se teploty vyšplhali do plusových výšek a naštěstí už tolik nepršelo. V halách bylo krásné teplíčko a tak jsme to řádění matky přírody přežili bez úhony a ještě jsme si to pořádně užili.

     Na sobotní výstavu bylo přihlášeno 10 tibetských španělů a posuzovala nás příjemná paní Jana Kurišová ze Slovenska. Mě už viděla na Klubové výstavě v Lysé a moc jsme se jí líbil a tak jsme byl zvědavý, co poví na zbytek té mé malé rodinky. Andýsek měl svoji výstavní premiéru ve třídě mladých, moc se paní rouhodčí líbil, zejména jeho zbarvení kožísku jí učarovalo. Krásně běhal, jen na stolku se mu tentokrát moc nelíbilo, bude muset chlapec ještě trošku trénovat pod dozorem přísného otce. Ale i tak dostal moc hezký posudek a do kapsičky si rychle schoval svůj první CAJC a nádhernou medaili. Já jsem se také opět líbil a s oceněním V1, CAC a r. CACIB jsem byl spokojený. Hlavně proto, že jsem si dokončil a hned na výstavě mi byl potvrzen můj další šampionát  SLOVENSKÝ GRAND ŠAMPIÓN. Tabinka měla ve třídě konkurentku a tak  ocenění V2, r. CAC bylo spolu s pěkným posudkem milým začátkem do nové výstavní sezóny. Andýsek šel do kruhu ještě jednou, zabojoval o titul BOB, ale ten si odvezl domů slovenský pejsek Can-Rig Lotosový kvet Tibetu.

    Vzhledem k tomu, že jsme nikam nespěchali, tak jsme  si tentokrát počkali i na závěrečné soutěže, do kterých se nominoval náš Andýsek. Drželi jsme mu s Tabinkou všechny drápky, když si vykračoval s paničkou v tom velkém slavnostním kruhu ve společnosti ostatních mladých pejsků a fen různých plemen z  9. FCI skupiny. Jenže jak už to na takových výstavách chodí, tibísek většinou unikne pozornosti rozhodčího, který závěrečky posuzuje. Tak se stalo nejen Andýskovi, ale i naší kamárádce Sagince, která reprezentovala tibeťáčky v soutěži o nejhezčího veterána.  No neva, zkusíme to v neděli, řekli jsme si a už za tmy jsme spěchali do teplého pokojíčku v nedalekém penzionu.

     V neděli jsme očekávali u kruhu 9 tibísků,  posuzovat je přijel pan Miroslav Guniš ze Slovenska, který už nás také několikrát na výstavách hodnotil. Tedy kromě Andýska, který se opět moc snažil, líbil se a tak si mohl rozšířit svou pidi sbírku o další CAJC a titul BOJ. Já jsem si oproti sobotě polepšil a k dalšímu slovenskému CACovi jsme si přidal CACIB a poprvé také titul BOS, což je ocenění pro nejlepšího jedince opačného pohlaví, Tabinka dopadla stejně jako v sobotu. A tak se stalo, že do soutěže o BOB jsem se nominoval já i Andýsek a protože panička má jen jedny ruce, svěřila předvedení mé tibetské maličkosti paní Zsuzsaně Pocza z Maďarska, kterou moc dobře znám a které tímto děkuji za ochotu, s kterou se mě ujala. BOB získala Catalina Honzíkova cesta a my jí moc gratulujeme.

     Opět jsme vydrželi až do konce celé výstavy, Andýsek si zopakoval svých pár minut na hvězdném koberci, fandili jsme Catalině  a Sagince, ale opět tibísci nebyly středem pozornosti pánů rozhodčích.  Třeba to vyjde jindy.

     Po oba dva dny se také vystavoval náš nejmladší z německých ovčáků Greg Daxis. Je mu 7 měsíců a tak se krásně předváděl ve třídě dorostu. Za obě svoje vystoupení dostal ocenění Velmi nadějný (pořadí v dorostu se na Slovensku nezadává) a od německého rozhodčího pana Gladbacha i od pana Jiřího Šišky dostal moc hezké posudky, kterých si moc ceníme. Oba pánové jsou renomovanými chovateli i posuzovateli německých ovčáků. V neděli se Greg  hezky předvedl i v závěrečkách, ale  ani on si žádnou trofej domů neodvezl.

     Domů jsme odjížděli až v pondělí ráno, v Nitře bylo krásných 7°C a tak jsme se bez obav z náledí a sněhu dopravili v pořádku až domů, kde jsme se okamžitě po večeři zavrtali do pelíšků a spali a spali. Ale výlet to byl super a myslím, že i náramně úspěšný.

     Teď si chvilku odfrkneme a na Velikonoce nás nečeká pomlázka, ale opět výlet do Českých Budějovic, abychom zahájili i tu českou výstavní sezónu. Tak se zatím mějte a já jdu ještě napsat výsledky z obou nitranských výstav. Páček Kim.

Za krásné fotky děkujeme panu Milošovi Kováčovi !!!

Kompletní výsledky sobota 23.2.2013

Kompletní výsledky neděle 24.2.2013

DOUBLE  CACIB  Praha 3. a 4. 11. 2012

     První listopadový víkend a my jsme vyrazili na první dvojvýstavu v Praze. Byla to novinka, v Čechách byl doposud pořádán pouze DUOCACIB v Brně a tak jsme se na tyto dvě samostatné výstavy o jednom víkendu moc těšili. Na čumendu už jsme tentokrát vzali i našeho malého 4měsíčního ovčáčka Greag Daxis, aby taky pomalu začal nasávat tu výstavní atmosféru, která ho bude provázet jeho příštím životem.

     Na výstavu byl přihlášen i celkem rekordní počet tibísků. 24 v sobotu a 23 v neděli. V sobotu posuzoval pan Iuza Beradze a v neděli pro nás premiérově pan Petr Řehánek. O posuzování se moc rozepisovat nebuduu, všechno proběhlo v příjemné a korektní atmosféře a výsledky si, prosím, přečtěte dole v tabulce. Jen musím opět pochválit Andýska, který si po oba dny zasloužil známku VN 1 a tím zakončil svou výstavní kariéru ve třídě bez udělování čekatelství šampionátů. Příště už si to pěkně užije ve třídě mladých a my mu budeme s Tabčou držet všechny drápky, aby se mu dařilo.

     Výstavu jsme si užili dosyta, moc bychom chtěli poděkovat Honzovi a Míše Krčkovým, kteří nám poskytli v sobotu střechu nad hlavou, abychom se pěkně vyspinkali na nedělní posuzování. A musim teda prozzradit, že u Krčků se mi líbilo z celého víkendu nejvíc. Posuďte sami, komu se  podaří být celou noc ve společnosti šesti super tibeťand, jedné krásnější než druhé. Asi jen Andýskovi, který tam byl se mnou :)))))

Takže díky všem za perfekt víkend ! Přejeme všem kamarádům a čtenářům našich stránek krásné Vánoce, zimu plnou zážitků a na jaře si zas někde v nějaké hale u nějakého kruhu dme sraz. Tak papa Váš Kim s rodinou.

Kompletní výsledky sobota 3.11.2012 :

Kompletní výsledky neděle 4 11.2012 :

Mezinárodní výstava psů České Budějovice 14.10.2012

     Tak konečně jsme měli s Tabinkou příležitost uvést našeho malého synka Andreje do velkého světa výstav a proto jsme se vydali na podzimní MVP do Českých Budějovic.  Byli jsme oba dva, teda tři, protože panička byla taky zvědavá, napnutí, jak se drobkovi bude dařit. Vzhledem k tomu, že je to takový malý uličník, tak jsme věřili, že se s tím popere se ctí. A musim s potěšením konstatovat, že jsme se v něm nezklamali.

     Na výstavu bylo přihlášeno 22 tibeťáčků a posuzovat je přijel celkem nováček mezi rozhodčími, kteří mají tu čest tibetské španěly posuzovat, pan Robert Kubeš. U kruhu jsme se potkali se spoustou přátel a známých, se kterými jsme se téměř celý rok neviděli a tak bylo při čekání na posouzení stále co povídat.

     Andýsek ve třídě štěňátek celou přehlídku tibísků zahájil a nevedl si vůbec špatně. Krásně a s radostí se proběhl v kruhu, od pana rozhodčího se nechal bez problému prohlédnout a za odměnu získal moc hezký posudek a známku Velmi nadějný 1. Ve třídě mladých se nám moc líbil nováček, mladý pejsek, který se přistěhoval z daleké Skandinávie Ziestan Ladislav. Ládík se líbil všem včetně pana rozhodčího a zaslouženě obdržel CAJC a titul BOJ - nejlepší mladý jedinec. Stejně dobře se vedlo i jeho krajanovi Antonovi, který pochází ze stejné chovatelské stanice jako Ládík. Anton si vyběhal veškerá čekatelství, která si vyběhat mohl a k nim přidal i titul BOB. Já jsem ve třídě šampiónů skončil V3 a Tabinka, u které se panu rozhpdčímu nelíbil její větší předkus, bohužel vyfasovala pouze VD3. Nevadí Tabi, stejně jsi a budeš naše nejkrásnější princezna!

      I když jsme nic nevyhráli, tak jsme si výstavu moc užili a domů odjížděli s pocitem super prožitého víkendu. Letos nás čekají ještě dvě výstavy a to premiérový DUOCAIB v Praze. Už se mooooc těšíme a doufám, že vy taky. Tak zatím pac a pusu Váš Kim.

6.10.2012 Speciální výstava TŠ Litoměřice

     Po téměř půlroční přestávce jsme se vrátili k výstavním kruhům a začali jsme na Speciání výstavě tibetských španělů v Litoměřicích. Já s Tabinkou jsme pouze ohlásili návrat, ale poprvé jsme také sebou přivezli našeho malého synka Andreje. Byli jsme celá dvou i čtyřnohá rodina moooc zvědaví, jak se tomu našemu štěňákovi bude dařit a hlavně, jak to v tom velkém psím světě zvládne.

     Naše Speciálka se koná při Krajské výstavě psů, takže ten první výstavní den byl pro Andýska přeci jen trošku lehčí. To já i Tabinka jsme premiérovali na Mezinárodních výstavách shodou okolností oba v Českých Budějovicích.

     Na výstavu bylo přihlášeno pouze 12 tibeťáčků, což nás hodně mrzelo, protože jsme se po tak dlouhé době těšili na spoustu našich kamarádů a přeci jen speciální výstava by zasluhovala větší účast. No snad to bude příště lepší. Po několika změnách v rozhodčích nás nakonec posuzovala paní Libuše Ubrová. Bohužel ani posuzování této paní rozhodčí nebylo příliš hodné speciální výstavy. Takové honem honem, ať už jste pryč a poháry si rozdejte někde jinde než v kruhu. Bylo nám z toho trošku smutno, protože na krásně vyzdobený kruh se stolkem plným nádherných pohárů a cen od sponozora a slavnostní předávání cen spolu s fotografováním si my tibísci velmi potrpíme.

      Jediné, co nám udělalo obrovskou radost byl Andýsek, který se vůbec nenechal vyvést z míry vším tím hlukem a štěkotem psů a krásně se předvedl v kruhu a bez problémů zapózoval i na stolečku. A tak si zaslouženě domů vezl svůj první pohár a hezký posudek. Já jsem byl ve třídě sám, takže jsem i já jsem domů bez poháru nejel. Psi jsme tam byli celkem pouze tři a vlastně se představili tři generace z jedné rodiny. Dědeček Bélos Perla mahagon, já taťka Kador Perla mahagon a můj syn a Bélosovo vnuk  Andrej Kežur. Docela zajímavá kombinace.  Tabinka, která ještě neměla po porodu dorostlý svůj kožíšek, skončila na druhém místě. Výsledky najdete v tabulce a já se pro dnešek loučím. Za týden se zase uvidíme v Budějkách, kde nás už bude o poznání více a tak už se moooc těším. Kim.

2.6.2012 Klubová výstava TŠ Lysá n. Labem

     Na Klubovou výstavu tibetských španělů jsme si do Lysé nad Labem odskočili od našeho vrnícího pelíšku plného štěňátek a maminky Tabinky, která měla s mrňatama plné tlapky práce. Vzhledem k tomu, že panička na Klubovku musela odvézt poháry pro vítěze a spoustu dárků od našeho milého dodavatele granulek Happy Dog, tak rozhodla, že se já se teda válet doma jen tak nebudu a přihlásila mě. Mě to teda ani trošku nevadilo, já jezdím na výstavy rád a toho povalování doma a ječení těch našich malých capartů už jsem měl taky dost :)

    Počasíško bylo na jedničku, u kruhu nás čekalo plno milých tváří včetně velmi příjemné paní rozhodčí Jany Kurišové ze Slovenska. Posuzování proběhlo ve slavností atmosféře,  jak se na Klubovou výstavu patří. Každý tibísek obdržel malou pozornost a všichni vítězové krásný pohár a dárek od sponzora výstavy.

    Všechny výsledky najdete v tabulce na konci mého vyprávění. Já jsem byl se svým výsledkem opravdu moc spokojený, získal jsem další CAC do své sbírky a konečně se mi podařilo alespoň jednou porazit svého velice úspěného taťku Bélose, snad mi to už odpustil :)

     Na konci našeho výstavního klání jsme se téměř všichni sešli venku a udělali jsme si krásnou společnou fotku jako památku na tuto Klubovou výstavu. Pak už jsme jen pogratulovali všem oceněným a mazali zase domů, protože se nám všem po té naší rozrostlé tibetí rodině stejně celý den stýskalo.

     Za krásné fotky moc děkujeme panu Ing, Martinovi Papíkovi a paní Ing. Miladě Papíkové a jejich synovi panička děkuje za perfektní pomoc při rozdávání cen v kruhu.

     No a to je zatím zase na nějakou tu dobu s výstavami konec a na tu příští se vypravíme až v říjnu na Speciálku do Litoměřic. Tak se zatím všichni mějte, přeji všem krásné léto a spoustu prázdninových zážitků. Kim

Mezinárodní výstava psů České Budějovice 1.4.2012

     Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem. V březnu jsme se sice za kamny schovávat moc nemuseli, ale začátek dubna by si nezadal se začátkem prosince. Celý víkend zima, vítr, déšť a dokonce sníh. Ale i přes nevlídné počasí jsme se vydali na naši první letošní českou výstavu do Českých Budějovic, kam jezdíme opravdu pravidelně. Tentokrát nás v Budějkách čekalo milé překvapení v podobě úplně nové krásné haly. Vzhledem k tomu, že většina plemen se vystavovala právě v nové hale, nebylo zde ráno a dopoledne téměř k hnutí, ale jinak se nám tam moc líbilo. Navzdory zimě, která panovala venku, bylo uvnitř krásné teplíčko, paničky ocenily, že za svou lidskou potřebou už nemusejí běhat přes celé výstaviště,  protože v této hale je hned několik moc pěkně zařízených zařízení pro venčení páníčků.

     My jsme se do Budějek vypravili i proto, že na delší dobu to byla i naše vlastně poslední výstava, protože čekáme s Tabinkou miminka a tak jsme se chtěli po dlouhé zimě vidět zase s našimi přáteli a kamarády a taky si trošku zasoutěžit. Nejeli jsme tam s žádnými velkými ambicemi, protože konkurence byla opravdu veliká. Přihlášeno bylo 22 tibísků a já měl ve třídě šampiónů tři konkurenční krásné kolegy a v Tabinčině třídě bylo přihlášeno dokonce pět holek. Tibísky přijela posuzovat paní Božena Ovesná, se kterou si Tabinka loni nějak nesedla do oka, takže jsme neměli žádná velká očekávání.

     Jarní Budějky bývají jednou z nejvíce obsazených výstav vůbec a tak jsme si museli na posouzení počkat celkem dlouho. Ale čas nám celkem rychle utekl, protože u kruhu se nesešli jen vystavovaní tibísci a jejich doprovod, ale přijelo se podívat i spoustu kamarádů. Jen tak na čumendu dorazil Bonýsek s páníčky, Tabince přijel držet drápky děda Toníček i s jeho věrnou kamarádkou Buméďou a venku jsme potkali i plno tibísků, které jsme vůbec neznali. Takže jsme se opravdu nenudili.

     Posuzování tibeťáčků zahájil a svou premiéru ve výstavním kruhu měl mladičký Fabio Bohemian by Birth, který svůj vstup na výstavní mola zvládl levou zadní a jeho neutuchající temperament  jsem mu docela záviděl. Po přehlídce kluků v následujících třídách (výsledky si přečtete v tabulce ) nastoupili do kruhu 4 šampióni, mezi kterými jsme byl i já. Všichni jsme byli z Perly mahagon a přitom jsme byli každý úplně jiný. Tricolorní Orin, sobolí Vesper, partikolorní Faunus a já červenáček.  Podle mého očekávání (neb jsme v tomto složení nebyly v kruhu u paní Ovesné poprvé) jsme skončiliu přesně v tomto pořadí.

     Na výstavu jsme jeli hlavně kvůli Tabince, která potřebovala získat poslední čekatelství pro splnění titulu Český šampión, aby splnila podmínku dvou výstavních sezón. Moc nadějí jsme si nedávali, ale nač házet flintu do žita před bojem. Tabinka zabojovala a získala V2 a r. CAC a vzhledem k tomu, že Isvari sice zvítězila, ale již má titul Český šamión přiznaný, splnila si Tabinka svou poslední podmínku a stala se rovněž Českou šampiónkou. Povedlo se jí to, v co ani panička nedoufala, že si hned na prvních dvou výstavách roku 2012 a týden po sobě splnila dva šampionáty. Máme z té naší malé treperendy velikou radost a moc jí gratulujeme.  Přehlídku všech holek s přehledem vyhrála krásná Cassandra Duhový kamínek a následně se zaslouženě stala i nejhezčím tibískem výstavy a domů si odvezla nejen BOB, ale stala se také prvním českým tibeťáčkem, který si splnil podmínky pro udělení titulu Šampión ČMKU. Moc gratulujeme.

     Sice mě osobně to trošku mrzí, protože já jezdím na výlety a výstavy moc rád, ale musíme na nějakou delší dobu vystavování přerušit. Čekáme totiž s Tabinkou štěňátka a tak teď budeme opatrovat naši těhulku a čekat na ty malé drobečky, které se nám mají v polovině května narodit. Je pravda, že ještě nevím, jak si s rolí taťky poradím, ale už se na tu drobotinu moc těším.  A s paničkou, s tou už není řeč nyní, no jo, ale já se jí ani moc nedivím, očekávat narození prvních tibetích mimin musí dát zabrat každému :))))

     A tak se s Vámi v této sekci na chvilku loučím a doufám, že se brzy budeme scházet na stránkách našich dětí a já vás budu informovat, co je u nás nového. Mějte se všichni moc hezky a zase někdy naviděnou.   Kim

Kompletní výsledky :

Mezinárodní výstava psů Nitra 24. a 25. 3. 2012

     Tam kde jsme loňskou výstavní sezónu zakončili, tak přesně tam jsme jí letos započali. Ve slovenské Nitře, kam jezdíme moc rádi, se konaly o minulém víkendu dvě Mezinárodní výstavy psů a tak jsme tam nemohli chybět. Počasí bylo více než jarní, modrá obloha, sluníčko a teplíčko nás provázely celé čtyři výletní dny. Protože to máme do Nitry docela dost daleko (600km není za barákem :)), vydali jsme se na cestu již v pátek a tím mi udělala panička děsnou radost, protože ví, že já strašně rád vymetám hotelové pokoje, skříně a noční stolky a představa tří nocí strávených v příjemném hotelu kousek od výstaviště, mě naplňovala blažeností. Cestu do Nitry jsme zvládli v pohodě a díky navigaci i bez bloudění a tak už jsme se odpoledne mohli pomalu chystat na následující výstavní víkend.

     Stejně jako na podzim jel s námi i páníčkův německý ovčák Pery - Piro z Arnultovic, který byl také po oba dny přihlášen na výstavu. Našemu velkému kamarádovi se náramně dařilo. V sobotu získal od českého ústředního poradce chovu německých ovčáků pana Jiřího Šišky ocenění Výborný 2. a v neděli si vyběhal u slovenského rozhodčího pana Juraje Štaudingera, který je specialistou na NO na Slovensku, krásné ocenění V1, CAC a CACIB.  V letošním roce se Pery chystá složit zkoušku z výkonu, která je uznávaná pro získání národních titulů a pokud uspěje, bude si moci zažádat o přiznání titulu Slovenský šampión. Budeme mu s Tabinkou držet všechny drápky.

     Těšili jsme se na své staré známé a kamarády, se kterými jsme se celou dlouhou zimu neviděli a byli jsme moc rádi, že parta slovenských, maďarských a  českých tibísků a jejich páníčků se sešla v dobré náladě a naladěná na stejnou tibetskou notu. Všichni fandili všem a celé dva dny jsme se, alespoň my, výborně bavili.

     V sobotu se sešlo 11 tibeťáčků, bohužel z Vídně nepřijel Mistic Perla mahagon a protože jsem s ním kdysi vyrůstal v mé rodné chovatelské stanici, byl jsem na něj hodně zvědavý. Ale i tak nás bylo do tuctu a považte pánové, že převahu měly holky a já tak měl o zábavu postaráno :). Posuzovat nás přijela z Čech paní Olga Dolejšová, která se své role rozhodčí zhostila s  profesionálním přístupem a s úsměvem na tváři. Žádný z nás neodešel z kruhu se známkou horší jak Výborná a tak jsme si aspoň užili napínavé rozdělování jednotlivých čekatelství a určení absolutního vítěze. Do kruhu nastoupil jako první mladý slovenský pejsek, který sice odešel se známkou Výborný 1, ale paní rozhodčí mi titul CAJC neudělila. Potom jsme se tři kluci dospěláci ve třech třídách potěšili tituly CAC a šli si zabojovat o titul CACIB. Myslím, že síly byli tentokrát opravdu vyrovnané a tak po krátké přehlídce rozhodla paní rozhodčí o pořadí. Čekatelství CACIB odevzdala sice nejmladšímu z nás, ale moc hezkému importovanému pejskovi Antonovi z chovatelské stanice Ziestan, na druhé příčce se získáním r. CACIB jsem skončil já a s prázdnými tlapkami kruh opustil můj mladší bráška Xanto Perla mahagon, který žije se svou dnes již 87letou paničkou v Maďarsku. Tato postavou malinká žena mě pokaždé omráčí svou vitalitou, energií a optimismem, se kterými svého miláčka Xanta předvádí na výstavách. Jak jsem již říkal, holek bylo tentokrát víc a já měl mezi nimi svou  Tabinku, proto jsem musel  dění v kruhu bedlivě sledovat. Ve třídě mladých si zaběhaly slovenka s maďarkou a titul CAJC si odvezla do Maďarska hezká fenka s dlouhým jménem, které se krátce říkíká Zorka. A už tu máme třídu otevřenou a v ní naší Tabinku, která potřebovala poslední potřebný CAC k získání svého prvního šampionátu. A povedlo se. Tabinka se paní rozhodčí moc líbila, CAC dostala, k tomu nádherný posudek a tím si splnila podmínku pro přiznání titulu Slovenský šampión!!! A aby radosti nebylo málo, o chvilku později si ještě do své sbírky přidala dalšího r. CACIBa. Roste mi do krásy, ta moje holka milovaná. Ale posuzování ještě neskončilo, ještě tu náme třídu šampionek, kde se předvedli tři dámy a když říkám dámy, tak opravdu jedna z nich se za dámu považovat může. Ve svých 12 letech se přijela veřejnosti ukázat Sagarmatha Modrá písnička, která v této třídě suveréně nejlépe běhala a její háro jí ostatné holky taky mohly závidět. Po zásluze si vyběhala titul CAC a následně i v duelu s Tabinkou titul CACIB. Tím si Sagi splnila podmínky pro vytoužený titul Mezinárodní šampión krásy a jako třešničku na dortu si k tomu přidala ještě celkové vítězství sobotní výstavy a šťastnému páníčkovi předala titul BOB. Málem jsem zapomněl na Adélku Honzíkova cesta, která se pěkně předvedla ve třídě veteránů a ziskem V1 se zařadila mezi čekatele na titul Slovenský veterán šampión. Všem vítezům jsme pogratulovali, zamávali na cestu Sagince, Zorce a Xantovi, kteří se již nedělního klání neúčastnili a jeli domů a mazali jsme do hotelu, protože jsme byli šílení unavení, ale spokojení.

    V neděli nás už bylo jen osm tibísků a posoudit se nás chystal pan Miroslav Guniš ze Slovenska. Mladý pejsek tentokrát CAJC obdržel stejně jako jeho sestřička,   my jsme si s Antonem vyměnili včerejší výsledky, Tabinka získal úplně stejné ocenění jako v sobotu, ve třídě šampionek zvítězila slovenská fenka AN-NA-TSI Lotosový kvet Tibetu a r. CAC si odveze domů do Pardubic  Chotan Bedigebu, která si svými výsledky v Nitře splnila podmínky pro získání titulu Klubový šampión. Moc gratulujeme! Ve třídě veteránů si Adélka vyběhala další V1. Do finálového kruhu nastoupili sourozenci CAN-RIG a CA-TSA Lotosový kvet Tibetu, AN-NA-TSI Lotosový kvet Tibetu, moje maličkost a Adélka Honzíkova cesta. Po několika kolečkách bylo rozhodnuto. BOB převzala Adélka Honzíkova cesta a my jsme jí šli pěkně políbit a pogratulovat.

     Bylo dobojováno, všichni se rozjeli do svých domovů, jen my jsme  ještě jeli přenocovat do hotelu a domů jsme vyrazili v pondělí po snídani. Cesta byla dlouhá, ale docela nám utekla, protože jsme jí s Tabinkou stejně téměř celou prospali. Na odpočívání moc času nemáme, protože už v pátek opět vyrážíme na cestu, tentokrát směr jižní Čechy. Nejdřív dva návštěvní dny u našich kamarádů v Horažďovicích a v neděli pěkně do Budějovic na první letošní českou výstavu. Jak jsme tak koukali, tibísků je přihlášeno požehnaně, konkurence bude veliká, ale nám je to fuk. My se těšíme na všechny blízké duše, se kterými se tam potkáme. Takže nezapomeňte kluci a holky, že sraz je v neděli ráno v Budějkách u kruhu č. 10 !!! Těší se Kim s Tabčou.

Kopletní výsledky 25.3.2012

Kompletní výsledky 24.3.2012

DUO CACIB Nitra 19. a 20.11.2011

     Rok se s rokem sešel, Vánoce už pomalu ťukají na dveře, ale my jsme se přeci jen ještě vydali na dlouhou cestu napříč celou naší republikou, abychom  závěr letošní výstavní sezony  oslavili na výstavišti Agrokomplex v Nitře.  Měli jsme sice trošku obavy, aby nám cestu nezkřížil Martin na bílém koni, ale prozatím není po sněhu ani památky a tak jsme sice krapátek v mlze a krapátek za deště ve zdraví dojeli do Nitry a zpátky do tepla domova.

     Výstavy v Nitře jsme si opravdu oblíbili nejen pro jejich skvělou organizaci, ale i také pro setkávání s milými přáteli a známými, se kterými se doma v Česku u výstavního kruhu nepotkáme. A tak i tentokrát jsme se po celé dva dny na výstavišti vůbec nenudili a s našimi českými. slovenskými i maďarskými přáteli a chovateli tibísků prožili super víkend. A aby se ani náš páníček ani trošku nenudil, vzali jsme sebou na výlet i mladého Peryho (Piro z Arnultovic), který v Nitře úspěšně absolvoval svoji premiéru na Mezinárodní výstavě a v neděli si vyběhal krásné ocenění V1, CAC a r. CACIB.

     No a nás tibísků se tentokrát dostavilo poměrně hodně . V sobotu nás bylo 13 a v neděli 10, chyběl  v maďarsku žijící Xanto a jeho kamarádka Zorka, kteří jeli sbírat medaile do chorvatského Zagrebu a také se nedostavila dorostenka Animita. Rozdělení do tříd se nám povedlo tak, že téměř ve všech třídách nastupovali tibeťáčci po jednom a tak spíše záleželo na tom, jaké dostaneme od obou rozhodčích ocenění. A že jsme se opravdu všichni líbili je vidět na našich výsledcích. Nebyla zadána ani jedna známka Velmi dobrý a horší, což nebylo zas tak samozřejmé u psů ostatních plemen, kteří se v našem kruhu prezentovali. Měli jsme radost, že všichni  tibískové odešli z kruhu se známku Výborný a s titulem CAC nebo CAJC, mrňata, až na jeden případ, obdrželi známku Velmi nadějný a my dospěláci jsme se pak ještě podělili o tituly CACIB a r. CACIB. Vítězi a nejkrásnějšími tibísky se po oba dva dny po zásluze stali veteráni. V sobotu moje maminka Nefinka a v neděli můj dědeček Norbu. Také bych si přál, abych byl v jejich věku v tak perfektní kondici a náladě, jako jsou dnes oni.  Oběma moc gratulujeme a přejeme stálé pevné zdravíčko!!!

     Tak a poslední výstavu letošního roku máme úspěšně za sebou a myslím, že se nám ta letošní celá sezóna vydařila. Já jsem si přidal krom spoustu čekatelství do své sbírky titul Slovenského šampióna a ještě čekám na zprávu z Belgie o přiznání jednoho CACIBa za r. CACIBa a pokud to klapne, tak mám splněny i podmínky pro přiznání titulu nejvyššího a tím je C.I.B. nebo-li Interšampión. No a Tabinka si letos splnila podmínky pro titul Klubový šampion a  ke splnění českého a slovenského národního šampionátu jí chybí od každého jedno čekatelství, ale na ty si musí počkat až do příštího roku, aby splnila podmínku dvou výstavních sezón a také jsme se velmi dobře oba umístili v klubové soutěži Top tibeťák. Ale úplně nejdůležitější je, že jsme zdraví a spokojení a doma s paničkou je nám moc príma.

     No teď už se budeme těšit na Vánoce a na Velikonoce a na hlavně na jaro, až zase všechno rozkvete a bude zelená travička a teplíčko a sluníčko. My totiž tu zimu moc nemusíme, ale sněhuláka si určitě aspoň jednoho postavíme a nějakou tu koulovačku s paničkou si taky užijeme.

     Přejeme všem našim tibetím příbuzným a přátelům a jejich páníčkům a paničkám krásné Vánoce a spoustu štěstí a dobré nálady v roce 2012 a těšíme se na další setkání u výstavních kruhů . Kim s Tabinkou

Kompletní výsledky :

neděle 20.11.2011-posuzovala paní Zdenka Jílková - CZ

sobota 19.11.2011 - posuzoval pan Vladimír Javorčík - SK

Mezinárodní výstava psů Praha 6.11.2011

Kompletní výsledky :

Mezinárodní výstava psů České Budějovice 9.10.2011

     Zdá se, že léto nás nenávratně pro letošní rok opustilo, venku se černají mračna, vítr fouká ze strnišť a naše panička už má nachystané teplé oblečení. A tento víkend se jí náramně hodilo, protože byla zima, že by tibeťáka nevyhnal. Ale my jsme se i přesto vydali na celý víkend trošku jižněji od našeho domova. Pátek a sobotu jsme spíše prolenošili u kamen u našich přátel v Defurových Lažanech a v neděli jsme se vypravili na výstavu do Českých Budějovic. Protože celá sobota kompletně propršela, jeli jsme s obavami, jak to s tou vodou zvládneme. Ale příroda se k nám přeci jen nezachovala macešsky, neděle sice byla příšerná a ufoukaná, ale naštěstí nepršelo a občas na nás v Budějkách vykouklo i sluníčko. A hlavně v hale bylo příjemné teplíčko.

     Tibeťáčků bylo přihlášeno 20 a dokonce všichni dorazili. Posuzováním byla pověřena paní Olga Dolejšová, která už tibísky několik let neposuzovala a tak jsme byli zvědaví, jak se jí ta nová česká omladina bude líbit.

     Nejobsazenější třídou byla tentokráte třída madých pejsků, kde se nám představili hned čtyři chlapci. Nejhezčím z nich se opět stal stále krásnější Yaris Perla mahagon, který opravdu roste do krásy a je to taky správnej sympaťák. V mezitřídě se prezentovali kluci dva a s přehledem vyhrál importovaný pejsek Ziestan Anton. Třída otevřená zase neměla co nabídnout a ve třídě šampiónů jsme se sešli ve třech. A všichni tři jsme byli z jednoho hnízda, teda z Perly mahagon. Já, Faunus a Uric a všichni jsme si tak trošku příbuzní, takže v neděli to bylo ve znamení hesla Zpívá, teda vystavuje se celá rodina :) A pořadí jsme si vlastně rozdělili, jak tak na to koukám a  ač o tom paní rozhodčí nemohla mít ani tucha, pěkně podle věku. První nejstarší Fauník, pak já a jako třetí skončil nejmladší Uriáš. Faunus se pak v duelu s Antonem pokusil získat svůj další CACIB, ale paní rozhodčí se více líbil moc pěkný Anton a tak na Fauníka zbyl CACIB rezervní.

     Holek bylo o trošku víc než kluků a jejich přehlídku zahájila maličká Mani Bohemia Maestro, která si za svůj výkon vysloužila známku Velmi nadějná 1. Ve třídě mladých se divákům předvedli tři děvčata a mezitřídu vyhrála pěkná černobílá Isvari Bedigebu.Ve třídě otevřené jsem měl své želízko v ohni já. Spolu s Tabinkou se šly ukázat ještě dvě další mladé slečny. Třídu vyhrála nejvyspělejší z holek, čerstvá Česká šampiónka Chotan Bedigebu a na Tabinku zbylo tentokrát místo 3. Na většině výstav se málokdy setkáme s některým z veteránů, ale v Budějkách jsme potkali hned dvě veteránky najednou. Obě se mi líbily, bylo mi líto Métis, která byla po delší výstavní přestávce trošku nervozní, ale i tak dostala známku V2 a třídu vyhrála dnes již ostřílená veteránka Adélka Honzíkova cesta.

    O titul nejvyšší šli bojovat mladý Yaris Perla mahagon, pejsek z mezitřídy Anton Ziestan, fenka ze třídy otevřené Chotan Bedigebu a veteránka Adélka Honzíkova cesta. Oběhli si jedno kolečko a bylo rozhodnuto. Vítezem se stal importovaný pejsek Ziesta Anton a my mu moc gratulujeme k prvnímu titulu BOB.

     Výstava se nám v neděli malinko protáhla, před posuzováním tibísků se v kruhu prezentovalo 82 pejsků různých plemen. Takže jsme po posouzení sbalili batohy, naložili do auta moc hezkou novou výstavní boudičku, kterou nám panička ráno v Budějkách koupila a ze které jsme jí během chvilky s Tabinkou krásně zdrhli. Chachá, nevšimla si postranního zapínání a nezajistila si karabinkou zip a  my jsme s Tabi šikulkové a než se panička vypovídala s jinou paničkou, byli jsme na svobodě. Bylo nám to prd platný, protože jsme byli záhy polapení a vráceni zpátky. Ale stejně jsme se s Tabinkou nachechtali. No a tak jsme vesele ukončili letošní předposlední českou výstavu, cestou jsme si v Lažanech vyzvedli páníčka a Peryho, kteří se celý den věnovali výcviku (teda nechápu, že to toho psa baví) a téměř za tmy jsme byli doma. Honem véču a honem do postele. Tenhle promrzlý víkend nám dal fakt zabrat a tak odpočíváme ještě dneska. Ani jsme nešli s paničkou do práce, venku leje jako z konve, v posteli je nám s Tabinkou fakt lépěji.  A lenošákovat můžeme ještě měsíc, protože pak nás ještě čeká poslední česká výstava v Praze a pak se ještě zajedem podívat na Slovensko. No a pak uvidíme, co si ještě s paničkou vymyslíme. A vy se mějte všichni krásně a bacha na rýmu, já jí nedávno měl a není to nic příjemného. Kim

Kompletní výsledky :

Speciální výstava tibetských španělů Litoměřice

     Na Speciální výstavu tibetských španělů jsme se speciálně těšili. Protože se konala v Litoměřicích, kam jezdíme opravdu moc rádi, protože nám panička slíbila, že pojedeme na dva dny a my s Tabinkou moc rádi výletujeme a taky proto, že jsme se těšili na spoustu přátel a kamarádů, kteří slíbili, že na speciálku dorazí, i když někteří třeba jen tak na čumendu a na pokec. A fakt jsme se netěšili zbytečně.

     Na cestu jsme se vydali v pátek po obědě a za krásného sluníčkového počasí jsme se už odpoledne ubytovali v hotelu Labe. Bydleli jsme až v devátém patře a výhled na celé Litoměřice a jeho okolí byl úchvatný. A protože bylo opravdu nádherně, udělali jsme si parádní vycházku s výšlapem na Mostnou horu, kde je v lese ukrytá příjemná restaurace s rozhlednou a krásnou zahrádkou. Na hotel jsme se vrátili příjemně unaveni a tak jsme brzy zalehli, aby jsme tu letošní poslední výstavu pořádanou Klubem chovatelů tibetských španělů nedejbože nezaspali.

     Tibeťáčků bylo přihlášeno celkem 20, ale tři se bohužel nedostavili a tak pan rozhodčí Iuza Beradze z Gruzie posoudil 17 tibeťáčků. Speciální výstava TŠ se konala při Krajské výstavě v Litoměřicích a tak jsme si museli na posouzení nějakou tu chvilku počkat, než se vystavilo asi třicet pejsků před námi. Ale nám to vůbec nevadilo, protože se nám u kruhu při čekání moc příjemně povídalo nejen s ostatními vystavovateli. Přijel se za námi totiž podívat Bonifác ze Soví zahrady se svými páníčky a také se svojí paní chovatelkou, přijel se podívat i Tabinčin dědeček Toníček s celou svojí smečkou, po dlouhé době jsme také viděli Alberta Ka-Anup-Ré s jeho paničkou Andreou. Prostě jsme byli mile překvapeni, kolik lidí a tibísků si letošní speciálku nenechalo ujít. 

     Samotné posuzování probíhalo v krásně vyzdobeném kruhu a v příjemné atmosféře. Stolek k poháry pro všechny oceněné a cenami od našeho sponzora výstavy už jen podtrhoval vyjímečnost této výstavy.   Přehlídku tibísků nastartovali tři kluci ve třídě mladých, kde si svůj první titul CAJC zasloužil moc hezký Eliáš Honzíkova cesta. V mezitřídě se nám představil Duffy Bohemian By Birth, který rovněž obdržel svůj první titul, tentokrát už CAC. Ve třídě otevřené se nám neobjevil přihlášený Orfeus Perla mahagon a tak zůstala neobsazená. Ve třídě vítězů jsme docela dost dlouho bojovali o tituly hned ve třech. Já, Orin Perla mahagon a Allistair Zlatá Ina. Pan rozhodčí se opravdu dost dlouho rozhodoval, museli jsme nekonečně dlouho běhat a zase stát a zase běhat, prostě pořád dokola. Konečný verdikt zněl Allistair první, za ním Orin a třetí příčka zbyla tentokrát na mě. Allistair se následně na to stal i Vítězem speciální výstavy, když porazil pejska z mezitřídy.

     Fenečky nám tentokráte začínali třídou štěňátek. V kruhu se snažili předvést hned dvě holčičky, které se na svoují výstavní kariéru teprve připravuji a oběma se výstavní premiéra vydařila a obě obdrželi známku Velmi nadějná. Ve třídě mladých byly přihlášeny tři fenky, ale nakonec se sešly dvě stálé letošní souputnice v této třídě. Moje mladší sestra Ximicca a čertík Indu Bedigebu. Třídu vyhrála a následně titul BOJ získala Ximicca. V mezitřídě nastoupila sama naše Tabinka. Krásně se ukázala v pohybu i v postoji a s krásným posudkem dostala od pana rozhodčího i svůj třetí český CAC. Ve třídě otevřené jsme viděli dvě milé slečny, kde si své další vítězství si na své konto připsala Chotan Bedigebu, která si získáním dalšího CACe  splnila podmínky pro přiznání titulu Český šampión. Moc gratulujeme! Druhá skončila Miss Perla mahagon. I ve třídě vítězů se potkaly dvě dámy. Alisha Zlatá Ina a moje sestříčka Kassiopea, která třídu vyhrála. S Keysinkou a Chotan se šla kruhem ještě proběhnout Tabinka, aby se pokusila vybojovat titul Vítězka speciální výstavy, ale na multišampionku Keysinku byly obě krátké a tak se Vítězkou stala Kassiopea Perla mahagon. Ve třídě veteránů jsem obdivně koukal na moji krásnou maminku Nefertiti, která se i ve svých 8 letech stále krásně předvádí a ani tolik dětiček, které stačila za svůj život přivést na svět jí postavu nezkazilo. Stala se nejkrásnější veteránkou s titulem BOV. No a už jsme tu měli finále, kde jsem nevěděl, komu držet palce dřív. Jestli mamince Nefince, sestře Keysince nebo mladší sestře Ximicce. Chlapy v tomto finále zastupoval pouze Allistair Zlatá Ina. Rozhodování neměl pan rozhodčí vůbec  jednoduché, ženské se předváděly jako modelky a ani Alii se nenechal zahanbit. Po pořádném finálovém běhání bylo rozhodnuto. Nejhezčím tibískem této výstavy a svůj první titul BOB si odveze nejmladší z finalistek Ximicca Perla mahagon. Gratulujeme!.

    Bylo dobojováno, poháry dostaly své nové majitele, ceny rozdány, čest vítězům a sláva poraženým. Nám osobně se výstava moc líbila a doufáme, že na příštích výstavách, které bude pořádat náš klub v roce 2012 se sejde zase minimálně tolik tibísků se svými na stejnou tibetskou notu naladěnými páníčky.

     Chtěli bychom touto cestou poděkovat našemu dodavateli granulek značky HAPPYDOG  firmě EUROBEN, která věnovala pro naši speciálku spoustu krásných cen. V dnešní době není samozřejmostí mít tak štědrého sponzora. Díky moc!

     Krásná první říjnová sobota se překulila do své druhé poloviny a my se vydali na cestu domů. Musíme si totiž pořádně po tom výletě odpočinout, protože už v pátek vyrazíme pro změnu na jih naší vlasti, kde nás v neděli čeká výstava v Českých Budějovicích. Doufejme, že Budějky nezklamou a bude zase krásné počasí a pokud ne, tak my tibísci máme přeci pořádné kožíšky,tak nás nějaké to chladno nevyvede z míry. Takže, kdo se chystá do Budějek, na toho se těšíme a kdo zůstane doma, tak ať se má tak báječněčně jako já s Tabi.  Kim

Kompletní výsledky :

Mezinárodní výstava psů Mladá Boleslav 28.8.2011

     Dva měsíce prázdnin jsou téměř v čudu, za chvilku začne dětem škola, podzim se přihlásí o svá práva a nezbývá, než ten prázdninový čas nějak důstojně zakončit. A jak jinak než výstavou, na kterou jezdíme opravdu s potěšením. Výstaviště v Mladé Boleslavi je úžasné a ačkoliv jsme tentrokrát měli kruh umístěný v hale, tak místa zde bylo dost, kamarádů spousta včetně několika našich příbuzných a posuzovat nás přijela paní Ing. Alena Košťálová, která nám tibískům rozumí a je na nás velice vlídná a příjemná. Prostě čekala nás super neděle.

     Tibeťáčků byl přihlášen úctyhodný počet jedenadvaceti jedinců, a i když se tři přihlášení tibískové nedostavili, tak je to po Klubové výstavě v Lysé nad Labem druhá nejobsazenější výstava v tomto roce. A tak se bylo na co dívat, konkurence byla veliká.

    Jako první nastoupila 6ti člená skupina pejsků ve třídě mladých, což už jsme dlouho neviděli. Drželi jsme tu drápky mému mladšímu bráškovi Xawanovi a Tabinčině polobráškovi Yarisovi, kterému nikdo neřekne jinak, než Jaroušek. A Jára byl fakt ve formě, jak fyzické, tak psychické a s přehledem a s úsměvem na tváři si vyběhal první místo v silné konkurfenci hezkých mladých pejsků. V mezitřídě zvítězil sám nad sebou Jett Bohemia Maestro a ve třídě šampiónů jsme byli přihlášení tři kluci, ale tím, že Alistair Zlatá Ina zůstal doma, tak jsem si to v kruhu rozdal s Orinem Perla mahagon. Při posuzování na stolečku jsem od paní rozhodčí vyslechl tolik chvály na svou osobu, až jsem se skoro červenal. Orinek se však líbil o malinko víc a tak si vítězství ve třídě odnesl on a následně si vybojoval titul CACIB a CAC ČMKU. Já jsem si pak po jednom kolečku v kruhu s Jettem schoval do výstavní klece ještě r. CACIBa.

     Na startovní čáře už byla nachystaná tři mladá děvčata a po krátkém rozhodování se nejhezčí mladou fenkou stala Ximicca Perla mahagon. Tabinka se celý rok v kruhu potkává s Cassandrou Duhový kamínek, se kterou se poctivě dělí o 1. a 2. místo. Tentokrát se více dařilo Cassandře, takže Tabča spolu s moc pěkným posudkem a slovy chvály od paní ozhodčí obdržela r. CAC. Ve třídě otevřené zvítězila Eve Zlatý Klondike, které se ale už později předvádět vůbec nechtělo a přenechala titul CACIB Cassandře a následně i r. CACIB naší Tabince.  Takže naše výprava byla velice úspěšná a panička z nás měla obrovskou radost

     V závěrečných soutěžích v kruhu si titul BOJ -nejhezčí mladý tibeťáček zasloužil stále krásnější Yaris Perla mahagon, který pak ještě opravdu zabodoval o titul BOB, ale jeho staší bráška Orin je přeci jen už vyspělejší a výstavami ostřílený chlapák a tak se nejhezčím tibískem výstavy stal  po právu Orinek. Jsme rádi, že se "Perličkám" i na této výstavě dařilo a všichni si z Bolky odvezli známku Výborný a a až na mladého Xawánka i cenné tituly.

     No a my teď budeme celé září odpočívat a taky trošku trénovat, protože hned první říjnovou sobotu nás čeká Speciální výstava tibetských španělů, kterou si nemůžeme nechat ujít a tak už se všichni moc do Litoměřic těšíme. Tak nezapomeňte, že 1. 10.2011 je sraz nejpozději v 9.00hod v krásném areálu litoměřického výstaviště. Budeme rádi, když se přijedete třeba i jen podívat a popovídat si s kamarády. Slyšíš Bonýsku jo?????  Kim. 

Kompletní výsledky :

Mezinárodní výstava psů Leipzig 20.8.2011

      Prázniny se nám překulily do druhé poloviny, my jsme se vrátili z tábora, kde se nám s Tabinkou moooc líbilo. Takže jsme odpočatí a můžeme vyrazit na další výstavní štaci. A protože se nám v německém Erfurtu zalíbilo, tak se naše panička rozhodla, že tentokrát navštívíme Mezinárodní výstavu v Leipzig. Toto nádherné město leží nějakých 150 km od nás, takže jsme to tentokrát ani neměli daleko a protože německé výstavy se řídí pevným časovým plánem, který nám také domů zaslali, tak jsme nemuseli ani moc brzy ráno vstávat, protože jsme věděli, že náš čas nastane až ve dvě hodiny odpoledne. Ale protože jsme byli stejně zvědaví a natěšení, tak jsme dorazili na výstaviště už dopoledne, abychom také něco viděli. Velice se nám líbilo,  že nám pořadatelé domů zaslali i volnou vstupenku na parkoviště. Vzhledem k tomu, že výstavní poplatky jsou nemalé, mělo by toto být samozřejmostí na všech výstavách, nejen v Německu. Další věc, která se nám krom perfektní organizace výstavy líbila, byla místa na venčení. Před výstavní halou se nacházely dvě plochy na venčení, jedna travnatá a jedna pokrytá mulčovací kůrou a kolem dokola stály stojany se sáčky na výkaly a kyblíky se smetáčkem a lopatkou na totéž včetně odpadkových košů. Je pravda, že na úklid dohlíželi pořadatelé, ale když jsme odpoledne odjížděli, tak tyto dvě plochy byly stejně čisťounké  jako ráno, když jsme přijeli. Když jsem si vzpomněl na některá výstaviště u nás a třeba i na Slovensku, kde pro samého hovňouse je nebezpečné na trávník jen vstoupit, natož se na nějakém místečku vykadit, bylo mi smutno. A to se ještě v blízkosti haly nacházel obrovský park, kde jsme se také mohli proběhnout. Prostorné haly, velké kruhy, spousta stánků, pěkný doprovodný program - opravdu důstojné prostředí pro pořádání Mezinárodní a Národní výstavy, které se konaly v jednom víkendu.

     My jsme byli s Tabinkou přihlášení pouze na výstavu Mezinárodní, ale dopoledne se v našem kruhu prezentovala plemena psů na výstavě Národní. Takový docela dobře fungující propletenec to byl. Tibísci se sjeli z několika států Evropy, byli zde pejsci z Dánska, Německa, jedna fenka původem z Irska a české barvy jsme reprezentovali my dva s Tabinkou a moje mladší sestřička Ximicca a děda Norbík spolu s naší chovatelkou a její rodinou (to si zas ženský pořádně povykládaly :))). Posuzovat nás přijel renomovaný a uznávaný pan rozhodčí Luis Pinto Teixeira z dalekého Portugalska, takže náš respekt byl veliký, ale myslím si, že jsme se v tak silné konkurenci zahraničních tibeťáčků vůbec neztratili a přivezli jsme si domů i pár cenných titulů. Posuzování pana rozhodčího bylo velice příjemné, vysoce profesionální a nelze s ním nesouhlasit. Přehled výsledků a zadaných šíleně dlouhých titulů si můžete přečíst v níže uvedené tabulce, ale nemůžu nepogratulovat k celkovému vítězství krásnému 11-ti letému veteránovi z Dánska. Vidět tohoto ne už příliš mladého veterána v pohybu byl pro všechny zúčastněné vystavovatele tibeťáčků opravdu zážitek. 

     Domů jsme odjížděli plni dojmů a zážitků a druhý den jsme už doma na gaučíku drželi drápky Mikynce (Ximicca Perla mahagon) a dědovi Norbíkovi (Norbu Pul-I-Khumri), aby se jim alespoň jako v sobotu dařilo i na nedělní Národní výstavě.

     A jak oslavíme konec práznin? Tak jako každý rok si poslední prázdninový víkend užijeme v Mladé Boleslavi. Tak přijeďte také, v Bolce je vždycky príma.Fakt, nekecám. Kim

Kompletní výsledky :

Národní výstava psů Mladá Boleslav 17.7.2011

     Výstavy v Mladé Boleslavi patří k našim nejoblíbenějším a tak jsme se i letos do Bolky  moc těšili. Počasí bylo jako vymalované a pořadatelé nám přichystali hned dvě překvápka. Za prvé nás potěšilo, že kruh pro tibísky jsme tentokrát nehledali v nedýchatelné hale, ale  měli jsme ho přichystaný přímo na travnaté ploše pod širým nebem. Za druhé, a to se fakt nepamatuju, že by se  nám to už někdy stalo, byli tibeťáčci posouzeni jako úplně první plemeno v kruhu. No a jako třešnička na dortu se nás u kruhu sešla parta přátel a kamarádů.  Takže co víc si ještě přát. Snad jen pěkná výstavní ocenění a i na ty došlo.

     Tibetské španěly přijela posoudit paní Libuše Ubrová, která mě ani Tabinku ještě nikdy neposuzovala a tak jsme byli zvědaví, jestli se budeme líbit. Ale nepředbíhejme. Nejdříve jsme se museli podívat na dva výstavní nováčky ve třídě dorostu, kteří se nám moc líbili, zejména malá Eliáš se v kruhu choval jako profík a Zircovi přejeme, aby měl příště lepší náladu a na výstavní předvedení se více těšil. Ve třídě mladých psů se tentokráte rozdávaly pouze Velmi dobré známky, což nás docela překvapilo. Nebojte chlapi, příště to bude lepší! V mezitřídě nastoupil samotný Uric Perla mahagon, který sbírá jeden úspěch za druhým a kterému se i tentokrát opravdu dařilo. Ve výsledku si z Bolky odvezl veškerá možná ocenění a my mu moc gratulujeme. Ve třídě vítězů jsem se prezentoval já a Jannock´s Us Maverick, paní rozhodčí jsem se moc líbil, obdržel jsem parádní posudek, CAC a taky mi říkala lištičko zrzavá. To teda nevím, jestli se je to pochvala nebo ne, ale asi jo:))) Holky ve třídě mladých byly úspěšnější než kluci a tak se setry Isvari a Indu Bedigebu podělily o tituly a výborné známky. V mezitřídě se opět potkaly dvě stálé kolegyně, naše Tabi a Cassandra Duhový Kamínek. Tabinka se paní rozhodčí moc líbila, ale její přeci jen volnější předkus jí posunul na druhé místo a třídu vyhrála Cassandra, která si následně vybojovala i titul Národní vítězky. Ve třídě otevřené se nám ukázaly dvě tibetí dámy, které si mezi sebou rozdělily tituly CAC a r. CAC. Ve finále se nejhezčím tibeťáčkem výstavy stal Uric Perla mahagon.

     Tituly a ocenění byly rozdány a my měli před sebou ještě celou neděli, kterou jsme prožili povídáním, tlacháním a užíváním si krásného dne. V Bolce bylo jako vždy príma a my se už těšíme na konec srpna, kdy se zase  s tou naší tibeťáčkou partou setkáme.

    Páníček tentokrát nefotil, foťák vzala do ruky Eva Hájková a všechny krásné záběry, které se jí podařilo zachytit a za které moc děkujeme, najdete v jejím albu na RAJČETI.

    No a protože je léto a v létě jsou prázdniny a tak i my dva s Tabinkou vyrazíme do světa. Začínáme pomalu balit a pojedeme s páníčky a s našimi všemi ovčáky na Letní výcvikový tábor do Defurových Lažan.  Teda cvičit budou ovčouni a my s Tabčou se budeme jen kráááásně flákat. Jupíííííí, to bude bájo. A báječné prázdniny přeji i Vám všem. Kim

Kompletní výsledky :

Mezinárodní výstava psů Erfurt 19.6.2011

      V neděli jsme se poprvé vydali na výstavu na západ od našich hranic, do německého Erfurtu. Byli jsme moc zvědaví, jak to na takové německé výstavě chodí a byli jsme mile překvapeni. Přivítalo nás sluníčkem zalité nádherné výstaviště, kde zaparkovat nebyl absolutně žádný problém. Prostorné haly, kde byly pro vystavovatele připraveny i klece pro pejsky, byly lemovány širokými chodbami, kde na každém kroku měly stánek jednotlivé německé chovatelské kluby. Venku spoustu stánků s občerstvením, ukázky závodů agillity, nám se moc líbil obrovský bazén, nad kterým byla rampa, ze které si pejskové skákali pro aportíčky do bazénu. Prostě kdo chtěl, tak si přišel zaskotačit do bazénu. Já osobně jsem se této zábavě vyhnul pěkně obloukem, protože vodu opravdu nemusím, ale některé psí sportovce jsem obdivoval.

     Tibetských španělů se na tuto výstavu přihlásilo a dostavilo celkem sedm ze tří států Evropy. Posuzovat nás přijel velice známý a uznávaný rozhodčí z  Irska pan Sean Delmar. Posuzování nejen nás tibísků, ale i dalmatinů a dalších tibetských plemen, bylo velice podrobné, přísné, ale spravedlivé. I když některé výsledné známky nebyly jedněmi z nejlěpších, nelze s nimi nesouhlasit. Měl jsem dost obavy ze svého výsledku, protože můj jindy bohatý kožíšek se v těchto vedrech změnil na lehké tričko, ale naštěstí všechno dobře dopadlo.

     Nástup jednotlivých tříd do kruhu se v Německu poněkud liší od způsobu, na který jsme zvyklí. Například šampióni nastupují dříve než jedinci ze třídy otevřené, což nás docela překvapilo. Takže samotné posuzování tibeťáčků jsem zahájil já spolu se svým kolegou z Holandska, nádherným tibeťáčkem, který je původem z Finska. Jmenuje se Ziestan LASZLO a je držitelem mnoha ocenění a nositelem mnoha šampionátů. Po důkladném posouzení zaslouženě vyhrál Laszlo a já jsem velice pyšný na to, že jsem od pana Delmara obdržel ocenění r. CAC, r. VDH-ChA a r. CACIB. Vzhledem k tomu, že Laszlo má již splněna všechna zadávaná čekatelství na této výstavě a je německým i mezinárodním šampiónem, měla by tímto tato čekatelství přejít na mou maličkost. Takže účast na této výstavě byla pro mně velice úspěšná. Pejsek ve třídě otevřené už tak úspěšný nebyl a odnesl si známku Velmi dobrý. A Velmi dobrými pan rozhodčí rozhodně nešetřil (u žádného z jím posuzovaných plemen) a tak si tuto známku bohužel odnesla v mezitřídě Tabinka i její konkuretka. Vzhledem k tomu, že je to první horší známka Tabinky v její již celkem bohaté výstavní kariéře, tak nebyla ani moc smutná a když jsem jí dal za její výkon pořádnou hubičku, tak bylo zas všechno v pořádku. Ve třídě šampiónek se nám představila moc hezká fenka z chovatelské stanice Dedicated z Holandska. Její křestní jméno je tak dlouhé, že si ho fakt nepamatuju, ale byla tak hezká, že si nejvyšší hodnocení opravdu zasloužila. Ještě jsem zapomněl na fenku ze třídy mladých, která se také panu rozhodčímu moc líbila a dostala od něj vysoká juniorská ohodnocení. Vítězem plemene a nejkrásnějším tibeťáčkem dne se stal Ziestan Laszlo.

     Ještě jedna věc se od našich výstav na těch německých liší a to je čekání na posudky. U nás jsme zvyklí, že po posouzení plemene dostaneme okamžitě desky s posudky a můžeme odejít nebo čekat na závěrečky. Ne tak v Německu. Museli jsme počkat na posouzení všech psů v kruhu a pak asi další dvě hodiny na to, než paní zapisovatelky veškerou agendu zpracovali. Ale to byl jeden jediný černý pountík, který bychom organizátorům erfurtské výstavy zadali my. Protože jinak jsme domů odjížděli unavení a celkem spokojení a teď se budeme s Tabinkou jen flákat a užívat si léto a těšit se na prázdniny, protože nám panička slíbila, že letos zase pojedeme s ovčákama na tábor. A já Tabče konečně ukážu, jak se spí v karavanu, jak se griluje to báječné masíčko, jak se chodí na výlety a jak nemám rád, když mě páníčkové vezmou k vodě na koupání. Ale na to všechno si budeme muset ještě nějaký ten týden počkat a já jdu zbaštit nějaké vitamínky s masíčkem, abych se zase mohl na příští výstavu obléknout do svého chlupatého kožíšku. A Vám přeji spoustu krásných dnů.  Kim 

Kompletní výsledky :

Mezinárodní výstava psů Nitra 5.6.2011

Klubová výstava psů Nitra 4.6.2011

Mezinárodní výstava psů Nitra 4.6.2011

Národní výstava psů Senec 3.6.2011

     Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme, už jsme tu. Už jsme zase doma z daleké cesty na Slovensko, kde jsme se měli naprosto báječně. Stihli jsme se zúčastnit čtyř výstav, vybojovat nějaké ty tituly a ocenění a hlavně jsme poznali spoustu skvělých lidiček a jejich psích kamarádů a to nejen tibeťáčků.

     No vezmu to pěkně popořadě. V pátek skoro ještě v noci jsme se vydali na dlouho cestu do slovenského Sence. Dorazili jsme brzy po ránu do krásného výstavního areálu u Slunečních jezer. Modrá obloha nad námi, sluníčko a obrovská travnatá plocha byly pro nás, kteří jsme zvyklí se vystavovat většinou v uzavřených halách, velice příjemnou změnou. A protože výstava začínala až o poledni, měli jsme spoustu času na průzkum okolí.

    Tentokrát se nás moc nesešlo, byli jsme pouze čtyři. Já s Tabinkou a dva pejsci z Polska, i když můj konkurent Andy Sněhurčin poklad je vlastně taky původem Čech. Posuzovala nás paní rozhodčí ze Slovenska Linda Voláriková. Celou dobu, než jsme měli přijít na řadu, pražilo slunce a kožíšky se nám potily vedrem,  ale  chvilku před tím, než jsme měli nastoupit do kruhu, nebe zčernalo, zvedl se vichr a my jsme se opět potili, ale tentokrát hrůzou, že na nás spadne průtrž mračen. Naštěstí se během chvilky zase vyčasilo a my jsme mohli vyrazit do boje. Tabinka se snažila, aby se líbila, ale paní rozhodčí k ní přeci jen měla malé výtky a tak Tabča jako jediná odešla bez titulu, ale s krásným oceněním Výborná 1. My tři ostatní jsme si na závěr zaběhali o BOB a já byl moc rád, že se paní rozhodčí rozhodla, že ho věnuje mě. Největším důvodem k radosti ale bylo splnění podmínek k přiznání titulu Slovenský šampión. Počkali jsme si ještě na závěrečné soutěže, kde sice jako obvykle tibísek unikl pozornosti paní rozhodčí, ale já jsem si svou chvilku slávy užil a pak už jsme se vydali na cestu do nedaleké Nitra, kde na nás čekal příjemný pokojík s úúúúžasnými nočními stolečky, ve kterých se nám moc hezky bydlelo.

     V sobotu nás čekaly hned dvě výstavy. Nejdříve ta nejhlavnější mezinárodní, které se zúčastnilo všech devět přihlášených tibby. A národnost byla opravdu rozmanitá. I když většina z nás byla z jedné líhně, sjeli jsme se do Nitry ze čtyř států Evropy. Z Maďarska krásná Perfekt Lady Perla mahagon a můj mladší bráška Xanto Perla mahagon, který se nám moc líbil. Hlavně jsme obdivovali jeho majitelku, která ve svých 86 letech strčí do kapsy svým elánem a temperamentem nejednu mladici. V neděli pak ještě z Maďarska přijela Nausi Perla mahagon, která se sice výstav neúčastní, ale svoji smečku věrně doprovází a taky má teď  na starosti nový přírůstek v jejich smečce a to nádhernou maličkou Playpoint Finnish Kiss, která slyší na moc milé jméno Zorka.  Pak jsme tu také měli zástupce od sousedů z Polska. Trojici polských tibísků tvořili Andy Sněhurčin poklad, sestra mého táty Baukis Perla mahagon a Aura Gang Cziki. Českými vyslanci jsme byli my dva s Tabinkou a slovenské barvy hájily dvě fenky Odette Perla mahagon a An-Na-Tsi Lotosový kvítek Tibetu. Posuzovat nás přijela velice milá a příjemná paní rozhodčí s Rakouska paní Monika Blaha, která si nás získala svým laskavým přístupem a úsměvem na tváři. Jak to všechno dopadlo si určitě přečtete v tabulce a my se zatím přemístíme k jinému kruhu, kde na nás čekala Klubová výstava, kterou pořádal slovenský Klub chovatelů tibetských plemen. Účast nebyla valná, ze slovenských tibetských španělů se nezúčastnil ani jeden a tak si to na této výstavě rozdali jedna polská a dvě  české "Perličky" Všichni jsme si odnesli CC - Club certifikate a já jsem měl tu čest obdržet titul BOB a Klubový vítěz pro rok 2011.  Nakonec ještě proběhlo závěrečné defilé o BIS, kde jsem skončil jako poslední 4. zástupce plemen pocházející z dalekého Tibetu.

     A už je tu neděle a náš poslední výstavní den a my už po ránu vyhlíželi u kruhu své staré známé. Dorazli všichni, jen někdo přibyl a někdo ubyl a ve finále se nás sešlo osm. Paní rozhodčí Ivete Vojtekové ze Slovenska jsme se moc líbili a všichni jsme z kruhu odcházeli s tituly. Teda až na maličkou Zorku, ale ve třídě štěňátek se tituly a čekatelství ještě nezadávají. Ale i tak Zorka chytla za srdíčko snad každého z nás a jistě i paní rozhodčí, se kterou si při závěrečném focení pořádně pomazlila a taky jí ukázala, jak umí trénovat výstavní postoj budoucí tibetí dámy. My jsme pogratuovali k obrovskému úspěhu Xantovi, který měl co dělat, aby všechna ta ocenění, která dostal, nacpal do batůžku. No a nastal čas loučení. Mě se teda moc nechtělo, protože jsem se krapet zakoukal do Perfekt Lady, je to fakt kočka, ale všechno jednou končí. A tak jsme si všichni potřásli tlapkama, zamávali na rozloučenou a mazali do hotelu. Tam jsme si dali pořádného šlofíčka a navečer nás ještě páníčkové vzali na pořádnou procházku do nedalekého parku. Ale pak jsme brzy zalehli a usnuli tak rychle, že jsme ani nedokoukali finále Superstar a ze snění nás nevyrušila ani noční bouřka, která řádila nad Nitrou. Ráno jsme posnídali a upalovali k domovu.

      Výlet to byl opravdu náročný, ale stál za to. Nejen tím, že jsme byli s Tabinkou velice úspěšní. Krom mého v Senci splněného a hned v sobotu v Nitře přiznaného Slovenského šampionátu se Tabince podařilo v neděli v jejích pouhých  devatenácti měsících věku splnit bodový limit pro přiznání titulu Klubový šampión. Jsem na tu mojí malou kámošku fakt pyšnej, je to naše tříbarevné zlatíčko, které celý ten výstavní maratón zvládlo na jedničku s hvězdičkou. Můj obdiv a dík patří i našemu Perymu, který oželel lítání na zahradě s Vendulou a trpělivě s námi prožival celý ten výstavní blázinec a ještě nás stačil ohlídat, aby si snad někdo nemyslel, že si může na malého tibíska jen tak štěknout.

    A protože všude dobře, doma nejlépe, byli jsme rádi, že jsme bez úhony předrncali šílenou dálnici D1 a už si zase můžeme  zařádit na zahradě. Teda úpřímně jo, moc neřádíme, dospáváme, odpočívám a nabíráme síly, protože za 14 dní nás čeká výlet tentokrát k sousedům západním, do německého Erfurtu. Tak nám, prosím, držet drápky a my se budem s Tabinkou snažit neudělat v tom světě žádnou  ostudu. Takže se s vámi loučím, musím rychle zpátky do ložnice, aby mi tam nevystydnul vyhřátý důlek v peřinách avy se mějte všichni moc krásně, užívejte si slunečných dní a bacha na hnusný klíšťáky!!!! Vás Kim

Kompletní výsledky : 

Klubová výstava tibetských španělů Lysá nad Labem 28.5.2011 

     Kluci a holky, já nějak nestíhám. Jen přijedeme z nějaké výstavy, tak těch pár dní volna uteče jak voda a my už jsme zase na cestách.Mezitím musíme stihnout s Tabinkou spoustu důležitých věcí. Povyprávět ovčákům, jak jsme se měli, chodit s paničkou do práce, pomáhat jí na zahradě (teda to je spíš povinnost Tabči), ohlídat zahradu, přečíst všechny důležité PSMsky na sídlišti a jiné nezbytnosti.

Proto s velkým zpožděním a omluvou píšu tento článek o vlastně nejdůležitější výstavě tibetských španělů. Klubová výstava tibetských španělů se zadáváním titulu Klubový vítěz se letos konala v Lysé nad Labem za hojné účasti tibísků, jejich páníčků a za krásného slunečneho počasí.

     Sešlo se nás celkem 30, i když přihlášeno bylo 32 tibeťáčků. Artemis Hyrkános si  poránu před výstavou vzpomněla, že má jiné a důležitější povinnosti doma a Jannock´s Vasuki nám chudinka trošku omarodila, takže měla neschopenku a neměla vycházky. Musela zůstat doma v pelíšku, protože kdyby jí náhodou přišla kontrola, tak by měla starosti.

     Každopádně byla nás pořádná parta a posuzovat nás přijel pan rozhodčí Dušan Kuriš ze Slovenska. A posuzování to bylo jak se na Klubovku sluší a patří. Pečlivé, podrobné, přísné, ale příjemné. Dnes se nebudu rozepisovat o výsledcích, ty si můžete přečíst dole v tabulce. Z velké většiny jsme se panu rozhodčímu líbili, krom několika málo horších známek zadal samé Výborné a tituly jen těm nejlepším. Každý z nás také dostal podrobný posudek, malou pozornost a vítězové pěkné ceny od sponzora naší výstavy, kterým byl dodavatel našich granulek, které denně s Tabčou dlabeme, od firmy Happy dog.

     Nám se výstava moc líbila a i když jsme tentokrát s Tabinkou nepatřili mezi ty nejlépe oceněné, i kdy ž Tabinky r. CAC je parádní výsledek, tak jsme jeli domů spokojení a plní nových zážitků. Tím úplně největším zážitkem bylo pro nás společné focení, teda tolik tibísků na jedněch schodech, to jsem ještě nezažil. Bylo to prostě moc prima.

     A jelikož páníček vůbec nestačil fotit a fotky od Evičky Hájkové prostě nemají konkurenci, tak se mrkněte na RAJČE a tam najdete spoustu krásných fotek, za které Evě moooooc děkujeme.

     A já vám slibuji, že se polepším a co nejdříve Vám přinesu veledůležité zprávy z naší výpravy na Slovensko. Tak zatím páček hafáček Váš Kim.

Kompletní výsledky :

Děkujeme tímto našemu dodavateli granulek a potřeb pro pejsky, firmě 

za krásné ceny pro všechny tibeťáčky!!!

Mezinárodní výstava psů Litoměřice 22.5.2011

Národní výstava psů Litoměřice 21.5.2011

     Rok se s rokem sešel a už tu máme zase naši oblíbenou výstavu v Litoměřicích. Nejenže jsou Litoměřice mým i Tabinčiným skororodištěm, ale výstavní areál Zahrada Čech se nám opravdu moc líbí. Je zde spoustu zeleně, většina kruhů je pod širým nebem, takže si vychutnáte pohled na předvádění zejména větších plemen psů, je zde spoustu různých zákoutí, laviček a vodotrysků včetně několika pěkných krytých hal. V Litoměřicích najdete opravdu nepřeberné množství možností, jak si naplnit hladová bříška a to nejen našich psích, ale zejména těch lidských. Na nás pejsky a na peněženky našich páníčků zde čeká celá plejáda stánků se psími potřebami, hračkami, pelíšky a vším, co mi pejskové k životu opravdu nutně potřebujeme.

     Pořadatelé výstavy Nord Bohemia Canis pro nás letos připravili milé překvapení v podobě hned dvou výstav uspořádaných v jednom víkendu. A tak jsme se v sobotu zúčastnili výstavy Národní a v neděli Mezinárodní. Tentokrát jsme sebou  vzali i našeho nejmladšího z rodu německých ovčáků Peryho, aby si také užil pořádnou výstavní atmosféru.

     Na sobotní výstavu bylo přihlášeno 11 tibísků a v  neděli se naše řady rozrostly dokonce na 16 tibeťáčků.  První den nás posuzoval pan rozhodčí ze slunečné Itálie, pan Guliano de Claudio, který si nás získal svým velice příjemným vystupováním a citlivým posuzováním. V neděli se role posuzovatelky skvěle  zhostila paní Ing. Alena Košťálová, která u nás patří mezi odborníky na posuzování tibetských španělů. Všichni tibeťáčci se oběma  rozhodčím líbili, nepadla ani jedna známka  Velmi dobrá, všichni odešli z kruhu s Výborným oceněním ať už s titulem nebo bez něj.

     A jelikož vítěz může být vždy jen jeden, tak si zde dovolíme pogratulovat Uricovi Perla mahagon, který si v sobotu k titulu Národní vítěz  přidal i tiul nejvyšší BOB a také Orinovi Perla mahagon, který se stal nejkrásnějším tibískem v neděli. Já pak osobně mooooc gratuluji mé mladší sestřičce Ximicce, které se na její první české výstavě podařilo získat nejen 2x ocenění BOJ, ale hlavně se stala druhým nejkrásnějším mladým jedincem sobotní výstavy a my jí k  titulu r. BIS Junior  blahopřejeme !!! Dalšími velice úspěšnými tibísky na obou výstavách byli sourozenci Alistair a Alisha Zlatá Ina, kteří si během víkendu splnili podmínky pro získání titulu Český Šampión. Gratulujeme!  A nezapomněli jsme ani na mladého Jetta Bohemia Maestro, který si může s klidným srdcem zažádat o titul Český Junior Šampión, také  k Jelínkům po gratulaci.

     Ani my dva s Tabinkou jsme neodjížděli z Litoměřic s práznou. Já jsem konečně prolomil svou pověstnou litoměřickou smůlu a mohl jsem si nechat zapsat do průkazu původu ocenění V2  spolu s  r. CAC a za nedělní výkon V3.  Velkou radost nám však udělala Tabinka, která sice v sobotu získala ''pouze" V1 bez titulu, ale v neděli už se jí dařilo mnohem lépe a za svůj další CAC a r. CACIB ode mně dostala obrovskou pusinu.

     Víkend to byl sice docela náročný, ale skvělý. Potkali jsme zase spoustu kamarádů, se kterými jsme se dlouho neviděli a tak nám ten výstavní maraton docela rychle utekl a protože jsme si nestačili všechno dovyprávět, už se moc těšíme na příští sobotu. Pojedeme do Lysé nad Labem, kde se tibískové sejdou na Klubové výstavě. A panička mi prozradila, že účast bude hojná, jak se na klubovku sluší a patří, čeká nás přehlídka třiceti dvou přihlášených tibetských stvoření a tak se všichni, kdo máte čas a náladu,  přijďte podívat. Já teď pádím na zahradu,  tuším, že tam Tabča zase vyhrabuje paničce pivoňky, tak jí musím z toho záhonu vyhnat, než na to panička přijde. Tak ahoooooj,  Kim.

    /spousta fotek se nám nepovedla, tak se omlouváme všem, kteří se na fotkách nenajdou/ 

Kompletní výsledky : 

Mezinárodní výstava 22.5.2011

Národní výstava 21.5.2011

Mezinárodní výstava psů Praha 15.5. 2011

     Tak tu máme jaro v plném proudu a výstavní sezóna se nám začíná pěkně rozjíždět. Někdo by si možná mohl myslet, že když je ten máj, lásky čas, že vyrazíme do Prahy na Petřín, ale to se fakt plete, protože my jsme se vydali do Prahy do Letňan na Mezinárodní výstavu psů, kde už to velice dobře známe.    Se vstupním listem na výstavu nám přišlo také upozornění, že na parkovišti před výstavištěm se bude konat Pivní festival , který nás pejsky opravdu nezajímá, a tak jsme byli nuceni vyrazit z domova cca o 2 hodiny dříve než obvykle, abychom  stihli zaparkovat přímo u vstupní haly. I když nás cestou provázela černá tma a nepříjemný déšť, brzké vstávání se vyplatilo a my mohli zanechat naše autíčko pěkně těsně před vstupem do hlavní haly.

     Tibeťáčků bylo přihlášeno krásných 14 jedinců, sedm psů a sedm fen  a tak jsme se mohli těšit na pěknou přehlídku zástupců našeho plemene.  Posuzováním byl pověřen pan Josef  Němec, který i přes svůj úctyhodný věk stále posuzuje se šarmem sobě vlastním, s úsměvem a s citem, jak k nám chlupáčům, tak i k našim páníčkům.

     Prezentaci silnějšího pohlaví zahájili tři kluci ve třídě mladých, kde se nejvíce líbil můj mladší bratr Xawan Perla mahagon, který si následně odnesl i titul BOJ, nejlepší mladý plemene. Ve třídě otevřené si to rozdali Alistair Zlatá Ina a Ettien Zlatý Klondike. Ettienovi se moc chodit, natož běhat nechtělo a tak si po zásluze své vítězství ve třídě vysloužil Alistair. Ve třídě šampiónů jsem do kruhu nastoupil já spolu s  Maverickem z chovatelské stanice Jannock´s.  Při statickém posuzování na stolku jsem se rozplýval blahem nad  krásným posudkem, který pan rozhodčí zapisovatelce diktoval.  Moc děkuji. Jelikož i Maverick obdržel ocenění Výborný, rozdali jsme si to spolu o CACe a přece jen jsem se líbil o krapánek víc a zvítězil jsem. A tak jsem v kruhu zůstal, abych  se pokusil i o CACIBa, o který jsem se měl podělit spolu Alistairem. Pěkně jsme si spolu zaběhali několik koleček a byl jsme moc rád, že jsem si CACIBa mohl schovat do kapsičky já. Alistair si pak odnesl CACIBa rezervního.

     Ale největší a nejkrásnější teprve mělo přijít. Do kruhu už nastupovala děvčata. Nejdříve nejmladší dorostenka Honey Zlatý Klondike, která si za pěknou prezentaci odnesla VN1 a potom mladá fenka Indu Bedigebu, které se bohužel tentokrát moc nedařilo a dostala známku Velmi dobrá.  A už tu máme mezitřídu, kde nastupuje naše Tabinka spolu s černou fenkou Carmen Sněhurčin poklad. Tabi běhala jako modelka, krásně stála na stolku a spolu s moc hezkým posudkem si z kruhu odnesla svůj první dospělácký CAC. Ve třídě otevřené se nám představili tři pěkné fenky a nejhezčí z nich a titul CAC obdržela Alisha Zlatá Ina. A jelikož třída šampiónek tentokrát zela prázdnotou, o titul CACIB se šly podělit naše Tabi a Alisha. Seděl jsem sám v kleci a pacičky mě bolely, jak jsem Tabince držel všechny drápky a ono to asi fakt pomohlo. Tabinka ve svých 18 měsicích zvítězila a domů s krásným pohárem si odveze i první  čekatelství na titul Mezinárodního šampióna krásy CACIB.

     No jo, ale ve chvíli, kdy Tabince pan rozhodčí gratuloval, nastal pro paničku velký problém. Vždyť teď musíme do kruhu oba, já i Tabinka, abychom se pokusili spolu s  Xawanem zabojovat  o BOBa. Naštěstí tu byla Corina Mihoková, která  se se svým tatínkem přišla na výstavu tentokrát jen podívat a my Corče moc děkujeme, že  se Tabinky ujala a krásně jí v kruhu předvedla.  Po krátké prezentaci bylo rozhodnuto, byl jsem vyhlášen nejlepším tibískem dnešní výstavy a já tímto za svůj první BOB panu rozhodčímu moc děkuji.

     Odpoledne jsme se ještě zúčastnili závěrečných soutěží, kde jsem šel ukázat divákům, kdo je to ten tibetský španěl. Divákům jsem se sice líbil, ale paní rozhodčí v Německa se rozhodla ocenit jedince z jiných plemen a tak jsme se celí unavení, ale plní krásných zážitků z dnešní výstavy vydali na cestu domů. Tu jsme s Tabinkou krásně prochrupali, doma si ještě stihli zařádit na zahradě a pak už jsme se jen s plnými bříšky zakutali do peřin.

     Musíme teď rychle odpočívat, protože hned příští víkend bude pro nás docela náročný. Chystáme se do Litoměřic, do našeho kraje rodného, na hned dvě výstavy najednou. V sobotu na Národní a v neděli na Mezinárodní přehlídku nejlepších přátel člověka. Prý má být krásně a tak se na Vás, kteří dorazíte, moc těšíme a taky na to, že si ten víkend pořádně užijeme.  Tak pá a zdraví Vás Kim s Tabinkou

Kompletní výsledky :

24.4.2011 Mezinárodní výstava psů České Budějovice

     Hody hody doprovody....... Kdepak vážení, nedělám si legraci. Letošní Mezinárodní výstava psů opravdu vyšla na dobu Velikonoc  a tak jsem si musel aspoň zanotovat, když jsem tu pomlázku nestihnul.  Výstava sice byla již v neděli, ale my jsme s tou naší smečkou byli na cestách už od pátku a v pondělí ráno jsme se teprve vraceli domů a tak jsem ani paničku a ani Tabinku neměl možnost pořádně vyšupat. Ale pořádnou véču a noc u paničky v pelíšku jsem si vykoledoval, to jo.

     Na letošní  MVP v Českých Budějovicích se přihlásilo celkem 19 tibeťáčků, což byl docela vysoký počet. Posuzovat  nás měla paní Jarmila Ovesná.  Ráno jsme dorazili k předem určené hale, kde  se nám podařilo přímo parádně zaparkovat, pak jsme zaparkovali sebe a klec u kruhu pro tibísky a panička nám běžela pro doklady a katalog. Když se vrátila, tak s hrůzou zjistila, že se koná změna a my jsme s celou tou bagáží pěkně pěšky putovali skoro přes celé výstaviště do jiné haly. Samozřejmě , že přeparkovat auto už se nám nepodařilo.  Toto utrpení nepotkalo jen nás, ale všechny vystavovatele tibísků a několika dalších plemen. U kruhu jsme zjistili, že nás bude posuzovat sice paní Ovesná, ale Božena.  

     Úvodní defilé tibísků a svoji premiéru ve výstavním kruhu měl krásný sympatický dorostenec Rocky, který se do svého domova v chovatelské stanici Hyrkános přestěhoval z dalekého Švédska. Líbil se nejen nám, ale i paní rozhodčí a jako svou první výstavní trofej si odnesl známku Velmi nadějný 1.  Po něm se nám představili tři mladí pejskové, z nichž titul CAJC obdržel Jett Bohemia Maestro a po něm už nastoupila početná třída čtyř šampiónů, ve které jsem se snažil i já.  První tři místa obsadili kluci z Perly mahagon a zjistil jsem, že jsme skončili přesně podle data narození. Jako první nejstarší z nás "Perliček" Vesper, pak Faunus a třetí a nejmladší já. Jako čtvrtý se umístil Jannock´s Us Maverick.

     Holek bylo více než kluků a tak byly všechny třídy celkem početné. Ve třídě mladých ze tří slečen zvítězila Isvari Bedigebu, která si pak vyběhala i titul BOJ (což je oficiální  název  pro neoficiálně používaný titul Junior BOB). V mezitřídě nastoupily dvě slečny. Cassandra Duhový kamínek, která zvítězila a poslézeji zabodovala i  mezi dospělými fenami a naše Tabinka, která si s paní rozhodčí nepadla do oka a nálady a proto se s paničkou dohodla a z posuzování odstoupila. Příště to bude Tabi lepší, neboj se, ty holko moje tříbarevná!!!! No a nejpočetnější třída byla třída otevřená, kde bojovala o tituly pětice již dospělých slečen a dam. Na příčku nejvyšší vystoupila Artemis Hyrkános. No a nakonec se volil nejkrásněší tibeťáček výstavy, kterým se stal a titul BOB z rukou paní rozhodčí převzal Vesper Perla mahagon. Moc gratulujeme.

     Výstava se nám, až na ten ranní stěhovací masakr moc líbila. Krásné počasí, sluníčko svítilo, všude vonělo jaro, u kruhu vládla opravdu přátelská atmosféra a myslím, že i ta naše panička si po té dlouhé výstavní přestávce zase dosytosti  popovídala se stejně postiženými paničkami  jako je ona. Ne, nebojte se, nejsou nemocné, ony jsou jen postižené námi tibetskými španěly, protože my jsme strašně moc  nakažliví. Jak si nás jednou pořídíte, tak už se nás nikdy nezbavíte a hlavně se vám brzy hoooodně rozmnožíme, protože tibísků nikdy není dost a my jsme tu od toho, abychom rozdávali spoustu lásky a radosti a to jeden tibeťáček v jedné rodině horko těžko zvládne. 

    Ale já už se s Vámi pro dnešek rozloučím, půjdu ještě trošku odpočívat a se všemi, kteří se chystají za tři týdny do Prahy,  se těším na setkání u výstavního kruhu.   Kim.

Kompletní výsledky : 

9.1.2011 Hanácká národní výstava psů Olomouc

      Ahojky kamarádi a milí návštěvníci našich stránek. Dneska Vám musím povyprávět, co mi ta moje panička vyvedla. Jen tak se prostě sbalila a odjela mi i s Tabinkou na 4 dny do světa. Teda až na Moravu na Hanáckou národní výstavu psů do Olomouce. A mě nechaly ty moje holky doma a teď prý mám psát článek. To se mi tedy vůbec nechce, ale protože mám obě moc rád, tak to pro ně udělám.

     Protože je leden a protože venku je spousta sněhu a silnice jsou v tomto čase docela nevyzpytatelné, holky se domluvily, že tentokrát pojedou na výstavu vlakem. A tak si v pátek pobalily, co potřebovaly a vydaly se na cestu. Zatím jen do Píšťan, kde se k nim v sobotu ráno připojili Orinek a ausík Enžík z Perly mahagon se svými paničkami a po obědě už všichni odpočívali v penzionu v Olomouci.  U nás máme na zahradě minimálně metr sněhu a v Olomouci nebyla po sněhu téměř ani památka. A tak se Tabinka mohla zase po dlouhé době proběhnout po trávníku, což jsem jí docela záviděl. Ale zas tak moc toho nenaběhala, byla po dlouhé cestě unavená a tak brzy s paničkou zalehly, aby se na tu první letošní výstavu pořádně vyspaly.

     V neděli ráno se všichni přesunuli na výstaviště, do sice pěkné, ale docela malé haly, kde nebylo v průběhu posuzování téměř k hnutí. Holky si našly svoje místečko a vyčkávaly, až příjde na 14 tibeťáčků, kteří na výstavu dorazili, řada. Posuzovat je přijel pan Ing. Leoš Jančík, který mě ani Tabinku ještě nikdy neposuzoval.  A tak byli všichni zvědaví, jak se budou tibísci panu rozhodčímu líbit.

     Přehlídku tibetí společnosti zahájili dva klučíci ve třídě štěňat, kteří se přišli poprvé předvést široké veřejnosti. Malému Xawanovi i Yarisovi, oba Perla mahagon, to však hlavičky nezamotalo a v kruhu si oba vykračovali  s grácií profesionálů. Obzvlášť malý Yaris alias Jaroušek byl naprosto suverénní a holky se shodly na tom, že snad v kruhu chodil nejlépe ze všech tibeťáčků. Také si vysloužil ocenění VN1 a Xawánek VN2. Po mrňousech nastoupil do kruhu mladý pejsek Uric Perla mahagon, který si získáním ocenění V1 a CAJC splnil poslední podmínku pro přiznání titulu Český junior šampion. Po něm si tuto podmínku splnil v mezitřídě i Balů Hyrkános. Pak se nám v kruhu představil ve třídě otevřené Barnabáš Duhový kamínek, kterému se moc předvádět a chodit nechtělo a tak byl bohužel jediným tibískem, který odešel se známkou VD. Ve třídě vítězů se předvedl Orin Perla mahagon, který si svým krásným předvedením a také vzhledem vysloužil nejen CAC, ale následně se stal i Národním vítězem. I Orinek se stal novopečeným šampionem, hned na výstavě mu byl přiznám titul Český šampion. Všem třem klukům k získání šampionátů moc gratulujeme!!!  Prezentaci tibetích holek otevřely tři slečny ve třídě dorostu a po zásluze se podělily o známky VN1-3. Pak už do kruhu nastoupila naše Tabinka. Panu rozhodčímu se líbila, obdržela pěkný posudek, ale vzhledem k tomu, že na výstavu vyrazila bez svého krásného bílého kožíšku, je totiž totálně vylínalá, pan rozhodčí jí zadal známku V ýborná 1, ale bez titulu.  Tak snad nám do jarních výstav ta naše holka  zase obroste. No a na posouzení už čekaly jen čtyři děvčata ve třídě otevřené. Po krátkém souboji zvítězila Chotan Bedigebu, která se automaticky stala i Národní vítězkou. O titul BOB šli tedy bojovat mladý Uric Perla mahagon, Orin Perla mahagon a Chotan Bedigebu. Vítězem a nejkrásnějším tibískem této první letošní české výstavy se stal Orin Perla mahagon a my mu moc gratulujeme.

     Vzhledem k tomu, že bylo pozdní nedělní odpoledne a na holky a jejich výstavní partu  čekala dlouhá cesta domů, přesunuli se tramvají na vlakové nádraží a to jim teda pěkně závidím, protože já jsem tramvaj ještě v životě nikdy neviděl a taky bych se rád povozil. No snad se mi to jednou splní. Panička s Tabinkou ještě jednou přespaly u "Perliček" a v pondělí ráno už uháněly rychlíkem za mnou domů. A já jsem byl tak rád, že se mi zase vrátily.  Byl jsem tady doma totiž pěkně smutný, protože se mi po nich ukrutánsky stýskalo. Páníček mě sice nechal běhat po zahradě s Vendulou, ale ta moje Tabinka je stejně moje nejmilejší kamarádka a véča od paničky taky chutná lépe, než od páníčka.  Však mi taky panička musela slíbit, že mě na všechny příští výstavy vezme sebou a pošeptala mi do ouška, že se jí také po mě stýskalo.

     Výstavní sezóna roku 2011 byla zahájena, ale do jara nám zbývá ještě spoustu dní a tak si zatím budeme s Tabčou užívat domova a kdy vyrazíme na další setkání s tibísky k výstavním kruhům, to mi teda zatím panička neprozradila. Asi v tom zatím nemá jasno, ale nám to nevadí, hlavně, že budeme spolu, kdykoliv a kdekoliv.  A tak se mějte kamarádi zatím moc pěkně a já se na vás všechny budu těšít. Kim

Za fotky,které si můžete trošku níže prohlédnout, moc děkujeme paní Aleně Karáskové, panu Karáskovi a také Balůovi. Díky.

 Kompletní výsledky :

20. a 21. 11.2010 Mezinárodní DUO výstava psů

NITRACANIS Nitra

     V televizi, v obchodech a také už i na náměstích na nás volají blížící se se Vánoce, ale my jsme ještě za kamna nezalezli a vydali se v tomto pozdním podzimním čase na veliký výlet. Velký, dlouhý a ještě k tomu zahraniční. Panička nás totiž přihlásila na dvě mezinárodní výstavy psů Nitracanis do slovenské Nitry, které se konaly o minulém víkendu. A tak jsme se už ve čtvrtek ráno vydali na cestu, zatím jen do Píšťan do našeho rodného domu, kde už na nás čekala celá naše "perličková " rodina. Znovu jsem se mohl vidět s mamkou, taťkou a dalšími přibuznými, Tabinka se po roce setkala se svou maminkou Isis, která každým dem očekává narození štěňátek. No a v pátek ráno jsme se za krásného slunečného počasí vypravili spolu s mým taťkou Bélosem, sestrou Keysinkou, australáčkem Angelem a jejich paničkami na cestu do Nitry. Počasí se nám sice cestou hodně pokazilo, začalo pršet a výhled z auta nám kazila ošklivá mlha, ale odpoledne už jsme mohli spokojeně řádit a odpočívat v příjemném hotelu kousek od výstaviště v Nitře.

     Na sobotní výstavu bylo přihlášeno 11 tibeťáčků, z toho byla velká většina z českých chovů.  Posuzováním byl pověřen pan Miroslav Guniš ze Slovenska, který musel ten den posoudit 92 pejsků a samozřejmě, že my tibísci jsme byli až na konci tohoto dlouhého seznamu. Nejhorší bylo, že před námi se vystavovalo asi 40 pudlů a po zkušenosti z letošní klatovské národní výstavy nás jímala hrůza, že u kruhu budeme do pozdního večera. Ale panu rozhodčímu šlo všechno pěkně  od ruky a my jsme čas čekání prožívali v příjemném kroužku mezi našimi kamarády a tak se nám tentokrát ani pudlí posuzování nezdálo tak dlouhé.

     Přehlídku tibetských španělů zahájil mladý importovaný pejsek z Dánska, který žije na Slovensku a který si vyběhal  CAJC. Pak už jsem nastoupil do kruhu já, byl jsem ve třídě otevřené sám samotinký, panu rozhodčímu jsem se moc líbil a kromě pěkného posudku jsem od něj dostal ocenění Výborný 1 a CAC. Ve třídě vítězů se utkali dva šampioni, můj taťka  Bélos Perla mahagon a náš velký kamarád Bonifác ze Soví zahrady. No a tady jsme měli velké dilema, komu víc držet drápky, tak jsme je drželi oběma. Z tohoto klání vyšel vítězně Bonýsek, který získal CAC a se kterým jsem se šel "poprat" o CACIBa. I tady byl Bonýsek úspěšný a získáním tohoto čekatelství si splnil podmínky pro udělení  titulu Interchampion krásy F.C.I. a my Bonifácovi strašně mooooc gratulujeme !!!! Já jsem se tedy ještě jednou  proběhl v kruhu s Bélosem o titul r. CACIB a musím se pochlubit, že se mi prvně podařilo svého tátu porazit a rezervního CACIBa mám s kapse schovanýho já. Na radování nebyl čas, musel jsem upalovat do tašky, protože na plac už musela naše Tabinka. Měla ve třídě mladých dvě konkurentky, jednu slovenskou fenku a naši starou známou Romanci Perla mahagon. Holky se pěkně proběhly kruhem, pak zapózovaly panu rozhodčímu na stolku a pak ještě jedno kolečko a vítězkou třídy se stala naše Tabinka, která si vybojovala svůj první titul CAJC.  V mezitřídě jsme si pořádně prohlédli krásnou Perfekt Lady Perla mahagon, která žije v Maďarsku a která sbírá jeden titul za druhým. I tady byla úspěšná a z výstavy si odnesla CAC. Ve třídě otevřené si svou promenádu na výstavním molu užily Ethel Modrá písnička spolu s Alla Primou Gracia-In a vítězkou se stala Ethel, která si poslézeji vyběhala i rez. CACIB. Ve třídě šampionek zazářila moje sestřička Kassiopea , která si získáním dalšího CACIBa splnila podmínky pro titul Interchapion krásy F.C.I.. My ti moc gratulujeme a já přidávám pořádnou bráškovskou pusinu!!! A měli jsme tu finále sobotní výstavy a do kruhu už nastoupili ti nejjlepší z nejlepších - mladý pejsek Sommerlystś Dga-Po-Ne-Po,Tabea Perla mahagon, Bonifác ze Soví zahrady a Kassiopea Perla mahagon, aby mezi nimi pan rozhodčí vybral toho nejhezčího jedince plemene této výstavy. Pan rozhodčí se dlouho nerozmýšlel a nejkrásnějším tibískem se stal  a titul BOB dostal Bonifác ze Soví zahrady. Ještě jednou velká gratulace Bonýskovi a přejeme mu spoustu dalších takových úspěchů. Po skončení posuzování jsme se přesunuli do haly, kde se konaly závěrečné soutěže. Zde jsme měli dvě želízka v ohni. Nejdříve jsme drželi palečky a drápky Bélosovi, který se zúčastnil spolu se Šárkou Hájkovou finále v Juniorhandlingu a tato úspěšná dvojice hravě porazila své dva spolufinalisty a vystoupala na na stupních vítězů na příčku nejvyšší. Moc gratulujeme!!! Pak už se na slavnostním koberci prošla naše Tabinka, aby se pokusila o umístění v soutěži o nejkrásnější mladou fenu. Do kruhu nastoupil nemalý počet mladých slečen ze všech skupin F.C.I. a nejenže Tabinka pana rozhodčího nezaujala, ale bylo nám hodně líto, že pan rozhodčí nevybral do širšího výběru ani jednu fenku z 9. F.C.I. skupiny. Asi se mu společenská plemena nelíbí, ale s tím nic nenaděláme. Tímto pro nás sobotní výstava skončila a my jsme se utahaní, ale spokojení s dnešními výsledky přesunuli na hotel, kde jsme s Tabčou dostali pořádnou véču a odpočívali, abysme byli na neděli zase fit a svěží.

     V neděli ráno nás nečekalo žádné lenošení, ale další výstavní den. Tibísků bylo tentokrát přihlášeno 9 a posoudit nás přijel pan Gyula Sarközy z Maďarska. Opět jsme si museli na posouzení vystát pořádnou frontu, opět jsme museli přežít posouzení pudlů, které tím, že zde nastupuje spoustu barevných variant a různých velikostí, trvá poměrně dlouho. Ale než naše paničky a páníčci probrali všechny poslední novinky ze světa tibeťáčků, učesali naše kožíšky, hodili se do gala i ony, tak jsme přišli na řadu a přehlídka tibetí společnosti mohla začít. Otevřel jí ve třídě mladých slovenský pejsek An-Dan-Po Lotosový kvet Tibetu, který se líbil a odcházel  spokojený s CAJCem v tlapce. Potom jsme se nedělním divákům předvedl já, opět ve třídě otevřené a opět sám a opět s krásným výsledkem a titulem CAC.  Naši šampióni si tentokrát výsledné pořadí vyměnili, zvítězil Bélos Perla mahagon a Bonifác ze Soví zahrady si tentokrát bohužel odnesl pouze Výbornou 2. Byla už zde vidět velká únava všech pejsků, kteří byli mimo domov a svůj pelíšek už několik dní a Bonýskovi se už v neděli opravdu běhat nechtělo. Takže o CACIB jsme zakroužili s taťkou Bélosem spolu, tentokrát se více líbil Belísek a já si odnesl další r. CACIB.  Mladé fenky nastoupili opět tři jen se zde vyměnili sestřičky z chovatelské skupiny Lotosový kvet Tibetu.  Tabinka už byla také hodně unavená a neměla už sílu běhat, tak,  jak to umí. S temperamentem a elegancí malé modelky a tak v neděli odcházela z kruhu s oceněním Výborná 3, zvítězila slovenská fenka a na Romaci zbylo místo druhé. V mezitřídě si svůj úspěch zopakovala Perfekt Lady Perla mahagon, která si ale k titulu CAC později přidala i titul CACIB. Kassiopea Perla mahagon ve třídě šampionů zíslala CAC a r. CACIB a také si splnila podmínky pro získání titulu Slovenský Grand Champion. Znovu jsme se přesvědčili, že se Keysinka líbí nejen na českých výstavách a českým rozhodčím, ale i v cizině a zahraničním rozhodčím. Keysi jsi pašanda a my ti moc gratulujeme!!! Ve finále nedělní výstavy se nám představili dva mladí odchovanci z chovatelské stanice Lotosový kvet Tibetu a dva záspupci chovatelské stanice Perla mahagon. Nejkrásnějším tibeťáčkem dne se stal Bélos Perla mahagon a my moc gatulujeme!!!

     Výstava skončila, posbírali jsme svoje saky a paky, vyzvedli si krásné trofeje a vydali se na dalekou cestu k domovu. My tibísci jsme byli tak utahaní, že nám utekla jako voda, než jsme se prochrupli, tak jsme byli v Píšťanech. Ještě jednou jsme zde přespali a v pondělí ráno jsme už s paničkou uháněli domů do svých milovaných pelíšků. Cestou nám ošklivě pršelo, ale to bylo ještě vlastně krásně, protože když jsme dnes ráno vyběhli s Tabi na zahradu, tak nás přivítala docela slušná sněhová nadílka. Takže jsme to naše cestování ukončili v pravý čas.

     Ještě jsem nikdy nebyl na dvoudenní výstavě a tak jsem byl opravdu plný krásných zážitků a dojmů. Výstava se nám moc líbila, krásná hala, dobrá práce organizátorů si jistě  zaslouží pochvalu, počasí nám také celkem přálo a o legraci také nebyla nouze. Také velký dík posíláme do Píšťan Evičce Hájkové, která nám umožnila tento parádní víkend prožít a do Nitry i z ní nás odvezla. 

     Výstavní sezóna letošního roku pro mě a Tabinku defitivně skončila a myslím, že jsme ji zakončili opravdu úspěšně.  A tak s pocitem spokojenosti zahájíme zimní lenošení a budeme se těšit na Vánoce, musím už pomalu přemýšlet, co nadělím Tabince a paničce pod stromeček. Ale stejně se budeme víc těšit na jaro, nejen na teplíčko a sluníčko, ale i na další setkání s kamarády a přáteli u výstavních kruhů.  A tak se přes tu dlouhou zimu, která nás čeká, mějte všichni krásně a na další setkání se těší Kim a Tabinka.

Kompletní výsledky  sobota 20.11.2010 :

Kompletní výsledky neděle 21.11.2010

Mezinárodní výstava psů České Budějovice 10.10.2010 

      Na včerejší neděli připadlo datum přímo magické - 10.10.2010. V Českých Budějovicích se konala poslední letošní velká výstava psů, počasí na vzdory podzimnímu kalendáři bylo přímo ukázkové, u kruhu jsme potkali  mnoho příjemně naladěných lidiček a kamarádů a naše výstavní výsledky se sloučily s čísly obsaženými v tomto kouzelném datu.

     Na výstavy do Českých Budějovic jezdíme moc rádi a i tentrokrát nás Budějky nezklamaly. Sice jsme se ráno museli do jihočeské metropole prodrat hustou mlhou a než vykouklo sluníčko, tak nás trošku mrzly tlapičky, ale po zbytek dne bylo počasí jako vymalované.  Páníčkové opět ocenili velký počet stánků, kde nám mohli koupit nějaké ty dobrůtky a hlavně, kde si mohli pořádně nacpat bříška a my tibísci zase soustu zeleně, kde jsme se mohli proběhnout a vykonat své vyprazdňovací potřeby.

     I když tato výstava uzavírala letošní českou výstavní sezonů, tibísků bylo přihlášeno pouze 20 a dorazilo nás 18. Posuzováním byla pověřena paní Alena Košťálová, která pro nás byla velkou neznámou, protože jsme jí ještě  nikde na výstavě s Tabi nepotkali, ač tibeťáčky hodnotí docela často. Jak bývá zvykem, tak jsme si na proběhnutí v kruhu museli počkat, ale nám to nevadilo. Přijeli se nás podívat dvě milé návštěvy - Bonýsek s tetou Danou a strejdou Pepou a hlavně na Tabinku její dědeček Toníček, s kamarádkou Bumo a jejich páníčky. Takže čekání nám uteklo jako voda.

     Jako první nastoupili do kruhu tři mladí kluci, všichni obrželi Výbornou a titul CAJC dostal Balů Hyrkános. Ve třídě otevřené, kde se prezentovali také tři pánové, už byla paní rozhodčí přísnější a 1x zadala známku VD. Zvítězil Faunus Perla mahagon, se kterým jsme se po mém předvedení ve třídě šampionů, kde jsem byl opět překvapivě sám, utkal o titul CACIB. Fauník měl dneska svůj velký den, nejenže CACIBa dostal on, ale splnul si i podmínky pro přiznání titulu Český šampion. Moc gratulujeme !!! Pro mě sice získáním r. CACIB výstava skončila, ale protože i já jsem si vyplnil sen, byli jsme s paničkou moc spokojeni.  Splnil jsem totiž podmínky pro přiznání titulu Český grand šampion, takže důvod k oslavě jsme měli pořádný. Ale na to nebyl čas, protože už nastupovala do kruhu Tabinka, aby se pokusila získat svůj první CAJC. Měla jednu konkurentku, paní rozhodčí si obě důkladně prohlédla a protože se jí líbily obě dvě, nemohla se rozhodnout, které titul přiřkne. A tak  musela děvčata docela dost dlouho běhat, že se rozhodne podle pohybu. I když Tabinka běhala jako o život, opravdu na její pohyb je radost se dívat, paní rozhodčí nakonec CAJC zadala vyspělejší Delii Duhový kamínek a Tabče Výbornou 2. V mezitřídě si CAC vyběhala Chotan Bedigebu, ve třídě otevřené, kde bylo přihlášeno 5 dam, se nakonec posuzovaly pouze tři. Opět po dlouhém rozhodování v pohybu se vítězkou stala Fantagíro Queen Daisy před Artemis Hyrkános. Šampionka se nám také představila pouze jedna a to Alice Zlatá Ina, které to moc slušelo a zaslouženě si odnesla CAC i CACIB. Do boje o titul nejvyšší tedy nastoupili Balů Hyrkános,který porazil o Junior BOB Deliu Duhový kamínek  Faunus Perla mahagon a Alice Zlatá Ina. Rozhodování to bylo dlouhé a velice napínavé až do konce a nakonec se celkovým vítězem této výstavy stal mladý Balů Hyrkános. Gratulujeme!!!

     Tak bylo dobojováno, tituly rozdány a myslím, že jsme se všichni důstojně rozloučili s letošní českou výstavní sezonou. Ne všichni však už budou odpočívat, mnoho našich kamarádů včetně mě a Tabinky ještě letos vyrazí reprezentovat český chov tibeťáčků do zahraničí. Těm kteří už budou jen odpočívat a užívat si volna přejeme krásný podzim, snesitelnou a krátkou zimu a těšíme se s nimi na jarní setkání u výstavních kruhů. Mějte se všichni moc hezky. Kim a Tabinka

P.S. Všem se omlouváme, ale fotky se nám tentokrát opravdu hodně nepovedly, takže nám je líto, že vám je ani nemůžeme ukázat.

Kompletní výsledky :

 Speciální výstava tibetských španělů Mladá Boleslav 18.9.2010

      Rok se s rokem sešel, čas letí jako o závod i nám tibískům  a tak opět nastal čas pro Speciální výstavu tibetských španělů, která se koná pod záštitou pořadatele a to Klubu chovatelů málopočetných plemen psů na výstavišti v Mladé Boleslavi. Já jsem se této výstavy  zúčastnil již podruhé a pro Tabinku to byla premiéra.  Počasí nám přálo, od rána krásně svítilo sluníčko, u kruhu jsme potkali spoustu přátel a kamarádů, kteří dorazili se svými páníčky a s dobrou náladou.

     Na výstavu bylo přihlášeno 15 tibísků a až na jednu fenečku dorazili všichni. Posuzováním byl pověřen pan Zdeněk Kliment, který byl pro nás velkou neznámou, protože tibeťáčky v podstatě vůbec neposuzuje a můžeme ho vídat v kruzích s velkými plemeny. Docela nás mrzelo, že tak významnou akci, jakou Speciální výstava bezesporu je, nepřijel posuzovat rozhodčí, který tibísky jako plemeno dobře zná, má s jejich posuzováním zkušennosti  a je na ně víceméně specialistou. Ale tady pořadatel bohužel neakceptoval požadavek našeho klubu a rozhodl tak, jak rozhodl. Chci však upozornit všechny čtenáře, že to není nic proti osobě pana rozhodčího, který tibísky posoudil celkem spravedlivě, i když horšími známkami nešetřil a tituly nezadával automaticky v každé třídě.

     Samotné posuzování nezačalo moc slavně, Balů i Uric si ve třídě mladých vysloužili bohužel známku VD a ve třídě otevřené si Alistair na své konto připsal V1 bez titulu. Já a můj polobráška Vesper Perla mahagon jsme se panu rozhodčímu líbili už více a tituly jsme dostali oba dva, Vesper CAC a já r. CAC. Ve třídě mladých děvčat nastoupila Romance Perla mahago spolu s naší Tabinkou. I když se Tabča panu rozhodčímu moc líbila, vítězkou a i nejlepším mladým jedincem plemene se stala vyspělejší Romance, která si tak splnila podmínky pro přiznání titulu Český junior champion. Romi, moooooc gratulujeme!!!! V mezitřídě opět nebyl ke známce V1 zadán titul a ve třídě otevřené byla zadána 2x Výborná a 2x Velmi dobrá. Vítězkou třídy se stala moc hezká Alisha Zlatá Ina.  Ve třídě vítězů se sešly dvě moje polosestry Faenna Perla mahagon a Yantanee Perla mahagon a jelikož si tentokrát Yanťa nechala svůj jindy bohatý kožíšek doma ve skříni, tak zvítězila Faenna, které k získání dalšího CACe posíláme do Kladna velkou gratulaci.  Vítězi speciální výstavy se stali Vesper Perla mahagon a Alisha Zlatá Ina, která se následně stala s titulem BOB i nejhezčím tibískem výstavy. Moc gratulujeme!!!!

     Výstava utekla jako voda a tak jsme mohli ještě odpoledne řádit s Tabčou na zahradě. Vypadá to, že léto je nenávratně v čudu, podzim se hlásí o svá práva a také letošní výstavní sezona se pomalu chýlí ke svému konci. Nás s Tabinkou už čeká pravděpodobně poslední výstava tohoto roku a to Mezinárodní výstava v Českých Budějovicích za tři týdny. V Budějkách tradičně začínáme a letos z důvodu zrušení pražské výstavy i skončíme.

A tak už se na to letošní poslední setkání s kamarády u výstavního kruhu moc těšíme. Všem, kteří jedou příští týden sbírat tituly na výstavu do Brna držíme drápky, aby jich bylo co nejvíce a Bonýskovi, který má před sebou dalekou cestu do zahraničí,  přejeme šťastnou cestu a hodně úspěchů. My zatím s Tabinkou musíme posbírat švestky, okopat záhonky /na to se teší hlavně zahradnice  Tabi/, protože až se jaro zeptá, tak abychom nebyli za lenochy. Mějte se všichni moc hezky. Kim

INTERDOG BOHEMIA Mladá Boleslav 29.8.2010

     Prázdniny už jsou na odchodu, léto se s námi také moc nemazlí, ale protože jsme byli s Tabinkou nejvzornější tibísci u nás doma, panička splnila, co slíbila a my jsme si mohli užívat poslední prázdninový víkend na výstavě v Mladé Boleslavi. A protože i náš nejmladší německý ovčák Pery byl hodný , vzal ho páníček s námi na výlet. V pátek proběhlo velké balení a koupání nás pejsků, které sice moc nemilujeme, ale protože víme, že po koupání příjde velké dobrodrůžo, tak jsme to zvládli v pohodě. No a v sobotu ráno jsme vyrazili na Mezinárodní výstavu Interdog Bohemia do Mladé Boleslavi. Počasí sice nic moc, obloha nám ukazovala snad všechny barvy, které umí vykouzlit, ale v Boleslavi naštěstí po našem příjezdu už nepršelo, ale bylo docela chladno a foukalo do kožíšků. Sobotní výstavní den jsme prožili s přáteli a držením drápků a palečků, aby jejich chlupatí miláčkové dopadli co nejlépe. Večer jsme se do růžova vyspali v našem oblíbeném penzionu a v neděli brzy ráno jsme už čekali u našeho kruhu na tu naší tibísčí bandu a jejich páníčky. A i počasí se docela umoudřilo, oteplilo se a celý den na nás pokukovalo sluníčko.

     Na výstavu bylo přihlášeno 20 tibeťáčků a kromě Artemis Hyrkános se dostavili úplně všichni. Dokonce jsme tu měli i zahraničního kolegu, který k nám zavítal ze sousedního Polska.  Posuzovat nás přijel pan rozhodčí Iuza Beradze, který pochází z Gruzie a kterého už známe  z minulých výstav. Mě posuzoval, když jsem byl ještě mladíček a tak jsem byl zvědavý, jak se mu budu líbit co by dospělák. No ale nepředbíhejme. Nejdříve jsme si museli počkat, až se kruhem projde postupně asi 40 pekinézů, ale vzhledem k tomu, že panu rozhodčímu šlo posuzování pěkně od ruky, nečekali jsme příiš dlouho.

     Přehlídku tibísků zahájil ve třídě dorostu Jett Bohemia Maestro, který si vysloužil VN1, pak do kruhu nastoupili tři kluci ve třídě mladých, kde hlavně Tabinka držela drápky malému Uricovi Perla mahagon. Oni se totiž s Tabinkou narodili ve stejný den a tak dětství prožili v jedné velké tibetí partě. A mačkání tlapiček se vyplatilo, malý Uriášek, jak panička Uricovi říká, si do kapsičky schoval titul CAJC. V mezitřídě se nám ukázal polský pejsek Pukka Sahib  Chatanga, který si vychodil CAC. Ve třídě otevřené o titul soupeřili krásný Alistair Zlatá Ina a Bjorn Ast AN-KI-RO a jako vítěz z kruhu odešel s titulem CAC Alistair. Ve třídě šampionů jsem byl opět sám, mým kolegům se asi líbí doma za pecí, panu rozhodčímu jsem se líbil a tak i já jsem obdržel titul CAC. Mezitím do kruhu nastoupili mí kolegové, kteří zvítězili v ostatních třídách a šli jsme pojovat o titul CACIB. Tento titul mi prozatím na třech předchozích výstavách  vyfoukl můj taťka Bélos a tak jsem si moc přál, abych ho konečně získal do své sbírky. A hurá, panu rozhodčímu jsem se líbil ze všech nejvíc a tak jsem si mohl svého prvního CACIBa schovat do batůžku já. 

     Jenže na oslavy nebyl čas, do kruhu už se chystaly holčiny ve třídě mladých a mezi nimi i naše Tabinka. Měla na velké výstavě svoji premiéru v této třídě a já byl zvědavý, jak v konkurenci dvou starších tibeťand obstojí. Krásně se proběhla v kruhu a  i statické posouzení jí nedělalo problémy, ale po dlouhém rozmýšlení pana rozhodčího  se vítězkou s titulem CAJC stala moc hezká Cassandra Duhový kamínek a naše Tabinka obsadila místo druhé. Na třetí stupínek se postavila Britany Hyrkános. Cassandra se později stala také nejhezčím mladým tibískem, když porazila mladého Urica.  V mezitřídě jsme viděli dvě fenky a s titulem domů odešla Chotan Bedigebu. Ve třídě otevřené byla konkurence daleko větší, ukázalo se nám 5 tibísčích slečen a jako nejkrásnější byla zvolena Faenna Perla mahagon. Ve třídě šampionů byla také sama moje setřička Kassiopea a i když na sobě měla letní kožíšek, tak jí to stále moc sluší a líbila se i panu rozhodčímu a vyběhala si CAC a CACIB. A měli jsme tu finále, zvolení nejkrásnějšího tibeťáčka dnešní výstavy. Do finále nastoupila mladá Cassandra Duhový kamínek, Kassiopea a já.  I když jsem se hodně snažil, vítězkou se stala moje sestřička Keysinka a já jí k titulu BOB moc gratuluji a také ke splněnému titulu Český Grand Champion jí posílám velkou pusinu.

     A zazvonil zvonec a výstavy byl konec. Všechno jednou skončí, bohužel  i tento super víkend, který jsme prožili mezi přáteli a kamarády ve skvělé atmosféře. Měli jsme  také  velkou radost ze setkání s Bonýskem, jeho berňáčky Cedrikem a Ketynkou a jejich skvělými páničky. Jenže čas letěl a nás čekala dlouhá cesta domů a tak jsme se pěkně rozloučili a uháněli k domovu. A jelikož čas letí i doma, tak než se nadějeme, setkáme se v Boleslavi za tři týdny na Speciální výstavě tibetských španělů s našimi kamarády zase.  A my  se s Tabinkou na tu naši tibetskou společnost opět budeme těšit.  Všem školáčkům  a studentům přejeme krásný začátek školního roku a všem kamarádům krásné dny. Kim a Tabinka

Kompletní výsledky : 

 Krajská výstava psů Karlovy Vary 21.8.2010

     Rok se s rokem sešel, pomalu nám končí prázdniny, meteorologové předpovídají poslední krásně teplý víkend tohoto léta a i když naše Vendulka slaví dnes své páté narozeniny, nedá se nic dělat, my jedeme s Tabinkou na výstavu. Protože, i když je to "jen" Krajská výstava, v Karlových Varech prostě nemůžeme chybět.

    Dnes jsme si mohli mimořádně přispat, protože do Varů to máme půlhodinku cesty, ale my jsme byli s Tabi tak natěšení, že jsme páníčky stejně vytáhli z postele při rozednění. Však aby ne, venku se chystalo sluníčko na modrou oblohu a vidina dne stráveného ve společnosti psích kámošů nám nedalala dospat. A že jsme tentokrát budeme mít v kruhu kolegy opravdu netradiční, to nám panička prozdradila až na místě.  Pořadatelé výstavy měli  zřejmě dojem, že všichni španělé jsou lovečtí psi a tak  jsme my tibetští španělé byli zařazeni do kruhu spolu s výhradně loveckými plemeny. Musím říct, že jsme si s Tabinkou připadali mezi těmi všemi ohaři, honiči, setry, labradorskými a jinými  retrívry, hovawarty, křepeláky, bloodhoundy a jinými ,  skoro jako exoti. Ještě, že tam byli prťaví jezevčíci, jinak by jsme byli i absolutně nejmenším plemenem.  Však i pan rozhodčí Ing. Jaromír Dostál, který v našem kruhu posuzoval, je známým specialistou na lovecká plemena. No a tak panička, která si pro jistotu zvolila oblečení v barvách mysliveckých stejnokrojů, měla trošku obavy, jak to celé dopadne. Ale to by doma nesměla mít tibeťáčky, na nás si přeci jen tak někdo nepříjde. Horší než ta spousta velkých psů kolem nás, bylo docela úmorné vedro, které na výstavišti, kde se vystavuje na asfaltové ploše, panovalo  a tradičně dlouhá doba čekání na posouzení. Ale ve Varech je vždy na co koukat, například na závody agillity, kde jsme se potkali s Yunosem Perla mahagon, který si byl  zaběhat mezi překážkami, tak jako v loňském roce. A taky se za námi přijel podívat malý vnouček Lukášek a hned nám bylo při čekání  veseleji.

     Celkem bylo na výstavu přihlášeno necelých 400 psů. ale tibísci jsme byli jen my dva s Tabinkou. Tabince bylo začátkem srpna devět měsíců a tak měla dnes svoji premiéru ve třídě mladých a myslím, že se jí zdařiřila na jedničku. Pěkně se proběhla v kruhu, zapózovala panu rozhodčímu na zemi a pak i na stolku a i přes to, že se mu moc nelíbil její trošku volnější předkus, zadal Tabince známku Výborná 1., Vítěz třídy mladých. Já jsem nastupoval ještě před Tabinkou a musím říct, že ten rozpálený asfalt mě docela dost pálil do tlapiček. Ale jsem statečný a tak pěkně jedno kolečko, jednou rovně tam, jednou zpět, hezký výstavní postoj, pěkně ukázat zuby a mám to za sebou. Z pana rozhodčího jsme měli zbytečné obavy, byl velice příjemný, mě řekl, že jsem velikej fešák s krásnou srstí /oooo kdyby mě tak viděl před měsícem, než jsem začal línat, to by teprve viděl, jakej umím bejt huňatec/ a s krásným předkusem  a obdaroval mě známkou Výborný 1., Vítěz třídy a Krajský vítěz.  A protože tento titul pan rozhodčí nezadával jen tak někomu, moc si toho vážím.

     Posuzování v kruhu pro nás skončilo, ale protože jsme  byli s Tabinkou oba Vítězové tříd, šli jsme se ještě ukázat pejskařské i široké veřejnosti do závěrečných soutěží.  A bylo na co se koukat. Pořadatelé výstavy požádali o moderování závěreček pana rozhodčího Karla Hořáka, který s výřečností sobě vlastní a nenapodobitelnou skvěle bavil publikum po zbytek odpoledne.  Úžasná byla soutěž  Dítě a pes, kde zvítězili všechny zúčastněné dětičky a odnesli si krásné ceny. Byli jsme mile i nemile /fakt obrovská konkurence/ překvapeni velikou účastí v soutěžích jednotlivých tříd. Bylo vidět, že se vystavovatelům na výstavě líbilo, když je ani úmorné vedro neodradilo od čekání na závěrečné defilé.  Tabinka se tak jako malá bílá vločka téměř ztratila  v té  směsici všech mladých jedinců ze zorného pole pana rozhodčího  a  Krajských vítězů psů nastoupilo tolik, že jsem byl rád, že mi nikdo nepošlapal kožíšek a že mě pan rozhodčí také nevybral do úžšího výběru mi vůbec nevadilo. Byl jsem rád, že jsem z toho mumraje pryč, i když jsem to  na sobě hrdě  nedal vůbec znát. A tak jsme si ještě s Tabinkou vyzvedli medajle, já jsem v závěrečném kruhu dostal pěkný pohár, sbalili jsme výstavní saky a paky a pospíchali za další zábavou, která nás ještě dneska čekala. Byli jsme ještě pozváni na narozeninovou oslavu u našeho vnoučka, který ve Varech bydlí a tak jsme se ještě vyblbli u nich na zahradě.

      Měli jsme tentokrát náročný, ale moc krásný den. Jen nám trošku chyběla ta naše tibetí parta a paničce zase ty její tibískovské paničky na pokec. Ale co, týden uteče jako voda a příští víkend se se všemi sejdeme v Mladé Boleslavi na Mezinárodní výstavě. A protože prý musíme pořádně ukončit prázdiny, tak nám panička slíbila, že pojedeme na dva dny. Tak sekáme s Tabčou latinu, aby si to nerozmyslela, protože my výlety milujeme. A taky nám slíbila, že zase vyrazíme na houby, protože nejenže rostou, ale v lese je tak krásně a tak božsky to tam voní. Takže kamarádi, vyžeňte své páníčky do přírody a za týden v Bolce, nezapomeňte. Váš Kim.

Národní výstava psů Mladá Boleslav 18.7.2010

     Prázniny jsou v plném proudu a tropická vedra nás chlupáče zahánějí do milosrdného stínu a my svoje hrátky přesouváme na brzké ranní nebo pozdní večerní hodiny. A tak jsme se s vidinou vysokých teplot a žhavého slunce nad hlavou vypravili v neděli brzy ráno na Českou národní výstavu do Mladé Boleslavi. Ale paní příroda byla k nám pejskům milosrdná a připravila pro nás docela chladný, deštivý a větrný den. Nám hafanům to náramně vyhovovalo, ale většina našich lehce letně oděnných páníčků celé dopoledne drkotala zuby. Jo, jo, když nemají kožíšek, mají si vzít sebou raději něco teplého na sebe.

     Pro nás tibísky byl připraven prostorný, zastřešený venkovní kruh a my byli rádi, že se nemusíme dusit v hale. Myslím, že to ocenilo všech mých dalších 17 kamarádů a také pan rozhodčí Josef Němec, který tibeťáčky příjemně, korektně a s úsměvem na tváři posuzoval. Tady musím panu Němcovi sklonit poklonu. I když nedávno oslavil své 80 narozeniny, jeho vitalitu a optimismus by mu mohl závidět kdejaký mladík. Opravdu klobouk dolů.

     Na posuzování jsme tentokrát čekali opravdu jen chvilku, někteří kolegové a kolegyně málem ani nestihli dorazit a hodinku po zahájení výstavy už nastupoval do kruhu první tibísek Jett Bohemia Maestro, který si ze třídy dorostu odnesl známku Velmi nadějný, za ním už přiběhli mladíci Balů Hyrkános a nám dosud neznámý importovaný pejsek Rosanley Marko, který vyhrál a odnesl si CAJC. V mezitřídě se odmítl nechat posoudit Hurvínek Queen Daisy a tak odešel neposouzen a jeho třídní kolega a Tabinčin polobráška Orin Perla mahagon si domů do Píšťan odvezl CAC, Národního vítěze a následně i BOB. Moooc gratulujeme!!! Ve třídě otevřené se podařilo zvítězit Alistairovi Zlatá Ina a třídu šampionů jsem reprezentoval pouze já a ziskem V1 a CAC jsem splnil podmínky pro přiznání titulu Klubový šampion. Panička měla velikou radost, ale to netušila, co ji dnes ještě čeká.

     Přehlídku tibísčích slečen a dam nastartovala naše Tabinka, aby ve třídě dorostu porazila Deliu Duhový kamínek, její polosestra Cassandra Duhový kamínek spravila jejich paničce náladu ziskem CAJC a následně i titulem Junior BOB. Z mezitřídy odešla jasně vítězně Artemis Hyrkános a ze třídy otevřené moje polosestra Faenna Perla mahagon, která se stala i Národní vítězkou. Posuzování tibísků zakončila ve třídě vítězů moje sestřička Kassiopea, která dopadla úplně stejně jako já.

     Posuzování tibísků v kruhu sice skončilo, ale po obědě  začali Závěrečné soutěže, kde jsme měli my tibeťáčci hned tři želízka v ohni.  Jako první se předvedl divákům Tabinčin tatínek Allister Bohemian By Birth, aby v JuniorHandlingu za krásné provedení figur a skvělou souhru se svou handlerkou Šárkou Hájkovou vystoupal na 2. příčku na stupních vítězů.

     Po soutěžích o nejhezčí pár, chovatelskou stanici a nejkrásnějšího veterána šla hájit barvy tibísčí omladiny naše Tabinka, aby se pokusila získat titul Nejkrásnější dorost výstavy. Do slavnostního  kruhu nastoupil početný zástup zástupců dorostu, který obřími plemeny začínal  a malým bišonkem  končil. My jsme s páníčkem drželi Tabince všechny palečky a drápky, aby se v té směsici plemen neztratila, ale naše Tabi, přestože byla ze všech úplně ta nejmenší,  si zvesela vykračovala na konci toho hada a my jen tiše a se zatajeným dechem sledovali, jak jí pomalu ubývají vyřazení soupeři, až nakonec v kruhu zůstala ve trojici spolu s bulmastifem a německým pinčem.  Tak teď nám bylo jasné, že nad těmito psími velikány nemůže zvítězit, ale paní rozhodčí Jaroslava Ovesná rozhodla jinak. Na stupínek třetí poslala bulmastifa, na příčku druhou německého pinče/až s odstupem času jsme se dozvěděli, že tento roční psík byl v kruhu omylem, patřil až do skupiny mladých/ a teď už jsme nedýchali vůbec,  na stupínek nejvyšší vystoupala naše maličká Tabinka a stala se tak Nejkrásnějším dorostem nedělního výstavního dne. Radost moje, paničky, páníčka a naší chovatelky Evičky byla obrovská a já Tabince moc děkuju, že naší početnou rodinu tak krásně reprezentovala a moc jí gratuluju.

     Když jsme se vzpamatovali z té slávy, tak už jsme rychle drželi palečky Orinkovi, který zastupoval v závěrečkách dospěláky. Konkurence byla obrovská a nakonec Orinek skončil jak 6.BIG 9. FCI skupiny.No řekněte sami, není to úžasný výsledek našich tibísků na této výstavě?Já myslím, že určitě ano.  

     Výstava skončila, pobalili jsme svoje saky a paky, rozloučili jsme se s přáteli a příbuznými a měli jsme moc krásný pocit z krásně a úspěšně prožitého dne. Tabinka byla tak strašně chudinka unavená, že spala snad dřív než vlezla do auta a já jsem za ní nezůstal dlouho pozadu. A tak jsme se pěkně prochrupali cestou až domů, kde na nás čekaly misky plné dobrého papáníčka, ještě jsme skočili na zahradu poreferovat ovčounům, jak jsme se měli a zalezli k paničce pěkně do peřin.

     Jelikož jsou prázdniny, tak budeme také prázdninovat, i když letos nikam nejedeme, ale na zahrádce celý den s paničkou bude taky dobře a určo nás vezme někam na výlet. A pak už se zas budeme těšit na srpnovou Mezinárodní výstavu, která se bude konat opět v Mladé Boleslavi a tam se nám opravdu moc líbí, protože pro pejsky je to tam děsně prima. Přejeme  s Tabinkou všem krásné léto, kdo má rád vodu, ať se běží čvachtat a kdo ne, třeba jako já,  tak ať si jen tak lenoší, protože lenošení já mám taky hrozně rád. Kim

Kompletní výsledky : 

Národní výstava psů Klatovy 5. - 6. 6. 2010

      Pro tentokráte nepustím Kima ke klávesnici počítače a dovolím si pár postřehů z Klatovské výstavy popsat osobně. Jak už naznačuje úvodní fotka, tak Národní výstava psů v Klatovech v nás vyvolává pocity hodně rozpolcené.

     Na výstavu jsme tentokráte kromě tibísků přihlásili do třídy dorostu i mladého německého ovčáka Pira z Arnultovic. Sobotní Sokolský stadion v Klatovech nás přivítal modrou oblohou, sluncem, ale také promáčenou travnatou plochou, která do odpoledne neměla ani v tom vedru šanci vyschnout.  Německé ovčáky spolu s několika loveckými plemeny posuzoval pan Iuza Beradze, kterého už v známe z posuzováních našich tibísků.Ve třídě dorostu byli přihlášeni 4 pejsci, kteří se v malinkém kruhu ani neměli šanci se pořádně prezentovat v pohybu. Proto jsme udělali pouze dvě kolečka v kruhu, pak nás pan rozhodčí nechal postavit psi do postoje všechny v řadě v pořadí podle katalogových čísel a od stolku začal diktovat zapisovatelce posudky. Po ukončení diktování nám od stolku jen oznámil, že můžeme odejít. S udivenými pohledy si všichni převzali desky s posudky a mimo kruh jsme zjistili, že všichni pejsci obdrželi známku Velmi nadějný bez určení pořadí. Po našem dotazu na pana rozhodčího nám bylo odpovězeno, že u třídy dorostu se pořadí nezadává. Opravdu podivná odpověď už jen proto, že na této výstavě byla vypsána i soutěž o nejlepší dorost v Závěrečných soutěžích. Nevím, jak pan rozhodčí rozhodoval u ostatních dorostů u jiných plemen, které posuzoval, ale za německé ovčáky se nikdo z dorostenců závěreček zúčastnit nemohl. 

     V neděli jsme si přivstali, abychom byli na výstavišti brzy. Podařilo se nám pěkně zaparkovat a hned jsme si našli krásné místečko u vyznačeného kruhu na zimním stadionu. Byli jsme rádi, že budeme celý den pěkně v chládku, protože venku pražilo slunce a po dlouhých týdnech dešťů bylo opravdu nádherně.  Spokojeni jsme byli jen chvilku, než jsme zjistili, že označení kruhů neplatí a začalo hromadné stěhování výstavních klecí, psů a reptajích vystavovatelů napříč celým zimním stadionem.  Po přestěhování a zabydlení se u toho správného kruhu jsme si oddechli a mysleli si naivně, že je konec zmatkům a doufali jsme, že i když je před námi nějakých 60 pejsků, tak přijdeme brzy na řadu. Nominovaná ruská paní rozhodčí Tatiana Tyagunova-Deres pojala posuzování velmi velmi zodpovědně a posouzení jediného psa v kruhu jí zabralo i více než deset minut.Většinu psů ještě několikrát přeměřovala a než dokázala rozhodnout mezi dvěma jedinci o vítězi, trvalo celou věčnost. S povzdechme jsem si vzpomněla na nedávnou evropskou výstavu v Bratislavě, kdy jsme čekali na posouzení 91 pejsků a přesto jsme i my byli ve 13 hodin vystaveni.  Kolem druhé hodiny odpolední, kdy paní rozhodčí ještě zbývala posoudít víc jak polovina pudlů, nám bylo jasné, že v Klatovech budeme do večera a také závěrečky budou zahájeny o několik hodin později. Po poradě s paní vystavovatelkou ruských toy, která čekala s námi, jsme zašli požádat do výstavní kanceláře o přidělení jiného rozhodčího neboť všichni rozhodčí už tou dobou měli posuzování ukončené. Tady bych chtěla moc poděkovat řediteli výstavy panu Karbanovi a jeho týmu za ochotu a bleskové vyřešení problému. Během deseti minut jsme dostali jiného rozhodčího, jiný kruh,  překladatelku i zapisovatelku. Velký dík patří i panu rozhodčímu Miodragu Vreteničičovi z Montenegra, který byl velmi ochotný a ruské toy a naše tibeťáčky opravdu profesionálně a spravedlivě bez průtahů  posoudil. Dnes se nebudu rozepisovat o jednotlivých třídách a vítězích, kompletní výsledky najdete o něco níže. Jen pošlu velkou gratulaci  Faunusovi Perla mahagon k získání Národního vítěze a BOBa, Bonifácovi ze Soví zahrady ke splnění Českého Grandšampióna a Alici Zlatá Ina  ke splnění Klubového šampiónátu. A jsem moc ráda, že patřím do party nadšenců, kteří milují tibetské španěly a kteří se dokážou domluvit a v tak docela vypjaté sitaci jako byla včera drželi při sobě a nikdo neprotestoval s přidělením nového rozhodčího a všichni nastoupili do kruhu včas, aniž bychom k  tomu potřebovali vyvolávače startovních čísel v podobě vedoucího kruhu. Po skončení posuzování jsme se ještě s přáteli došli najíst, v klidu došlo na kafíčko a když jsme v 16 hodin opouštěli zimní stadion, tak ruská paní rozhodčí stále zdaleka neskončila s posuzováním pudlů, i když v hale již bylo všechno nachystáno k závěrečkám a již o hodinu bylo zpožděno jejich zahájení. Kdy začali si ani netroufám domýšlet. Jen doufám, že si pořadatelé výstavy budou tuto situaci pamatovat a zmíněné paní rozhodčí příště přidělí k posuzování maximálně 20 psů na jeden den. A i to si myslím, že možná nestihne.

     Jinak musím říct, že klatovská výstava byla moc pěkná, krásné počasí, spoustu příjemně naladěných lidiček, jinak svělá organizace a všichni, kteří přijeli oblečení nebo ozdobili své pejsky doplňky v barvě pink,  dostali od pořadatele krásné vodítko.  Budeme se určitě těšit na další ročník Národní výstavy v Klatovech a držet palce pořadatelům, aby měli šťastnou ruku ve výběru rozhodčích.

    Naši tibísci teď budou odpočívat a na příští výstavu se vydáme do Mladé Boleslavi. Mějte se všichni moc hezky, všem, kteří se chystají do světa na výstavy držíme palečky a brzy nashledanou u výstavního kruhu. Ivana

Kompletní výsledky :     

Klubová výstava tibetských španělů Lysá nad Labem 29.5.2010 

     I když nám končí krásný měsíc květen, tak naše letošní výstavní putování ještě zdaleka není u konce. Přece jsme si nemohli nechat ujít Klubovou výstavu tibetských španělů. Za prvé na Klubovce jsme ještě nebyli a za druhé , v Lysé nad Labem jsme také ještě nebyli. A tak jsme se plni očekávání nových zážitků vydali brzičko ráno na docela dlouhou cestu. Sice nás zpočátku potrápila hustá mlha, ale v Lysé už svítilo a hřálo sluníčko . Výstaviště jsme po chvilce bloudění našli, dokonce se nám podařilo i krásně zaparkovat a protože jsme dorazili včas, tak jsme si našli i bezva místečko u kruhu.

     V Lysé n. Labem se konala Krajská výstava psů a tradičně se zde zároveň pořádaly Klubové a Speciální výstavy mnoha plemen. V našem kruhu měli svou klubovku  ještě naháči a čivavy. Posuzováním byl pověřen pan Andráš Polgár, který se svého úkolu zhostil velmi profesionálně a který, alespoň na mě, působil velmi příjemně.  Moc se nám také líbila výzdoba, kterou vytvořili členové výboru našeho klubu. Stoleček s krásnými poháry pro vítěze byl olemován barevbou paletou vlaječek s tibetskými motivy a  stejně tak byla vyzdobena i část olemování kruhu.  Opravdu to bylo moc hezké a každému muselo být jasné, že u nás mají tibeťáčky v úctě.  Takže moc děkujeme.

     Jelikož je Klubová výstava považována za jednu z nejprestižnějších výstav, bylo přihlášeno a dokonce se i dostavilo krásných 24 pejsků a feneček. V letošním roce to byla  zatím nejobsazenější výstava. Takže pan rozhodčí měl opravdu spoustu práce, aby všechny účastníky posoudil a  vybral ty nej nej, kteří si odnesli opravdu nádherné poháry, které vítězům věnoval Klub chovatelů tibetských španělů.

     Přehlídku tibísčích kluků zahájili dva dorostenci, kteří zde měli svou výstavní premiéru. Oba se moc pěkně prezentovali a oba si odnesli známku Velmi nadějný a svůj první vítězný pohár si odnesl Balů Hyrkános. V mezitřídě se proběhli také dva hoši, zvítězil Orin Perla mahagon a škoda, že se mladému Ettienovi Zlatý KLondike nechtělo ani trošku chodit, protože je to moc hezký kluk a určitě by si zasloužil víc, než VD. Já jsem byl jedním ze tří  členů ve třídě otevřené a tentokrát jsem nechal mojí paničku stát pěkně za páskou kruhu a šel si zasoutěžit spolu se Šárkou Hájkovou. Už jsme si to letos slibovali několikrát, ale nikdy nám to nevyšlo, protože Šárka nejenže vystavuje Orinka, ale musí ještě stíhat soutěžit v JuniorHandllingu, kde je opravdu velmi úspěšná.  Tak jsem byl rád, že se zase můžeme spolu proběhnout. Pan rozhodčí nás opravdu přísným okem prohlédnul na stolku a pak po docela dlouhé prezentaci v pohybu rozhodnul. Svého již čtvrtého CACe si odnesu já a mám tím splněny i podmínky pro přiznání titulu Český šampión. Hurááá!!! K titulu jsem ještě  dostal od předsedy klubu krásný pohár, potom jsme se Šárkou zapózovali fotografům a už jsem mohl upalovat za paničkou, která  mě moc moc pochválila a opusinkovala. Pusinka a pohlazení od paničky je stejně ta nejhezčí odměna. Třídu vítězů vyhrál taťka Bélos, který se následně stal Nejlepšímdospělým psem, protože se nám ho s Orinkem opět nepodařilo porazit, ale Belísek má své vítězství opravdu zasloužené. Už dlouho jsem neviděl na výstavě žádného tibeťáka veterána a tak jsem byl rád, že jsem měl tu čest vidět v kruhu mého dnes již desetiletého dědečka Rangpo Modrá písnička. Opravdu mu to moc slušelo a zaslouženě se stal Nejlepším veteránem a jak sem se dozvěděl později, byl velmi úspěšný i v Závěrečných soutěžích. Teda dědo,  jsi fakt kabrňák!!! Dneska jsem byl hodně zvědavý, jak se povede naší Tabince, jestli se jí podaří obhájit své první místo, které získala na litoměřické výstavě, ale tentokrát se panu rozhodčímu více líbila Cassandra Duhový kamínek a my jí ke krásnému poháru gratulujeme. Ve třídě mladých se děvčatům příliš nedařilo a obě odešly se známkou Velmi dobrá. Třikrát Výborná a jednou Velmi dobrá byly zadány děvčatům v mezitřídě i ve třídě otevřené. Ve třídě šampiónek získala moje sestřička Kassiopea V1 a CaCe a následně si odnesla i titul Nejlepší dospělá fena. Nejhezčí Veteránkou, BOB Veteránem a  3. BIS Veteránkou  se stala stále krásná Sagarmatha Modrá písnička, která minulý týden oslavila také desetileté narozeniny. Dodatečně přejeme hodně zdravíčka do dalších let.  No a máme tu závěr výstavního klání a vyhlášení absolutního vítěze a nejhezčího jedince plemene. Ten největší a nejkrásnější pohár a titul BOB si do své sbírky odveze domů Bélos Perla mahagon, který si i splnil podmínky pro přiznání titulu Český Grand šampión.

     Nevím jak ostatní, ale my jsme z Lysé odjížděli moc spokojení. Nejen dosaženými výsledky, ale i tím, že jsme mohli prožít příjemné chvíle ve společnosti milých a na stejnou tibetskou notu naladěných lidiček a pejsků. Ještě jednou díky za vzorně přichystanou výstavu a taky velký díky Šárce, která se o mě v kruhu tak vzorně starala.

     Máme za sebou několik Mezinárodních, jednu Evropskou a jednu Klubovou výstavu a tak se příští víkend vypravíme pro změnu na výstavu Národní a to do Klatov.  Bude to docela náročný víkend, protože v sobotu se bude vystavovat náš německý ovčák Piro z Arnultovic a v neděli my tibísci.  Tak už se moc těšíme, hlavně aby vyšlo počasí, zejména v sobotu bychom potřebovali, aby na Atlletickém stadionu nepršelo.  Přeji všem krásný týden bez mráčků a zase někdy a někde jinde naviděnou. Kim

Kompletní výsledky :

Nord Bohemia Canis Litoměřice 23.5.2010

     Tak nám týden utekl jako voda a byla tu zas neděle a to znamená, že jedeme na výstavu. Předpověď počasí hlásila sluníčko a teplíčko, za což jsme byli moc rádi, protože zimy a deště jsme si v Bratislavě užili habauk.  A tak jsme ráno před rozedněním naskákali do autíčka a vyrazili směrem k našemu rodišti na Mezinárodní výstavu do Litoměřic.  Litoměřická výstava se nám moc líbí, koná se v příjemném prostředí výstaviště Zahrada Čech, kde je spoustu zeleně, krásných zákoutí s jezírky a fontánami a jako loni na nás čekala ta najkrásnější hala, kterou můžete na výstavišti najít. Na výstavišti už na nás pokukovalo sluníčko, sice sem tam mráček, ale počasí úplně ideální na cestování.  A hlavně jsme se těšili na milé setkání s našimi kamarády a přáteli, s kterými jsme strávili opravdu hezký den.

     Tentokrát  bylo přihlášenou pouze 9 tibeťáčků, kdeže jsou ty loňské výstavy, kdy se nás sjelo i přes třicet. Hlavně, že všichni v pořádku dorazili a s dobrou náladou si počkali na samotné posuzování. Této úlohy se přijel zhostit pan rozhodčí Miroslaw Redlicki z Polska.  Já Vám nevím, ale v Litoměřicích na výstavě se mi prostě nedaří a začínám mít pocit, že se nelíbím ani rozhodčím z Polska. Zatím jsme na všech výstavách odcházel z kruhu s oceněním výborný s titulem nebo bez titulu a jediné ocenění VD jsem dostal v Litoměřicích v loňském roce  od polské paní rozhodčí a letos jsem dopadl úplně stejně.  Tak jsem z toho trošku rozpačitý, ale radost mi udělala naše malá Tabinka, která si poprvé ve třídě dorostu vyběhala Velmi nadějnou 1. a porazila tím fenečku, který byla o dva měsíce starší.  Velmi dobrá ještě padla ve třídě otevřené u fen, kterou si odnesla Catalina Honzíkova cesta. Třída otevřená se holt panu rozhodčímu nelíbila, ale co s tím naděláme. Ostatní tibískům se už víceméně dařilo. Úplně nejvíc se zadařilo mojí sestřičke Keysince, která si splnila podmínky pro udělení titulu  Český šampión a taky se jí podařilo porazit našeho neporazitelného taťku Bélose a vyfouknout mu BOBa. Keysi moc moc gratulujeme!!!

     Na výstavu se přijela podívat i malá Britany Hyrkános, přijela okouknout, jak to na takové výstavě chodí, protože se příští týden chystá na svoji velkou premiéru na Klubové výstavě v Lysé nad Labem. A taky nám přišel fandit Bonifác ze Soví zahrady se svými Černými barony. Bonýsek se dnes na rozdíl od berňáčků nevystavoval, ale měli jsme radost, že za námi do haly i s páníčky všichni aspoň na chvilku zavítali. Vždyť výstavy nejsou jen o sbírání titulů nebo řešení případných neúspěchů, ale pro nás jsou i místem pro chvíle strávené s milými lidmi a jejich miláčky. A je nám líto vystavovatelů, kteří se při honbě za získáním titulů svých čtyřnohých kamarádů /teda pokud je ještě za kamarády vůbec považují a nemají je jen na zvyšování svého sobeckého seběvědomí/, dokáží někdy chovat až nelidsky. Bohužel i takové případy se stávají a jsem rád, že se s tímto jevem nesetkáváme u kruhů s tibeťáčky.

     Na závěr chceme i s Tabinkou poděkovat pořadatelům za krásnou výstavu, na kterou se určitě vrátíme i v příštím roce, kdy se zde budou konat výstavy hned dvě. V sobotu Národní a v neděli Mezinárodní, možná je to i obráceně, ale to je fuk, stejně se  budeme do Litoměřic těšit. Jo a tentokrát jsme měli sebou i páníčka, který udělal pár fotek, tak se na ně jukněte. A příští sobotu se uvidíme na Speiální výstavě tibetských španělů v Lysé nad Labem a jsem fakt zvědavý, kolik se nás tam sejde. Tak kluci a holky,koukejte dorazit a  za týden naviděnou. Kim

Kompletní výsledky :

SPRINGDUODANUBE

 Central-East European Dog Show Bratislava

16.5.2010

                  

     Tak máme za sebou další výstavní víkend, který byl tentokrát mimořádně náročný. V sobotu 15.5.2010 jsme jeli s Tabinkou psychicky podpořit našeho německého ovčáka Peryho na jeho výstavní premiéru na Speciální výstavu německých ovčáků do Ostrova, kousek za Karlovy Vary.  Pery se německému panu rozhodčímu moc líbil a z výsledné Velmi nadějný 3 jsme měli velkou radost. Po statickém posouzení byl postaven na druhé místo, ale protože  že má málo natrénované běhání v kruhu a i  tím, že jeho soupeři byli o hodně starší než on, tak  se posunul na místo třetí. Pro nás bylo důležité, že se líbil a poslední také neskončil. No ale řeknu Vám, že to běhání ovčáků je pěkně náročné, jsem rád, že jsem tibeťák a nic takového mi nehrozí!!! Kompletní výsledky z výstavy nemáme, protože jsme museli odjet před ukončením výstavy, abychom se nachystali na dlouhou cestu do Bratislavy, ale pár fotek  najdete v Peryho fotogalerii.

     Po návratu ze sobotní výstavy mě nechala panička trošku schrupnout, pak mi udělala lázeň, pěkně mě vyfénovala, dostali jsme s Tabinkou pořádnou večeři a večer jsme odjeli do Karlových Varů, kde jsme se přestěhovali z našeho auta do auta našich kamarádů Lidušky a Liborka, kteří chovají šiperky a německé ovčáky ve své chovatelské stanici Schipperke-animo. No a v noci jsme ve složení já, Tabinka, šiperka Gábinka, německý ovčák Wagar, moje panička a Liduška s Liborkem vyrazili směr Bratislava, kde jsem byli přihlášení na Central-East European Dog Showw, neboli Středo-východoevropskou výstavu psů. Už sám název ve mně vyvolával respet.

     Jestliže jsem si trošku stěžoval, že na MVP v Praze bylo ošklivě, tak to jsem hodně přestřelil, protože to, co nás čekalo v Bratislavě, jsme si nedovedli představit ani v nejčernějších snech. Cesta po dálnici v noci nám pěkně ubíhala až do Brna, kde se začalo počasí kazit, foukat silný vítr a pršet. Bratislava nás přivítala už vichrem, ledovým deštěm a teplotou kolem 4°C. Úplně  malinko jsme také zabloudili a tak jsme docela neplánované na krátkou dobu navštívili i sousední Rakousko, ale nakonec jsme výstaviště Incheba našli a zdárně zaparkovali před vstupní halou. Jen jsme hlídali, aby kolem nebyl žádný strom, protože kolem každého se válelo spoustu polámaných větví a haldy spadaného listí. Fofrem jsme se vyvenčili, ale stejně jsme byli s Tabinkou jako dva malí vodníci, kteří byli rádi, že je má panička na vodítku, protože by také mohli v té vichřici odletět. Našli jsme náš kruh, kde už na nás čekala naše chovatelka Evička a její tibísci, kteří se zde vystavovali už v sobotu. Měli jsme spoustu času, abychom uschnuli, protože před nám i se posuzovalo 91 pejsků!!!  Paničky si tak  stačili pořádně poklábosit, protože  na téma tibísci a zážitky s nimi se prý dá klábosit do nekonečna.

    Na výstavu nás přijel posoudit až z docela vzdáleného Rumunska pan rozhodčí Stefanescu Cristian.  Posuzoval v příjemné atmosféře vlídných úsměvů, ale pohled na výsledkovou tabuli před kruhem moc úsměvný nebyl. U plemen posuzovaných před námi se to hemžílo VD a D oceněním a sem tam na nás vykouknul i nějaký ten titul. Takže jsme opět byli hodně napnutí, jak dopadne posuzování nás tibeťáčků. Bylo nás přihlášeno celkem 9. Tento malý počet nás hodně překvapil, když si vezmeme v úvahu o jak prestižní výstavu šlo. No co no, nepřijeli, neodjeli  a tak nás také bylo posouzeno jen 9. Panu rozhodčímu šlo posuzování docela od ruky, takže jsme nečekali tak dlouho, jak jsme se obávali.

     Vystavování tibeťáčků zahájil malý dorosteneček Uric Perla mahagon a za svůj výkon obdržel VN, za ním si šel do kruhu pro svůj verdikt Orin Perla mahagon v mezitřídě a vyběhal si krásnou V1 a CAC. To už jsme stál na startovní čáře já, pan rozhodčí mě nechla projít kruh, potom rovně tam a zpět a šupky na stolek, kde mě podrobně prohlédl a my jsme byli s paničkou napnutí jak kšandy,pro jakou stužku sáhne pan rozhodčí do krabičky. Hurááááá, modrá stužka a k tomu jednička a CAC. Třídu šampiónů vyhrál s přehledem můj taťka Bélos nad polským psíkem a tak jsme šli soupeřit o titul CACIB. Už potřetí za sebou ve stejném složení . Orinek, já a Bélos a potřetí se stejným výsledkem, CACIB a k tomu Central-East-European winner  má Bélos, rez. CACIB jsem obdržel já.  Posuzování tibetího něžného pohlaví tentokrát nezahajovala naše Tabinka, která se zde nevystavovala, i když s námi na výstavě byla. Musel jsme jí vzít sebou, protože tahle naše malá, dnes už dorostenka by byla bez nás doma moc smutná a tak si jen tak vyjela na výlet. Panička sice měla docela obavy, jak tu dlouho cestu zvládne, ale Tabinka je úžasně hodná cestovatelka, sedne do auta, lehne a celou cestu spinká. Někdy mě s tím rozčiluje, protože si se mnou nechce povídat, když se cestou nudím.  Do kruhu jako první holčina šla ve třídě mladých Perfect Lady Perla mahagon, který bydlí v Maďarsku a odcházela se známkou V1 bez titulu, stejnou známku dostala i v mezitřídě Artemis Hyrkános, za to výstavní posudek její maminky Yantanee Perla mahagon z třídy šampionů se tituly pyšnil -  V1,CAC,CACIB a následně BOB a k tomu Central-East-European winner ! Moc gratulujeme. Druhou šampiónkou byla moje sesřička Kassiopea, která si od pana rozhodčího odnesla V2,r.CAC a r. CACIB. Byli jsme všichni moc rádi, že se tibísci panu rozhodčímu líbili a že jsme byli jediné plemeno v kruhu, kde nepadla horší známka než Výborná. Jediným kazem na našem posuzování je, že nemáme ani jednu fotku. Prostě tam nebyly jediné volné ruce, které by mohly držet foťák a fotit. Tak to nás docela mrzí.

     Výstava skončila, ale běsnění přírody venku pokračovalo. Tak nám nezbývalo nic jiného, než se vydat na zpáteční cestu v té slotě. Až do Brna byla cesta skoro hororová, ale za Brnem přestalo pršet a krom několikakilometrové pomalu jedoucí kolony před Prahou nás už nic nezdržovalo. Teda tohleto vím už jen od paničky, protože jsme s Tabinkou celou cestu domů krásně prospali. Vzbudili jsme se až v Karlových Varech, kam si pro nás přijel páníček. Domů jsme přijeli hodně pozdě, skoro v noci, dostali jsme pořádnou véču a zalezli k paničce do postýlky.

     Dneska celý den sledujeme zprávy o povodních a jsme moc rádi, že jsme doma, kde na nás vykukuje sluníčko. Držíme palce všem lidičkám a zvířátkům v postižených oblastech, aby  vše ve zdraví přežili a jejich život se vrátil zase  do normálních kolejí.

     My teď budeme odpočívat a nabírat síly na neděli, kdy razíme na Mezinárodní výstavu do Litoměřic. Skoro se mi chce říct, že jedeme domů, protože kousíček od Litoměřic jsme se s Tabinkou narodili a tak  už se tam moc těšíme. Budeme doufat, že se počasí umoudří, protože tak hezkou výstavu, jako je ta Litoměřická by bylo škoda zaškaredit deštěm. Takže držíme pořadatelům palce a drápky, aby se to povedlo a se všemi kamarády, kteří se do Litoměřic chystají se těším na setkání u výstavního kruhu. Kim.

Kompletní výsledky :

Mezinárodní výstava psů Praha 2.5.2010

     Byl druhý máj, byl výstavy čas a tak jsme nemohli zůstat doma za pecí a vyrazili jsme do Prahy na jarní Mezinárodní výstavu psů. Cestu do Letňan už dobře známe a tak už jsme mohli ráno o půl osmé vyhlížet u našeho kruhu kamarády, kteří si také přijeli užít první květnovou neděli do Prahy. Počasí sice nebylo nic moc, oooo kdepak se nám schovalo sluníčko, které nás tak krásně hřálo minulý týden v Českých Budějovicích!!!  Naštěstí ale nelilo a tak páníčkové a paničky byli spokojeni, že z nás nejsou zablácená prasátka, která by měla pobíhat po modrém koberci.

     Na výstavu bylo přihlášeno 20 tibísků a dorazilo nás 19. Takže my jsme dorazili téměř všichni na rozdíl od v propozicích  avizovaného rozhodčího, který se později změnil na paní Jaroslavu Ovesnou, která se také nedostavila. Nakonec tibísky a dalších asi pět plemen přijel posoudit pan Miroslav Václavík, kterého jsme zvyklí vídat spíše u kruhů s velkými plemeny. Jelikož jsme byli na řadě jako poslední plemeno, tak jsme mohli sledovat posuzování a hlavně zadávání známek u kolegů z ostatních plemen a věřte, že pohled na výsledkovou tabuli nikomu na optimismu nepřidával. Ve velké většině obdržel známku Výborná pouze jedinec na prvním místě a to dost často bez zadání titulu a psíci na dalších místech už odcházeli s ohodnocením pouze VD nebo dokonce D. Takže vyhlídky na dobré ohodnocení a umístětní byly prabídné a jelikož pan rozhodčí v trendu svého posuzování vydržel až do konce, výsledková listina u tibísků se také nechlubila skvělými výsledky.

     Posuzování nás tibísků zahájil Orin Perla mahagon, který se naštěstí i přes malé výtky odnesl V1 a CACe. Pak přišla na řadu třída otevřená, kde jsem se prezentoval já,  Janock´s Us Maverick a Alistair Zlatá Ina. Po úvodním kolečku v kruhu přišlo na řadu statické posouzení a při pohledu na pana rozhodčího, jak Matesovi prohlíží všechny zuby snad i s mandlemi,  mě jímala hrůza. Matese asi také, protože důkladnou prohlídku svého chrupu odmítal a za to si vysloužil známku pouze Dobrou. Pak už jsem šel na řadu já a jelikož jsem statečný, tak jsem si zuby nechal prohlédnout ze všech stran, dozvěděl jsem se, že nemám ideálně postavenéí špičáky, což se u nás tibísků vůbec nehodnotí a s obavami jsem čekal na verdikt. Pan rozhodčí mě překvapil a do posudku dal napsat známku Výborný. S největším strachem asi dávala na stůl Alistaira jeho panička, protože Alimu se většinou vůbec nechce zubit se na rozhodčí, ale tentokrát to zvládl na jedničku a za to si vysloužil také Výbornou. Takže jsme si dali ještě jedno kolečko o pořadí a jedničku a CACe jsem dostal já. Ve třídě šampionů dopadlo posuzováni o něco hůř, ze tří šamionů si odnesl výbornou pouze jeden a dva odešli s Velmi dobrou, jedním z nich i můj kamarád Bonýsek a to opět za špatné postavení špičáků, což teda opravdu nechápu. O CACIBa jsme si zopakovali souboj ve stejné sestavě jako v Budějkách, teda já, Orinek a taťka Bélos, vítěz ze třídy šampionů a výsledek byl opět stejný. CACIB Bélos Perla mahagon,  který si tak splnil podmínky pro udělení titulu Interšampion a rez. CACIB jsem si schoval do kapsičky  já. To jsme měli s panička opravdu radost.

  Naše malá Tabi, která zahajovala posuzování holek ve své štěněcí třídě,  je ještě  ve vývinu a tak pan rozhodčí pochválil její stavbu těla,  pohybové vlastnosti a temperament a udělil jí Velmi nadějná 1. Dokonce o naší Tabince  prohlásil, že tak jak  se předvádí v pohybu ona,  se nepředvede mnohdy ani dospělák.  Horší už to bylos výsledky v dalších holčičích  třídách, padlo několik Velmi dobrých ale také Výborných bez zadání titulu. CACIBa si odnesla Yantanee a r. CACIBa moje sestřička Kassiopea. Boj o BOBa si nakonec rozdali Bélos a krásná Yantanee Perla mahagon, která se na  výstavní mola vrátila po mateřské dovolené a vítězem plemene se stal Bélos Perla mahagon. Oba tibísci, kteří obdrželi CACIB i zárove|ň splnili kvalifikaci na Cruft´ s 2011.  Moc gratulujeme.  Kompletní výsledky najdete na konci mého tlachání.

     Co říci závěrem, ani mě nějak nic tentokrát nenapadá. Jsem rád, že jsme s Tabi obstáli na výbornou, ale zároveň je mi líto kamarádů, kterým se dneska tolik nedařilo, ale věřmě,  že příště bude zase lépe a my se sejdeme v dobré náladě za tři týdny v Litoměřicích a s některými se uvidím mezitím na Středo-východoevropské výstavě v Bratiskavě za 14 dní. Na Slovensku jsem ještě nebyl, tak jsem docela natěšený, jaké to tam bude.  Tak nám, prosím držte palce, ať se nám v té cizí zemi zadaří dobře reprezentovat české tibísky. S májovým pozdravem se loučí Kim a Tabinka.

Kompletní výsledky :